Rakousko je jednou z ekonomicky nejvýkonnějších zemí EU s vysokou kvalitou života občanů. Které profese v Rakousku nejvíce sypou? Jaké je zdanění mezd a platů u našeho jižního souseda?
Životní úroveň Rakušanů patří mezi nejvyšší na světě. Ve Vídni jsou totiž dlouhodobě nejlepší podmínky k životu na světě, jak vyplývá ze studie společnosti Mercer „Quality of Living 2010“. Motorem růstu domácí ekonomiky jsou malé a střední společnosti.
Více než 250 zaměstnanců má v Rakousku pouze jedno procento průmyslových podniků. Právě podnikatelská pružnost a rychlé přizpůsobení změn menších firem je důvodem dlouhodobě nízké nezaměstnanosti. Nezaměstnanost v Rakousku je dlouhodobě jedna z nejnižších z členských zemí EU, pohybuje se okolo 4 %.
Medián mzdy: 12,79 € za hodinu
Vypovídací schopnost průměrné mzdy je omezena, protože je nadhodnocena výše mezd zaměstnanců s nadstandardními příjmy. Lepší vypovídací schopnost má medián mezd, což je prostřední mzda při seřazení všech mezd a platů od nejvyššího po nejnižší. Medián mezd nám rozděluje mzdy zaměstnanců na dvě poloviny, polovina zaměstnanců má vyšší mzdu a polovina zaměstnanců má mzdu nižší. Hodinový medián mzdy činí v Rakousku 12,79 € (bez přesčasů).
- V průmyslu (13,98 €) je hodinový medián mezd vyšší než v sektoru služeb (12,01 €).
- Medián mzdy mužů (13,99 €) je vyšší než medián mzdy žen (11,04 €). Ženy v Rakousku tedy vydělávají přibližně o pětinu méně než muži. Rakousko tak, stejně jako Česko, patří mezi členské země EU s vysokými mzdovými rozdíly mezi muži a ženami.
Ve kterém oboru pracovat?
Rozdíly ve výši hodinového mediánu mzdy jsou i v Rakousku u jednotlivých oborů značné. Nejvyšší medián mzdy je v zásobování energií (21,33 €), poskytování finančních a pojišťovacích služeb (18,86 €), IT a komunikace (18,55 €). Nejnižší medián mzdy je v ubytování a stravování (7,89 €), podnikatelské služby (10,00 €).
- Výše mzdy je závislá na naročnosti vykonávané práce, odborné činnosti jsou lépe placeny. Investice do vzdělání, znalostí a dovedností, to je cesta k vyššímu příjmu. Hodinový medián mzdy Rakušana pouze se základním vzděláním činí 9,67 €, vysokoškoláka 20,45 €.
Starší zaměstnanci berou více
V Rakousku jsou značné rozdíly v hodinové mzdě dle věku. Starší zaměstnanci s potřebnými zkušenostmi mají medián mzdy výrazně vyšší než absolventi. Nejvyšší medián mzdy mají zaměstnanci ve věku 50 až 59 let. V mnoha vyspělých zemích mají nejvyšší příjmy muži ve věku 40 až 45 let.
Medián mzdy v Rakousku dle věku
Věk | celkem | muži | ženy |
15 – 19 let | 8,20 | 7,81 | 9,00 |
20 – 29 let | 10,99 | 10,00 | 11,70 |
30 – 39 let | 13,49 | 11,77 | 14,47 |
40 – 49 let | 13,89 | 11,79 | 15,44 |
50 – 59 let | 14,02 | 11,45 | 15,95 |
60 a více | 13,27 | 10,00 | 14,66 |
Jak se liší hrubá a čistá mzda v Rakousku?
Zaměstnanci v Rakousku odvádí ze své mzdy daň z příjmu fyzických osob a povinné pojistné. Stejně jako v Česku, je v Rakousku zaveden strop pro odvod pojistného. Po dosažení stropu se již z příjmu pojistné neodvádí. V Rakousku je progresivní zdanění, kdy s rostoucím příjmem se zvyšuje efektivní sazba daně z příjmu fyzických osob.
- Do příjmu 11 000 € je sazba daně 0 %, od 11 000 € do 25 000 € je sazba daně 36,5 %, od 25 000 € do 60 000 € je sazba daně 43,21 % a nad 60 000 € je sazba daně 50 %.
- Souhrnná sazba povinného pojistného (sociálního, zdravotního a nemocenského) dosahuje na straně zaměstnance 18,1 %. Dalších 29,1 % odvádí za zaměstnance zaměstnavatel.
U průměrné mzdy se Rakousku liší hrubá a čistá mzda zaměstnance o 33 % (v Česku o 22 %). Mzdové náklady zaměstnavatele a čistá mzda zaměstnance se liší o 48 % (v Česku o 42 %). Zdanění práce je tedy v Rakousku vyšší než v Česku a patří mezi nejvyšší ze zemí EU.
Zdanění mezd v Rakousku u jednotlivých mezd
Mzdové odvody | Průměrný příjem (v %) |
67 % | 100 % | 133 % | 167 % |
Daň z příjmu fyzických osob | 8,7 % | 14,7 % | 18,5 % | 21,8 % |
Povinné pojistné | 18,1 % | 18,1 % | 18,1 % | 15,7 % |
Celkové odvody zaměstnance | 26,8 % | 32,7 % | 36,6 % | 37,4 % |
Zdroj: OECD Tax Database, Average personal income tax and social security contribution rates on gross labour income and STATISTIK AUSTRIA: Verdienste 2010, Unterschiede nach Branchen und Berufen, Pressemitteilung: 10.298-151/12