Počet dlužníků v regionech přitom není v přímé korelaci s nezaměstnaností, ale je dlouhodobě více ovlivněný ekonomickou silou regionu. „Kupní síla obyvatel jednotlivých krajů apriori ovlivňuje jejich rozhodování při zadlužování. Proto ve Středočeském kraji, který je po Praze ekonomicky nejsilnějším regionem, je situace v počtu dlužníků nejhorší. Žijí zde lidé, kterým se dařilo, ještě před třemi lety viděli svoji situaci optimisticky a nebáli se zadlužení. Samotná Praha na tom s počtem neplatičů není o moc lépe. Naopak v krajích, kde jsou průměrné příjmy nižší, je méně dlužníků, neboť lidé jsou zde při nakládání s penězi opatrnější,“ uvádí Vratislav Kopačka, tiskový mluvčí společnosti M.B.A. Finance, která se zabývá inkasem pohledávek.
Výjimky tvoří Ústecký a Moravskoslezský kraj, ve kterých je počet dlužníků přímo úměrný nezaměstnanosti. V těchto případech je to způsobeno vyšší koncentrací sociálně vyloučených skupin obyvatel, kteří jsou bez kvalifikace, což jim znemožňuje uplatnit se na trhu práce. Na jejich situaci má podíl také malá finanční gramotnost a celkově nižší zodpovědnost za způsob života.
Krize mezi 30 a 40 rokem
Věkové zastoupení ukazuje, že nejvíce dlužníků v kategorii 30 až 40 let. Jsou to lidí, kteří mají rodiny a mají největší nároky na spotřebu – budují si zázemí, nakupují zboží a služby – celkově mají největší výdaje. Mladší zpravidla pokrývají pouze svojí osobní spotřebu, na což jim příjmy stačí a nepředlužují se. A naopak starší generace má již vyřešeno zázemí a již tolik „nebuduje“, pokrývá jen svoji spotřebu a je opatrnější na hospodaření s penězi.
Opravdu nemáme
„Stoupající množství lidí, kteří skutečně nemají peníze, je vidět na počtu dlužníků, kteří končí v exekuci, nebo osobním bankrotu. V roce 2011 bylo v insolvenci v průměru 1,5 % dlužníků z těch, které jsme měli ve správě. Zatímco v roce 2012 to bylo již 3,4 % případů soudem schválených insolvencí fyzických osob,“ říká Kopačka.
Podle statistik M.B.A. Finance až 75 % dlužníků na první výzvu k úhradě závazku však vůbec nereaguje. A na druhou a další výzvu odpoví již jen méně než 20 % kontaktovaných dlužníků. Přitom to nejdůležitější je začít komunikovat, hledat řešení situace a tím zabránit nárůstu dluhu. Z těch 25 % dlužníků, kteří se ozvou, se až 90 % případů podaří zdárně vyřešit.
Vedle neochoty dlužníků komunikovat, bývá problém s neplatností kontaktních údajů. „Od věřitelů máme k dispozici platnou adresu i telefon pouze u 40 % dlužníků, mezi 20 až 40 % případů má aktuální jen poštovní adresu, nebo jen telefonní číslo. Ve zbytku pohledávek chybí kontaktní údaje zcela. Klienti pojišťoven, bank, či mobilních operátorů si dosud nezvykli na povinnost, nahlašovat změny údajů, jako je nová kontaktní adresa a telefon, čímž se připravují o možnost dovědět se o případném vzniku dluhu. Na dohledávání kontaktních údajů máme celé specializované oddělení, a pro dohledávání dlužníků využíváme i našich regionálních inspektorů v terénu. Tím se ale prodlužuje doba vymáhání a značně se zvyšují náklady,“ dodává Kopačka.