FinExpert.e15.cz

Ropa za potraviny

Lidstvo hledá efektivnější a ekologičtější zdroje energie. Mimo ropné lobby situaci ztěžuje i vysoká cena potravin. Budeme v budoucnu užívat alternativní paliva?

Kapitoly článku

Kapitola 1
Kapitola 2

Ropa  za potraviny

Kromě přetrvávající nervozity na finančních trzích, odstartované krizí amerického hypotečního trhu, přidělává v posledních měsících vrásky na čelech ekonomů, centrálních bankéřů a politiků další problém. A tím je výrazný nárůst cen potravin, který pravděpodobně ještě letos dosáhne nejvyššího růstu za posledních třicet let.  

Jen za období od ledna do srpna letošního roku se světové ceny potravin zvýšily o 11 procent, přičemž nejvyšší příspěvek k cenovému růstu padl na vrub cen obilí či sóji a jiných olejnin. Například v případě cen obilí se podobné zvýšení dalo pozorovat pouze po skončení druhé světové války, počátkem 70. let či v letech 1989 až 1996. 

Jelikož se ceny potravin staly –  podobně jako „sub-prime hypotéky“ – celosvětovým fenoménem, nepřekvapí, že poměrně rozsáhlou analýzu příčin a možných dopadů na světovou ekonomiku věnovala tomuto tématu i Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) ve své říjnové zprávě „World Economic Outlook“ (WOE) či Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) ve zprávě „Agricultural Outlook“ (AO). 

Počasí nebo lidé?  

Za zmíněným vývojem cen potravin lze hypoteticky hledat jak krátkodobé faktory, tak vlivy dlouhodobější povahy. Hypotéza přechodného cenového šoku hledá příčiny v krátkodobých a pomíjivých faktorech, jako letošní katastrofická sucha v jižní Evropě a na Ukrajině, povodně ve Velké Británii, Indii a Bangladéši či ztráta úrody v důsledku mimořádného výskytu pozdních mrazů (což je třeba případ úrody v Polsku). 

Druhá hypotéza se opírá o předpoklad, že za dynamikou cen zemědělských produktů stojí postupně se měnící stravovací návyky v rozvojových zemích, ale především rostoucí poptávka po užívání zemědělských komodit při výrobě biopaliv v rozvinutých ekonomikách. Zatímco první hypotéza by signalizovala spíše přechodné trvání vyšší inflace cen potravin a její odvanutí v následujících letech, druhá naznačuje riziko dlouhodobějšího trendu se všemi nepříznivými dopady na vývoj světové ekonomiky. K té druhé chmurnější vizi se přiklání i FAO ve své zprávě „Agricultural Outlook“ publikované společně s OECD.  

Opravdu chtějí velmoci biopaliva? 

Když se hlavní rozvinuté ekonomiky, především USA a Evropská unie, rozhodly podpořit produkci a užívání motorových paliv vyráběných na bázi zemědělských produktů, jevilo se to politikům těchto zemí jako poměrně dobrý nápad. Jak USA tak EU se již delší dobu potýkaly s rostoucími přebytky poměrně štědře dotovaného zemědělského sektoru, přičemž příznivé ceny zemědělcům zajišťovala ochranářská opatření před lacinými dovozy z třetích zemí a intervenční výkupy obilí a masa či stanovení množstevních produkčních kvót jednotlivých členských zemí EU. A právě podpora užívání biopaliv měla pomoci řešit problémy dané dlouhodobou neudržitelností takto nastavené zemědělské politiky. 

Druhým, neméně důležitým faktorem byla také snaha alespoň částečně snížit závislost na dovozu ropy z permanentně rizikových oblastí Blízkého východu. Navíc bylo možné získat pro prosazování biopaliv, prezentovaných jakožto účinný nástroj snížení emisí skleníkových plynů, poměrně širokou společenskou podporu díky rostoucím obavám z důsledků globálních klimatických změn.  

Ekologie se prodraží 

Zrychlení růstu cen potravin v důsledku rostoucí poptávky po biopalivech v souběhu s krátkodobými nabídkovými šoky však mnohé ekonomy a politiky překvapil a vyvolal obavy z rizika zvýšení světové inflace a ohrožení ekonomického růstu. Zatímco některé země – vyvážející masivně zemědělské produkty – z rostoucích cen těží (což se týká především zemí Jižní Ameriky), v rozvojových zemích uspokojujících poptávku po zemědělských produktech převážně dovozem může současný vývoj světových cen potravin představovat pro obyvatelstvo vážné ohrožení. 

Podle zprávy WOE růst cen potravin zasáhne bolestně především ekonomicky nejméně vyspělé země, které jsou v pozici čistých dovozců potravin, a kde navíc vzhledem k relativně nízkým příjmům obyvatel představují potraviny podstatně větší podíl na spotřebitelském koši. To se týká hlavně zemí jako jsou například Ghana, Nigérie či Bangladéš. Pro většinu vyspělých zemí, například v zemích Evropské unie, je dopad růstu cen potravin sice nepříjemný, ale vzhledem k váze potravin na celkové spotřebě nižší než 20 procent ještě snesitelný. 

V rozvojových zemích, kde obyvatelé často vydávají na jídlo 40 a více procent svého skromného příjmu, představuje zachování současného rostoucího trendu zemědělských cen významné riziko pro výživu. Neméně nepříznivým efektem na ekonomický růst je i nevyhnutelný růst úrokových sazeb v zemích, kde se centrální banky budou snažit tlumit inflační tlaky spojené s růstem cen potravin.  

Na pozadí zmíněného nepříliš světlého scénáře ekonomického vývoje se čím dál více vynořuje otázka o perspektivách využívání biopaliv jakožto náhražky za ropu, respektive jakým způsobem jevy spojené s rostoucí poptávkou po biopalivech utlumit. Odhlédneme-li od morálního aspektu „spalování potravin“, které se současně citelně nedostávají lidem v řadě rozvojových zemí, zaznívá kritika i vůči efektivitě a smysluplnosti jejich dlouhodobého užívání jakožto nástroje k zmírnění globálních klimatických změn.

O palivech budoucnosti se dozvíte více v kapitole 2.

 

Autor: Vojtěch Benda, ING Wholesale Banking

Další kapitola
 

Související články


 


Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená