Zdravotní stav je většinou dobrý
V rámci prosincového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění byly oloveným občanům položeny otázky zaměřené na téma zdraví a zdravotnictví. Výsledky ukazují, že většina české populace hodnotí svůj zdravotní stav jako docela či velmi dobrý (42 %, resp. 16 %). Třetina dotázaných neoznačila svůj zdravotní stav ani za dobrý, ani za špatný. Celkem 11 % dotázaných považuje svůj zdravotní stav za docela či velmi špatný.
Se zdravotní péčí jsme spokojení
Dále respondenti výzkumu měli vyjádřit spokojenost s lékařskou péčí a se zdravotním systémem obecně. Jak je patrné z tabulek 2 a 3, dotázaní mezi konkrétní lékařskou péčí a zdravotním systémem rozlišují. Zatímco u lékařské péče výrazně převažoval počet spokojených nad nespokojenými (45 % vs. 18 %), u zdravotního systému byly podíly spokojených a nespokojených vyrovnané (31 % vs. 32 %). Ambivalentní postoj „ani spokojen, ani nespokojen“ zaujala v obou případech třetina účastníků výzkumu.
Rath úroveň péče nezhoršil...
Oslovení občané se také vyjadřovali k vývoji zdravotní péče v posledním roce a k výhledu českého zdravotnictví po nástupu nového ministra Davida Ratha. Polovina dotázaných se domnívá, že kvalita zdravotní péče se v posledním roce nezměnila. Téměř třetina dotázaných soudí, že se docela či velmi zhoršila. Pouze 14 % dotázaných zaznamenalo v kvalitě zdravotní péče za poslední rok zlepšení.
... ale do budoucna mu moc lidí nedůvěřuje
Pro 27 % dotázaných nepřináší příchod Davida Ratha na post ministra zdravotnictví žádné změny pro situaci v českém zdravotnictví. Pětina dotázaných pak předpovídá zlepšení této situace (16 % dotázaných očekává, že situace se spíše zlepší, 4 % dotázaných věří, že situace se zlepší rozhodně). Dotázaných, kteří si s příchodem nového ministra spojují zhoršení situace v českém zdravotnictví, bylo celkem 37 %, z toho 22 % dotázaných deklarovalo, že situace se spíše zhorší a 15 % dotázaných si myslí, že situace se zhorší rozhodně.
Zdravotní stav lidí výrazně mění postoj k hodnocení
To, jak respondent hodnotí svůj zdravotní stav, mělo vliv na hodnocení kvality lékařské péče i celého zdravotního systému. Lidé, kteří označovali svůj zdravotní stav jako docela či spíše dobrý, byli častěji spokojeni s kvalitou lékařské péče, se zdravotním systémem obecně i se zlepšováním zdravotní péče v posledním roce, než lidé, kteří mají docela či velmi špatný zdravotní stav. Odpovědi se lišily také podle životní úrovně dotázaných. Lidé s dobrou životní úrovní posuzovali ve srovnání s lidmi se špatnou životní úrovní lékařskou péči, zdravotní systém i zlepšování zdravotní péče častěji pozitivně. Lidé se špatnou životní úrovní jsou skeptičtější i v případě ministra Ratha. Významně častěji než ostatní skupiny očekávají, že situace v českém zdravotnictví se po příchodu ministra Ratha rozhodně zhorší. Sociodemografické charakteristiky věk, vzdělání a pohlaví neměly na názory týkající se lékařské péče, zdravotního systému a přínos nového ministra přímý statisticky významný vliv.