Zatímco 82 % dětí a mladých lidí ve věku 5–26 let dostává kapesné, nějaké peníze stranou si jich odkládá jen 57 %, a to většinou nepravidelně. Z průzkumu ING Bank přitom vyplynulo, že spoření v mládí má pozitivní vliv na finanční situaci v dospělosti. Průměrná výše úspor domácností, jejichž dospělí členové uvedli, že si v dětství odkládali peníze stranou, je o 55 tisíc korun vyšší než u těch, kteří nespořili. Jen třetina dětí dostává kapesné pravidelně. Přitom právě pravidelnost hraje velkou roli.
Z průzkumu ING Bank Svět spoření vyplynulo, že velká část dětí ve věku 5–26 let (38 %) dostává od svých rodičů peníze dle potřeby. Dalších 32 % dostává pravidelné týdenní nebo měsíční kapesné. Pětina dětí si přijde ‚na své‘ díky odměnám za dobré známky a pomoc v domácnosti. Žádné kapesné nedostává 18 % dětí. Generace dnešních rodičů přitom častěji dostávala peníze na pravidelné bázi, což odborníci hodnotí jako pozitivní a motivující.
Podle odpovědí respondentů není 43 % dětí zvyklých spořit vůbec, a to i přesto, že většina z nich nějakou formu kapesného dostává. Dospělí Češi jsou na tom lépe. Ať už pravidelně, nebo nepravidelně, spoří celých 78 % z nich. Ve spoření dnešních rodičů v době, kdy oni sami byli dětmi, a jejich potomků nejsou výrazné rozdíly.
Pokud se podíváme na způsob spoření dnešních dětí, ti mladší, ve věku do 15 let, spoří nejčastěji v hotovosti do kasičky (65 %). Se zvyšujícím se věkem začíná mládež spořit častěji na svůj vlastní účet, ve věku 20–26 let je to už 33 % dotazovaných. Necelá pětina dětí pak spoří u rodičů, a to buď v hotovosti nebo na jejich účet.
Dnešní mládež si stejně jako generace jejich rodičů nejčastěji šetří na hračky, oblečení, sportovní potřeby, elektroniku nebo dárky pro své nejbližší.