Podle listopaduového průzlumu Centra pro výzkum veřejného mínění by při posuzování některých zásad spojených s rozdíly v příjmech z hlediska jejich spravedlnosti lidé nejpříznivěji hodnotili rozdíly v příjmech, které se opírají o rozdíly v pracovním výkonu, obtížnosti či namáhavosti vykonávané práce a dosažené kvalifikaci. Naopak rovnost příjmů je ze všech principů zařazených do výzkumu vnímána jako nejméně spravedlivá. Výrazná většina (72 %) české veřejnosti zastává názor, že stát by měl usilovat o zmenšování rozdílů mezi bohatými a chudými, 21 % Čechů je opačného mínění.
Daňová zátěž není řešením
Výpovědi respondentů ukázaly, že veřejnost není příliš nakloněna variantě řešení, která by byla spojena s případným zvýšením daňové zátěže pro obyvatelstvo. Z nabízených variant postupu státu se dotázaní relativně nejčastěji vyslovovali pro možnost poskytovat dávky potřebným při zachování stávající daňové zátěže (43 %). Jen o něco méně (36 %) respondentů se přiklonilo k možnosti redukovat sociální dávky na nejnutnější podporu těch nejpotřebnějších a snížit daně pro obyvatelstvo. Pro poskytování sociálních dávek ve větším rozsahu než v současnosti i za cenu zvyšování daní pro obyvatelstvo se v šetření vyjádřilo 14 % dotázaných
Rovnost příjmů není spravedlivá
V rámci listopadového šetření CVVM byly respondentům položeny některé otázky týkající se příjmových rozdílů. Jedna z otázek, na niž odpovídali všichni dotázaní, zkoumala, které zásady v souvislosti s příjmovými rozdíly lidé považují za více či naopak méně spravedlivé. Z výsledků vyplývá, že rovnost příjmů je ze všech principů zařazených do výzkumu vnímána jako nejméně spravedlivá. Sedm z deseti dotázaných rovnost příjmů zařadilo na poslední místo, mezi ostatními to pak bylo zdaleka nejčastěji místo předposlední. Naopak na prvním či druhém místě rovnost příjmů z hlediska pořadí spravedlnosti předložených zásad uvedlo jen 4,4 % dotázaných.