FinExpert.e15.cz

Rok poté: Důsledky rozšíření Evropské unie

Rychle rostoucí hrubý domácí produkt, zvyšující se objem zahraničního obchodu, stabilní ceny. Taková je situace v nových členských zemích podle zpávy zpracované agenturou Economist Intelligence Unit (EIU) za podpory společností Ernst & Young a IBM.
Rok poté: Důsledky rozšíření Evropské unie
„Od přijetí deseti nových členských států do EU uplynul teprve rok a již nyní o úspěchu tohoto historického kroku nikdo nepochybuje,“ říká Delia Meth-Cohnová, senior konzultantka agentury Economist Intelligence Unit pro oblast střední a východní Evropy, Středního východu a Afriky.

Zpráva EIU podrobněji analyzuje důsledky, které rozšíření EU novým členským státům přineslo. Ukázalo se, že kandidáti byli na vstup podstatně lépe připraveni, než se předpokládalo. „Se zrušením obchodních bariér se vývoz z nových členských zemí v roce 2004 zvýšil průměrně o 20 %. Dotace z EU se naproti tomu za stejné období ztrojnásobily na 10 mld. eur. Nejvíce jich čerpá Polsko, Česká republika a Maďarsko,“ uvádí zpráva EIU.

Obavy se nenaplnily

Podle Dirka Kroonena, vedoucího partnera společnosti Ernst & Young v České republice se řada pozorovatelů obávala, že rozšíření EU o deset nových zemí přinese ekonomické problémy a stačil jeden rok, aby se ukázalo, že se mýlili. Ekonomika nových členských zemí ve východní Evropě posiluje velice rychle, protože se jim daří využívat výhody z nižších výrobních nákladů v průmyslové i zemědělské výrobě, současně roste i jejich zahraniční obchod se zeměmi mimo EU, především s Čínou, Japonskem, Jižní Koreou a Spojenými státy. Samozřejmě ještě existují mezery. Například implementace všech směrnic EU bude nějakou dobu trvat, což ovšem platí i pro země, které jsou členy EU již podstatně déle.  Problémem některých států zůstává nezaměstnanost, a to i přes nové pracovní příležitosti,  které jednotný pracovní trh EU postupně vytváří.

Rok od rozšíření EU: aktuální stav

Před 1. květnem 2004, kdy se Evropská unie rozšířila z 15 na 25 členských zemí s více než 450 mil. obyvatel, pesimisté varovali, že tento krok skončí politickou i ekonomickou katastrofou.
Uplynul pouhý jeden rok, a i když staré i nové členské země musí čelit vážným politickým i ekonomickým problémům, celkový nastoupený trend je velice pozitivní.

Výsledky průzkumu

Co přinesl vstup 10 novým členským zemím

Ekonomický přínos pro nové členské státy je zřejmý. Zatímco v roce 2003 vzrostl jejich hrubý domácí produkt průměrně o 3,7 %, v roce 2004 činil průměrný růst HDP 5 %.

  • Pro letošní rok ekonomové předpokládají, že růst HDP bude něco přes 4 %, což je více než dvojnásobek oproti starým členským zemím.
  • Konkrétní čísla hovoří sama za sebe. V Lotyšsku byl růst HDP v roce 2004 podle odhadu 8,5 %, což je nejlepší výsledek v rámci celé EU, který vynikne zvlášť při srovnání s unijním průměrem, který je 2,4 %. Velice dobře si vedli i další noví členové, Litva (6,7 %), Estonsko (6,2 %), Slovensko (5,5 %) a Polsko (5,3 %). I prognózy na další roky předpokládají v nových členských zemích (s jedinou výjimkou, jíž je Malta) významný růst HDP, který bude nad celkovým průměrem EU očekávaným pro roky 2005 a 2006. (zdroj: Jarní ekonomická prognóza EK)
  • Administrativní problémy s vyplácením zemědělských dotací jsou menší, než se předpokládalo. Z dostupných údajů vyplývá, že např. v Polsku o přímé dotace úspěšně požádalo 1,4 mil. farmářů. Agentura EK Eurostat odhaduje, že průměrný příjem zemědělských farem v 10 nových členských státech se v roce 2004 zvýšil o více než polovinu.
  • Masivní investice putovaly ze strukturálních a kohezních fondů do zastaralé infrastruktury nových členů. V roce 2004 to bylo více než 1,3 mld. eur.
  • Nové členské země z rozpočtu EU loni více čerpaly, než do něj přispěly. Podle předběžných údajů činily jejich odvody do unijního rozpočtu 3,2 mld. eur, zatímco celkem z něj vyčerpaly téměř 6 mld. eur. Rozdíl v jejich prospěch tedy činil 2,8 mld. eur. Kromě infrastruktury šly tyto masivní investice do výzkumu, podpory podnikání, ochrany životního prostředí, rozvoje cestovního ruchu, vzdělávání, posilování demokracie a do inovací.
  • Pozitivní vliv rozšíření EU se v nových členských zemích projevuje i v jiných oblastech. Navštěvuje je podstatně více turistů. Například slovinská Lublaň přivítala v roce 2004 o 23 % zahraničních hostů více než v roce předchozím. Na druhé straně studenti a mladí lidé z nových členských zemí vůbec využívají možnost snadněji cestovat, studovat v zahraničí a učit se cizí jazyky.
    Pokud jde o oblast politiky, nedávné události na Ukrajině Východoevropanům připomněly, jaké bezpečnostní výhody členství v EU má.
  • Chmurné předpovědi o „kulturní podřazenosti“ či „druhořadém členství“ v institucích EU se nenaplnily. 10 nových členských zemí se stalo plnoprávnými členy EU a průzkumy veřejného mínění ukazují, že jejich občané teď svůj vstup do EU hodnotí příznivěji než před rokem.

