FinExpert.e15.cz

Pro koho je výhodný přechod do druhého pilíře důchodového systému?

Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu přišel se zajímavých srovnáním, zda-li se vyplatí někomu přechod do druhého pilíře důchodového systému.
Pro koho je výhodný přechod do druhého pilíře důchodového systému?

Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) přišel nedávno se zajímavých srovnáním z pohledu toho, zda-li se finančně vyplatí někomu přechod do tzv. druhého pilíře důchodového systému. O rizicích takového přechodu jsme již psali dříve; zde máme pohled IDEA na čistě ekonomickou stránku věci.

Český důchodový systém, který byl ustanoven v dnešní podobě v roce 1996, i když byl od té doby mnohokrát upraven, představuje standardní průběžně financovaný systém, srovnatelný s důchodovým systémem řady evropských států. Na důchody odvádí občané ČR přibližně 9 % HDP, většinou odvodem 28 % z mezd a do důchodu odchází muži v 62 letech, ženy v 59.

Důchody jsou placené téměř výhradně z veřejných rozpočtů, v roce 2011 jsme vydali zhruba o 1 HDP více, než kolik byly příjmy důchodového systému. Důchodový systém bude podobné, či vyšší schodky vytvářet i v budoucnosti, alespoň pokud budeme chtít zachovat dnešní úroveň poměru důchodu ke mzdě a pokud nezvýšíme odvody na důchodové pojištění či nezrychlíme  zvyšování věku pro odchod do důchodu nad pravidla přijatá v roce 2011 v tzv. „malé reformě“.

Český důchodový systém je na tom ve srovnání s ostatními státy Evropské unie, především těmi, které s námi sdílely komunistický experiment, poměrně dobře. Jak  ukázala studie IDEA, skrytý dluh (vzniklý z budoucích rozdílů mezi příjmy a výdaji systému) je v Česku nejnižší z okolních států, především díky pozdnímu věku pro  odchod do důchodu, vysokým stropům na odvody a nivelizovaným přiznávaným důchodům. Tato „makroekonomická“ udržitelnost v sobě však skrývá masivní mezigenerační přerozdělování, na které nejvíce doplácejí mladší generace.

Česká vláda si je vědoma, alespoň podle svého vládního prohlášení, nedostatků důchodového systému a prosadila v letech 2011 a 2012 hned dvě jeho reformy. V první, „parametrické“ reformě se změnil věk pro odchod do důchodu, který poroste i za hranici 67 let a byl upraven vzorec pro výpočet důchodu tak, aby nástupní důchody vypočítávané z nadprůměrných příjmů mírně vzrostly, zatímco ty počítané z průměrných se nepatrně snížily. Tato reforma, někdy označovaná za „malou“ měla ve skutečnosti obrovské dopady na celoživotní příjmy nejmladších generací, neboť jim výrazně zkrátila dobu, po kterou budou pobírat důchody.

Druhá reforma, kterou vláda navrhla v roce 2011, parlament schválil v září 2012 letošního roku, ale jejíž část vetoval vzápětí prezident, je systémová. Účastníci důchodového systému by měli mít možnost vyvést ze státního systému část odvodů a ukládat si je na soukromé účty u penzijních fondů. Vláda byla nicméně v této reformě opatrná a dovolila vyvést jen 3% mezd, tj. jen desetinu odvodů na státní důchody. Navíc tyto 3 % musí doplnit 2 % ze soukromých zdrojů i sám pojištěnec, takže reforma kombinuje prvky systému „opt-out“ (rozhodnutí o částečném opuštění systému) a „opt-in“ (rozhodnutí o zapojení se do dalšího systému). Dobrovolnost a zdánlivá složitost reformy ztěžuje jakékoliv odhady zájmu o reformu mezi oprávněnými občany ČR.

Ve své práci IDEA pomocí detailních mikroekonomických dat odhaduje, jak se změní celoživotní čistý příjem různých skupin obyvatel – v členění podle věku, příjmu a vzdělání – pokud tito využijí možnosti vyvést 3 % mezd ze státního systému a svěří je penzijním fondům. Studie ukazuje, že za poměrně konzervativních předpokladů by se přestup do nového systému mohl vyplatit až 50% mužů a 30% žen, a to těch s nadprůměrnými příjmy.

Nicméně přínos přestupu by byl pro většinu příjmových skupin poměrně nízký a lze předpokládat, že skutečný zájem o reformovaný systém bude nižší. Vzhledem k tradiční konzervativnosti a také nedostatečné finanční gramotnosti české veřejnosti, spojené s nepovinnou formou spoření, lze realisticky očekávat, že bez další přesvědčovací kampaně se do nového systému přihlásí výrazně nižší počet účastníků. I kdyby se však do nového systému zapojilo jen 20% zaměstnanců, objem prostředků investovaných prostřednictvím důchodových fondů by byl více než 10 miliard korun ročně.

Zdroj: www.malepenize.cz

Další článek


 

celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

Uvidíme, jestli reforma vůbec projde. Pokud však ano...
Lukáš
6. 11. 2012, 18:52
Kdyby jste ten článek napsali normálně, a ne tímhle ...
kuc.pe
22. 10. 2012, 12:00

Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  5

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  3

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno) více