Kvalita a dostupnost zdravotní péče rok od roku roste a tím i průměrný věk dožití Evropanů. Evropané jsou vychováváni k vlastní zodpovědnosti za své zdraví. Každý z nás žije svůj život a záleží jenom na nás jaký jej prožijeme. Zdraví je totiž nejcennější hodnota, které si musíme všichni vážit a pečovat o ni. Péče o zdraví je proces, který u každého z nás začíná již od ranného dětství, je nedílnou součástí naší výchovy v rodině a vlastně nikdy nekončí.
Spokojenost Evropanů se zdravotní péčí
Co se týče spokojenosti s dostupností zdravotní péče, nejvíce si stěžují občané jižních států. Největší podíl osob spokojených se zdravotní péčí bychom v EU našli ve Finsku (78 %), Švédsku (77 %), Nizozemí (70 %), Francii (60 %) a Belgii (56 %). Naopak v Portugalsku (73 %), Řecku (65 %) a Itálii (50 %) převažuje počet lidí nespokojených. Vlády jednotlivých zemí posilují zájem občanů o zdraví své a druhých spoluobčanů. V životě lidském nastávají totiž události, které nemůže jednotlivec ani při sebelepší vůli ovlivnit. Tehdy je na místě sociální solidárnost, a snaha poskytnout každému kvalitní lékařskou službu. Klade se důraz na prevenci a zdravý životní styl. Vzdělání lékařů je vysoké, stejně tak se zvyšuje povědomí veřejnosti o nutnosti pečovat o své zdraví. Lékařská profese je v Evropě tradičně vysoce ceněno. V roce 2003 byl v Evropské unii průměr 3,5 lékařů připadajících na 1000 obyvatel.
Nejčastěji mají nadváhu Řekové
Lidské tělo je mnohem zdravější, výkonnější a lépe vypadá, když si udržuje správnou váhu. Optimální váha závisí na věku, pohlaví a velikosti člověka. V Evropské unii je více obézních mužů než žen a naopak více žen než mužů vážících velmi málo. V Evropské unii má 29 % mužů a přibližně 23 % žen nadváhu. Mezi jednotlivými členskými státy jsou samozřejmě rozdíly. Nejvíce mužů mající nadváhu je v Řecku (35 %), ve Španělsku (32 %), v Lucembursku (31 %) a ve Velké Británii (30 %). Naproti tomu v Nizozemí pouze 17 %. U žen je nadměrnou váhou postiženo 31 % Řekyň a Portugalek, nejméně Francouzek (15 %) a Dánek (16 %).
Nejméně kuřáků je ve Skandinávii
Přesto počet kuřáků v Evropské unii příliš neklesá. Podíváme-li se blíže na jednotlivé státy, vidíme, že nejméně je kuřáků ve Finsku a Švédsku (okolo 800 cigaret za rok). Průměr na jednoho obyvatele v počtu vykouřených cigaret je téměř čtyřikrát nižší než v Řecku, kde je spotřeba cigaret skutečně nevídaná. Dalšími kuřáckými státy jsou Lucembursko, Španělsko a Polsko.
Nejvyššího věku se dožívají Švédové a Španělky
Nejvyššího průměrného věku u mužů se dožívají Švédové (77,9 let), Španělé (77,2 let) a Italové (76,2 let), nejnižšího průměrného věku se naopak dožívají Litevci (66,3 let), Lotyši (65,5 let) a Estonci (65,3 let). Ve všech členských zemí Evropské unie se dožívají ženy v průměru vyššího věku (o více než pět let), nejvyššího průměrného věku se potom dožívají Španělky (83,7 let), Francouzsky (82,9 let) a Italky (82,9 let), nejméně se naopak v průměru dožívají Maďarky (76,7 let) a Lotyšky (76,8 let). Zatímco ve Skandinávských zemích je průměrný věk dožití připisován vysoce kvalitní lékařské péči a zdravému životnímu stylu „seveřanů“ (nízká spotřeba alkoholu, cigaret, zdravá strava a nejvíce hodin strávených sportem), v jižních členských zemích Evropské unie (Itálie, Španělsko, Francie) je to připisováno odolností vůči stresu. Španěl nebo Ital, když má siestu, tak odpočívá a netrápí se potřebou neustále pracovat, „jižané“ se více baví, tančí a smějí a smích prodlužuje život.
Průměrný věk dožití Evropanů při narození v roce 2003
Pramen: Eurostat, Live and its risks, cba 10000