Na Maltě o víkendu proběhlo lidové hlasování o vstupu do Evropské unie, které dopadlo dobře pro stoupence proevropské politiky. V plebiscitu hlasovalo 54 % občanů pro a 46 % proti vstupu. Volební účast dosáhla něco málo přes 90 %.
Maltské „ano“ přijali pravděpodobně s velkým ulehčením proevropské síly v ostatních kandidátských zemích i samotná EU. Je to pozitivní impuls pro referenda v dalších zemích, kde jsou názory na vstup mnohdy podobně nejednoznačné jako na Maltě. Tam se vedle početné skupinky oslavujících viditelně projevuje také opoziční názorová skupina, která výsledek hlasování nese velmi těžce. Názor této skupiny asi nejvýstižněji vyjádřil Eddie Profitera z kampaně proti EU, který řekl: „Referendum není poslední slovo. Nesmíme připustit, abychom po krátkém období nezávislosti na Velké Británii opět ztratili suverenitu a stali se bruselskou kolonií.“ Boj o Evropu tak na Maltě zřejmě ještě neskončil.
I po referendu se tedy nezdá být vstup Malty do EU uzavřenou záležitostí. Ostatní kandidátské země budou dění na Maltě sledovat čím dál napjatěji s přibližujícím se termínem vlastního referenda. 23. března se odehraje lidové hlasování ve Slovinsku a 12. dubna v Maďarsku. Litva a Slovensko budou o vstupu hlasovat v květnu, Česká republika a Polsko v červnu a Estonci a Lotyši v září. Referendum na Kypru bude pouze tehdy, pokud se podaří uzavřít dohodu o uspořádání ostrova mezi jeho řeckou a tureckou částí.
Ačkoli v ČR zní podle posledního průzkumu agentury STEM rozhodnutí 79 % dotázaných „ano“, nemůžeme si být konečným výsledkem stoprocentně jistí. Minulý pátek se proti vstupu do Unie oficiálně postavilo vedení KSČM a předseda strany Miroslav Greeníček řekl, že: „Vzhledem k vyjednaným podmínkám, neznalosti vývoje EU po připravované reformě a nepřipravenosti země na vstup nemůže KSČM občanům doporučit, aby v referendu hlasovali pro vstup do Evropské unie v roce 2004.“ Jak tato záležitost dopadne, uvidíme za necelé čtyři měsíce.
Zdroj: Osobní finance