FinExpert.e15.cz

Public Private Partnership

Spolupráce veřejného a soukromého sektoru při zajišťování veřejných služeb (PPP) je již ve většině vyspělých ekonomik běžnou praxí. Jak je to v Česku?
Public Private Partnership

V České republice se o spolupráci tohoto typu zatím spíše mluví, s výjimkou několika pilotních projektů - jakýchsi "PPP vlaštovek". O co se v případě této formy partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem jedná?

Definice PPP

Public-Private Partnership je smluvně upravené partnerství veřejného a soukromého sektoru vedoucí k zajištění veřejné infrastruktury a služeb a využívající schopností obou partnerů pomocí nejvhodnější možné alokace zdrojů, odpovědnosti a rizik a tomu odpovídajících příjmů.

Veřejné statky a služby si nejjednodušeji představíme tak, že vyjmenujeme služby a infrastrukturu, kterou zajišťuje stát, tedy dálnice, silnice, nemocnice, letiště, věznice, justiční areály, některé typy škol či třeba veřejné osvětlení. Jsou to aktivity, které většinou nejsou terčem zájmu většiny podnikatelů. Nyní se podívejme, jak a proč je do těchto aktivit zapojen soukromý partner, tedy zástupce soukromého sektoru. Podnikatel či firma, častěji ovšem konsorcium firem, se stane tím subjektem, který bude odpovídat za výstavbu a provoz výše jmenovaných infrastruktur.

PPP na příkladě

Ukažme si tuto spolupráci veřejného a soukromého sektoru třeba na modelovém příkladu dálnice (řešení příkladu je zjednodušeno). Česká republika (veřejný sektor) usoudí, že je zapotřebí postavit úsek dálnice na trase Brno-Vídeň v délce 50 km. Vypíše proto veřejnou soutěž, do které se mohou přihlásit zájemci o tuto zakázku. Zadavatel (ČR) pak z podaných nabídek a provedených výpočtů rozhodne, je-li výhodnější, aby zakázku pořídil jiným způsobem, nebo s využitím partnerství veřejného a soukromého sektoru. Po vyjasnění vztahů a podpisu smlouvy může začít samotné budování infrastruktury.

Soukromý sektor postaví dálnici, přičemž veřejný sektor zatím nemá žádné výdaje spojené se samotnou výstavbou. Jakmile je dálnice postavena a přechází do provozní fáze, začínají provozovateli (soukromému sektoru) plynout prostředky za provoz dálnice ze strany veřejného sektoru. To znamená, že investiční výdaje veřejného sektoru jsou odsunuty až do té doby, kdy je dálnice postavena, a tudíž je možné tyto prostředky investovat tam, kde jsou více potřebné. Provozovatel má během doby platnosti smlouvy, což v případě dálnice může být 25 až 40 let, povinnost zajistit smluvené standardy, jimiž je např. kvalita vozovky, kapacita dálnice apod. Jakmile vyprší doba platnosti smlouvy, přejde dálnice, která dosud byla majetkem provozovatele, do majetku zadavatele, České republiky.

Nyní by se mohlo zdát, že soukromý sektor „vyždímá“ z funkční dálnice co lze a když se dálnice dostane do špatného stavu, předá ji veřejnému sektoru, aby ji opravil. Logika PPP ovšem nabádá k tomu, aby bylo vypsáno další výběrové řízení, jehož předmětem by byla rekonstrukce a provoz dálnice na dalších 20 až 40 let.

Propojení PPP a strukturálních fondů

Jaká je ovšem logika propojení tohoto způsobu pořízení veřejných statků a diskutovaných strukturálních fondů? Poměrně jednoduchá. Hned několik operačních programů (např. OP Doprava, OP Životní prostředí, OP Podnikaní a Inovace, ROP Jihovýchod) se shoduje na tom, že: Partnerství veřejného a soukromého sektoru může, za určitých podmínek, být pro veřejný sektor velmi zajímavé, zvláště pro přípravu a realizaci infrastrukturálních projektů.

PPP ze dvou pohledů

V zásadě jsou na partnerství veřejného a soukromého sektoru možné dva pohledy, a to právní a ekonomický.

  • Z právního pohledu si můžeme dovolit tvrdit, že je to nadlimitní veřejná zakázka, která je připravována a realizována ve zvláštním režimu.
  • Z ekonomického pohledu můžeme říci, že PPP je dlouhodobým smluvním vztahem mezi zástupci veřejného a soukromého sektoru o zajištění veřejné infrastruktury nebo služeb, přičemž soukromý sektor na sebe přebírá významnou část rizik spojených s projektem, což se liší od klasického pojetí veřejných zakázek, kdy drtivou většinu rizik nese veřejný sektor.

Výhody PPP

Vlastnosti PPP projektů jsou důvodem, proč některé Operační programy, jejichž prostřednictvím je možné realizovat velké infrastrukturální projekty, zmiňují možnost kombinace PPP a Strukturálních fondů. Výhody této kombinace jsou následující:

  • Veřejný sektor získá prostředky a zkušenosti soukromého sektoru a současně bude moci využít prostředků ze strukturálních fondů, čímž se pro něj pořízení infrastruktury stane „velmi dostupným“.
  • Soukromý subjekt či konsorcium se ve specifických případech může stát příjemcem prostředků ze strukturálních fondů, čímž se na jedné straně sníží maximální míra spolufinancování projektu, ale na straně druhé nebude administrativa a práce s tímto spojená blokovat kapacity veřejného sektoru.
  • S ohledem předchozí bod tak může vzrůst celkový obejm uskutečněných investic, a to proto, že z celkového objemu dostupných evropských prostředků bude za daný projekt spotřebováno méně těchto zdrojů, a tak bude možné využít ušetřených peněz pro další podobné projekty.
  • Provozní fáze projektu, která může u rozsáhlých infrastrukturálních projektů dosahovat desítek let (až 50 let), a udržitelnost projektu bude zajištěna ze strany soukromého sektoru.
  • Jednoznačně se jedná o úsporu veřejných rozpočtů, ovšem s ohledem na fakt, že samotné využití PPP nezbaví veřejný sektor nutných investic a z logiky PPP by mělo být dosaženo zkrácení doby výstavby.

Překážky v rozvoji PPP

Jak je možné, že se PPP projekty ve spojení se Strukturálními fondy dosud masově nevyužívají, když je to spojeno s tolika výhodami? Odpověď není až tak jednoduchá. Existuje totiž celá řada bariér a úzkých míst, které tyto možnosti znemožňují nebo minimálně velmi znesnadňují. Mezi nejdůležitější bariéry se řadí bariéry legislativní, organizační, procesní, bariéry související s financováním a jeho strukturou a další, mezi které počítáme absenci politické podpory.

Z těchto bariér následně vyplývá nezájem soukromého sektoru. Odstranění těchto překážek není jednoduchým úkolem, a proto je nezbytné, aby na jejich eliminaci spolupracoval veřejný sektor se zástupci potenciálních účastníků PPP projektů a řadou projektových, finančních a především právních expertů, kteří mohou napomoci vyřešit tento nelehký úkol.

Druhou možností, jak se vyrovnat s uvedenými problémy a podnítit soukromý a veřejný sektor k vyšší ochotě na diskutované spolupráci, jsou příklady dobré praxe, což vlastně znamená realizaci typových projektů, jejichž fungování pozitivně motivuje ostatní subjekty k podobné spolupráci.

Další článek


 

Související články


 


Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená