Pondělní data ČSÚ o říjnové inflaci uzavřela rok s intervencí oslabenou korunou. Toto loňské rozhodnutí, které ČNB zdůvodňovala hrozbou – potenciálně ničivé – deflace, bylo pro většinu pozorovatelů a snad celý pospolitý lid překvapivé. A je tak dle mého na místě podívat se, jaký dopad toto kontroverzní opatření s nebývale širokou odezvou mělo.
Na první pohled se zdá, že ČNB má důvod zapíjet úspěch. Celková inflace sice není vyšší než před rokem (0,9 % v říjnu 2013 vs. 0,7 % v říjnu 2014), ovšem ta měnově-politická, ve které je stanoven cíl ČNB a která je očištěna o primární efekt změny nepřímých daní, ano (0,1% vs. 0,5%). Ještě evidentnější se zdá být úspěch ČNB z hlediska poptávkové inflace, tj. inflace bez potravin, daní, paliv a daní, která je oproti říjnu 2013 vyšší o 1,3 % a poprvé od roku 2009 není záporná. Zdá se tedy, že minimálně z hlediska inflace dosáhla ČNB kýženého efektu.
Ne tak rychle. Inflace sice narostla, ovšem to, zda se tak stalo zásluhou ČNB, je otázka zcela jiná. A jak ukazuje srovnání se Slovenskem, mnohem méně jednoznačná. Z dat Eurostatu je zřejmé, že se zásah ČNB odrazil hlavně ve vývoji cen potravin – zatímco do října 2013 se ceny potravin v ČR i v SR vyvíjely podobně (v říjnu 2013 2,9% vs. 1,9%), od listopadu už tomu bylo jinak. V SR, ale i v Maďarsku a Polsku, následovalo v první polovině letošního roku prudké zpomalení tempa růstu cen potravin, v ČR potraviny pokračovaly v růstu. A ačkoliv tyto ceny během letošního roku v ČR také zvolnily, ČR je i nyní jediná země v regionu, kde ceny potravin meziročně rostou – v SR už od dubna klesají.
Zbylé cenové okruhy se ale vyvíjely stejně. Očištěna o ceny potravin vzrostla harmonizovaná (HICP) inflace od října 2013 v ČR i SR shodně – o 0,1 %. Podobný vývoj byl i u HICP inflace očištěné o regulované ceny, potraviny, paliva, což je vzhledem k tomu, že se letos nepřímě daně v SR vůbec a v ČR kromě tabáku také letos neměnily, vhodné měřítko pro poptávkovou inflaci – zde byl růst o 0,2 %.
Podobně bychom mohli pokračovat i s dalšími ukazateli. Z mého pohledu tak z dostupných dat nelze učinit závěr, že by intervence byla takovým úspěchem, za jaký se jej snaží ČNB vydávat.
Autor je analytikem společnosti Conseq.