FinExpert.e15.cz

Průměrné mzdy v Evropě

Evropský statistický úřad Eurostat nedávno vydal přehled ročních průměrných mezd v Evropě přepočítaných do eura.
Průměrné mzdy v Evropě

Není bez zajímavosti se na tento přehled podívat optikou některých zemí, na něž dopadly či překvapivě nedopadly důsledky krize. Přehled končí rokem 2010, tím pádem se v něm v plné nahotě neobjevují některé „hity“ roku letošního – typickým příkladem budiž Řecko. Poučným příkladem nám tentokráte však bude Island.

Na grafu vůbec nenajdete Lichtenštejnsko a z Lucemburska jen část (pak nám Lucembursko „odchází“ z grafu pryč). Průměrné mzdy jsou v těchto zemích tak vysoké, že se z důvodu přehlednosti do grafu nevejdou. Sídlí zde totiž hodně finančních institucí a má zde peníze uloženo hodně investorů na to, aby tento fakt se statistikou průměrné mzdy silně zahýbal.

A ještě metodická poznámka – jde o průměrnou mzdu, kdy její hodnotu může ovlivnit i menší skupina osob s extrémně vysokými příjmy. Na přepočet má vliv kurz. Nejzajímavější země jsou v grafu uvedeny tučnou čárkovanou čarou. Graf naleznete na konci článku.

Kde jsme my?

Tuhle otázku si asi položí většina čtenářů, proto se na ní podíváme jako na první. Situace Česka není ničím speciálním zajímavá, až by se chtělo říci nudná. Jsme pochopitelně ve spodních patrech grafu; naše komunistická minulost se na příjmech zákonitě stále podepisuje. Nejsme na tom však vůbec špatně – z tzv. východního bloku jsem na druhém místě, nedaleko za Slovinskem. Vliv krize se (zatím) nijak závažněji neprojevil.

Je to možná důvod k umírněnému klidu duše, nicméně není to důvod, proč bychom se nemohli poučit z následujících případů.

Řecko

Řecko kupodivu také nevykazuje žádné výrazné změny, což je s podivem. Slovo „zatím“ je zde však zcela na místě. Lze reálně přepokládat, že za rok 2011 dojde k výraznějšímu poklesu. Na příkladu této země je vidět, jaké dosahy může mít manipulace se statistickými daty. Pokud by se Řecko postavilo k problému v minulosti čelem, pravděpodobně by průměrná mzda klesla, nicméně možná ne tak, jak to teď Řeky čeká.

Island

Tato malá evropská země je odstrašujícím příkladem toho, kam až může dojít rozvolnění pravidel pro podnikatelský sektor. Hlavním ekonomickým zdrojem této malé země se 3 miliony obyvatel je rybolov. Island má také velké geotermální zdroje; ty se používají mj. na vytápění skleníků a pěstování ovoce a zeleniny, což paradoxně dělá z této severské země kupříkladu jednoho z největších evropských producentů banánů.

Geografické podmínky umožnily výstavbu vodních elektráren, zdrojů to elektrické energie. To umožnilo výstavbu hliníkáren, kdy se na Island začala vozit ruda, ta se zde zpracovávala a hliník se pak dále transportoval do Evropy či jinam. O negativním vlivu na životní prostřední netřeba se zmiňovat, názor si uděláte sami.

Na Islandu došlo k privatizaci bank. Ekonomiku de facto pokrývají 3 velké banky. Ty se v soukromých rukou za rozvolněné regulace centrální bankou pustily do úvěrování s takovou vervou, že jejich expozice nakonec několikrát převyšovala HDP Islandu. Pak přišla krize a strmý pád těchto bank, kdy je následně převzal stát, aby zachránil vklady svých obyvatel. Ovšem to zásadně ovlivnilo ekonomiku islandského státu. Následně došlo k otřesům islandské koruny, nárůstu nezaměstnanosti a pak i pádu vlády.

V zemi, kde vznikl v 10.století první parlament na světě, jsou však s opatřeními v oblasti státní správy ještě dále. Došlo k rozpuštění parlamentu, přímou volbou se do ní zvolili noví lidé a ti tvoří novou ústavu.

Případ islandu se nebere ani tak jako příklad selhání privatizace, ale spíše jako příklad toho, kam až může vést selhání role státu v regulaci (usměrňování a dozoru) některého sektoru.

Jak se například uvádí ve zprávě speciální vyšetřovací komise pro parlament: „vysvětlením kolapsu bank Glitnir, Kaupthing a Landsbanki … leží především a zejména v jejich rapidní expanzi a jejich následné velikosti…“. To nebyly banky schopny manažersky, organizačně a ani jinak zvládat. Přitom v bankách interně existovala motivace k dalšímu růstu. Zpráva také k regulaci říká, že „.. je evidentní, že Úřad pro finanční dozor (FME), tedy instituce nesoucí hlavní odpovědnost za sledování bankovních aktivit, nerostl stejným způsobem jako banky a jeho činnost zaostávala za rapidními změnami v bankovních praktikách.“

Irsko

Evropský tygr či technologické srdce Evropy – to jsou jen dvě z několika přezdívek Irska, jež dnes už neplatí. Irsko vsadilo v minulosti na stimulaci podnikání mj. snížením daní a do země se nahrnuli zahraniční investoři. Mezi nimi bylo hodně technologických firem. A ekonomika země výrazně rostla. Spolu s ekonomických rozvojem se nastartoval také rozmach stavebnictví.

V době, kdy začala krize v USA, došlo k útlumu produkce amerických, ale i dalších irských firem. Následoval logicky propad i ve stavebnictví, propad HDP a tak dále. Irsko mělo nejrychleji rostoucí zadlužení v Evropě.

Země musela sáhnout k zásadním úsporným opatřením, jež někteří ekonomové považují za efektivní a funkční (někteří je dokonce považují za jediný efektivní úsporný plán v Evropě). Irsko zavádí důraznější regulaci finančního sektoru. Podle některých úvah dokonce v zemi mají zůstat jen dvě banky.

Klepněte pro větší obrázek

Zdroj: www.malepenize.cz

Další článek


 

celkem 18 komentářů

Nejnovější komentáře

co se týče grafu je sice nepřehledný, ale lze z něho...
Mirek
19. 12. 2011, 10:47
Tohle se Finexpertu hrubě povedlo! To je u nás asi p...
Luky
19. 12. 2011, 07:15
To dole je Bulharsko, Nizozemí má světlejší odstín a...
pf
19. 12. 2011, 06:18
tak tohle se Finexpertu opravdu "hrubě" nepovedlo..o...
akcius
18. 12. 2011, 21:35
To Nizozemí na posledním místě, to je omyl ?
trader-krakra
18. 12. 2011, 20:09

Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená