Hovořit o své finanční situaci není vždy lehké, a to ani v případě nejbližší rodiny. Se svou finanční situací se svým nejbližším svěřují dvě třetiny obyvatel Rumunska a přibližně jen polovina obyvatel Česka, Slovenska a Polska. Češi, Slováci a Poláci tak nejčastěji činí ze snahy ochránit rodinu před zbytečnými problémy, které by nepříjemná finanční situace mohla způsobit. Zjištění vyplynula z mezinárodního průzkumu společnosti KRUK Česká a Slovenská republika.
Češi jsou v porovnání se Slováky, Poláky a Rumuny nejméně zadlužení
S finančními problémy se setkala již třetina slovenské (33 %), rumunské (32 %) a polské (29 %) populace. Naopak v České republice se do dluhů dostala „pouze“ pětina obyvatel (22 %).
Mnoho lidí má problém svěřit se se svou finanční situací nejen lidem ve svém okolí, ale také svým nejbližším. O své finanční situaci tak informuje svou manželku či manžela jen polovina Poláků (50 %) a o něco málo více Čechů a Slováků (57 %).
Nejvíce sdílní jsou v ohledu financí ke své rodině Rumuni (66 %). Dluhy jsou pro ně čistě soukromou záležitostí a pouze 1 % Rumunů by se se svými finančními problémy svěřilo spolupracovníkům. Nejvíce sdílní ve vztahu ke spolupracovníkům jsou Češi (7 %).
Pomoc hledáme u svých nejbližších
Ačkoliv pouze polovina Čechů, Slováků a Poláků sdílí svou finanční situaci se svými nejbližšími, byla by to právě rodina, na kterou by se v případě finanční pomoci obrátily dvě třetiny Čechů a Slováků, polovina Poláků a pouze čtvrtina Rumunů. Činili by tak zejména proto, neboť věří v její ochotu pomoci ostatním členům rodiny v problematických situacích.
V případě Rumunska by více než třetina obyvatel, možná překvapivě, nejčastěji hledala finanční pomoc přímo u zaměstnavatele (39 %). Právě zaměstnavatel může svým zaměstnancům zvýšit finanční ohodnocení, případně jim poskytnout i bezúročnou půjčku.
Na sociální instituce by se v případě nouze obrátilo 57 % Čechů a 49 % Slováků oproti Polákům a Rumunům, kteří těmto institucím důvěřují ve finančních potížích pouze ze 7 % a 9 %.