Co vstup přinesl 15 původním členům EU

Rozšíření EU o 10 nových členských států však bylo přínosem i pro původní členy. První rok existence rozšířené unie ukázal, že to byl krok výhodný pro obě strany.

  • Rozšíření podpořilo rozvoj obchodu. Objem zahraničního obchodu (dovozu i vývozu) mezi původní evropskou patnáctkou a desítkou nových členů se podstatně zvýšil. Ekonomický růst nových zemí je pro průmyslové podniky, obchodníky i zemědělce ze starých států příležitostí k dobrým obchodům.
  • Pozitivní vliv plánovaného rozšíření EU se v západní Evropě projevuje již celé desetiletí. V letech 1993 až 2003 se totiž díky hospodářskému růstu a zvyšování životní úrovně kandidátských zemí objem dovozu z EU zvýšil o 140 %.
  • To platí i o obchodování se zemědělskými produkty. Předběžné údaje ukazují, že objem dovozu zboží s vysokou přidanou hodnotou z původních do nových členských zemí se podstatně zvýšil.
    Rozšíření EU významně přispělo k nárůstu přímých zahraničních investic v nových zemích. A jsou to právě investoři ze západní Evropy, kteří patří k největším. Například Rakousko je dnes nejvýznamnějším zahraničním investorem ve Slovinsku, Rumunsku a Bulharsku a třetím největším v Maďarsku, na Slovensku a v České republice
  • Z údajů Eurostatu vyplývá, že staré členské země investovaly v roce 2004 v nové desítce 13,8 mld. eur, což oproti roku 2003, kdy bylo investováno 7 mld. eur, představuje velmi významný nárůst.
  • Nicméně zatím se stále nepodařilo dosáhnout úrovně z počátku desetiletí (v roce 2001 tyto investice činily 17,2 mld. eur), navíc ve srovnání s objemem investic mezi původními členskými zeměmi navzájem (v roce 2004 to bylo 156 mld. eur) jsou tyto částky zanedbatelné.
    Společnosti z původní evropské patnáctky nyní sklízejí ovoce, které jim přinášejí investice realizované v uplynulých letech. Podle údajů Eurostatu se jejich investiční výnosy z 10 nových členských zemí zvýšily v roce 2004 na 7,5 mld. eur (z 5,3 mld. eur v roce 2003 a 2,5 mld. eur v roce 2002).
  • Stejně důležitý jako pozitivní ekonomické trendy je fakt, že se nenaplnila žádná z chmurných předpovědí, o nichž se před rokem hovořilo. Především se jako liché ukázaly obavy, že volný pohyb osob v rámci rozšířené EU povede k velkému exodu z Východu. Nic takového se nestalo ani v zemích, jako je Velká Británie, Švédsko nebo Irsko, které svůj pracovní trh již od 1. května 2004 otevřely bez jakýchkoli omezení, a přirozeně ani v zemích, které využily možnosti zavést přechodné období, během něhož mohou na jejich pracovním trhu občané z nových členských zemí působit jen na základě pracovního povolení.
  • Neuskutečnil se ani žádný z očekávaných katastrofických scénářů – západní Evropu nezaplavil levný dovoz zboží z Východu, masová migrace ani nekvalitní a zdraví ohrožující potraviny. Nebylo tedy nutné uplatnit ani obecnou ekonomickou garanční klauzuli zahrnutou do smluv o přistoupení, ani tři speciální garanční klauzule týkající se opatření v oblasti vnitřního trhu, soudnictví a vnitřních záležitostí. Opakovala se tak podobná situace jako při předchozích rozšířeních EU, především při rozšíření v roce 1986, kdy do EU vstoupilo Španělsko a Portugalsko. I tehdy byly kvůli obavám veřejnosti do smluv o přistoupení zahrnuty klauzule, které měly zabránit levnému dovozu a migraci pracovní síly, ale nikdy je nebylo nutné uplatnit.
Další článek


 

Související články


 


Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená