FinExpert.e15.cz

Příklady: Jak se postupuje při společném zdanění manželů

Zákon č. 669/2004 Sb. přinesl do ZDP od roku 2005 novou možnost, jak u manželů zmírnit (zprůměrovat) negativní vliv klouzavě progresivní stupnice daňové sazby na celkovou daňovou povinnost manželů, a to zejména v případech, kdy má jeden z manželů příjmy a druhý nikoliv, a dále v případech, kdy jsou příjmy manželů rozdílné. Tato možnost, a nikoliv povinnost, je manželům dána v novém § 13a.
Příklady: Jak se postupuje při společném zdanění manželů

Následující text pochází ze speciálu, který najdete v časopisu Osobní finance 3/06.

Kdo může uplatnit společné zdanění

Manželé, kteří jsou poplatníky daně z příjmů fyzických osob a vyživují alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti, mohou uplatnit výpočet daně ze společného základu daně (dále jen „společné zdanění“), jestliže tyto podmínky splní nejpozději 31. 12. 2005. Společné zdanění mohou manželé uplatnit i v případě, že jeden z nich neměl příjmy, které jsou předmětem daně podle ZDP (např. manželka byla v roce 2005 v domácnosti, protože se starala o nezletilé děti a z toho důvodu neměla žádné zdanitelné příjmy).

Pojem domácnost je definován v § 115 občanského zákoníku tak, že domácnost tvoří občané, kteří spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Jestli jde v případě manželů o vyživované dítě se bude posuzovat jako doposud, avšak nikoli podle § 15 nýbrž podle nového § 35c ZDP, kam byla příslušná ustanovení z § 15 přesunuta v souvislosti se zrušením odečitatelné částky na vyživované dítě od základu daně a zavedením daňového zvýhodnění na vyživované dítě od roku 2005 (viz výše).

Příklad: Manželé vyživovali v roce 2005 svého 25letého syna, který s nimi žil ve společné domácnosti do 31. srpna 2005. Po ukončení denního studia na vysoké škole syn nastoupil od 1. září 2005 do zaměstnání.

Manželé mohou společné zdanění za rok 2005 uplatnit, protože ZDP nestanovuje podmínku, že by manželé museli dítě vyživovat po celý rok 2005.
To znamená, že manželé mohou společné zdanění uplatnit, pokud kdykoliv v průběhu roku 2005 vyživovali alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti (např. týden, měsíc, několik měsíců apod.).

Příklad: Druh s družkou vyživovali v roce 2005 svého společného nezletilého syna žijícího s nimi v domácnosti.

Společné zdanění nelze za rok 2005 uplatnit, protože se nejedná o manžele.

Kdy nelze zdaňovat společně

Je-li alespoň jeden z manželů daňovým nerezidentem, mohou manželé společné zdanění uplatnit, jestliže úhrn všech příjmů obou manželů ze zdrojů na území České republiky (§ 22) činí nejméně 90 % všech jejich příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně z příjmů podle § 3 nebo 6 nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Manželé nebudou moci společné zdanění logicky uplatnit v případě, že nesplní výše uvedené podmínky (např. budou bezdětní nebo budou mít dítě, které se už ale za vyživované nebude považovat).

Pokud by však výše uvedené podmínky u manželů splněny byly, tak je v § 13a odst. 4 uvedeno, že za rok 2005 nelze uplatnit společné zdanění, jestliže alespoň jeden z manželů za toto zdaňovací období

a) má stanovenou daň paušální částkou podle § 7a,
b) má povinnost stanovit minimální základ daně podle § 7c,
c) uplatňuje způsob výpočtu daně podle § 13 (výpočet příjmů spolupracujících osob) a § 14 (výpočet daně z příjmů dosažených za více zdaňovacích období),
d) uplatňuje slevu na dani z titulu investiční pobídky podle § 35a nebo 35b, nebo
e) má povinnost uplatnit postup uvedený v § 38gb (daňové přiznání při prohlášení nebo zrušení konkursu).

Společným základem daně se rozumí součet dílčích základů daně podle § 6 až 10 upravených podle § 5 a 23 u obou manželů, snížený o nezdanitelné části základu daně podle § 15 za oba manžele. Nezdanitelné části základu daně podle § 15 může uplatnit i ten z manželů, který neměl zdanitelné příjmy, jestliže jinak splňuje podmínky stanovené pro jejich uplatnění.

Každý svoje přiznání

Společné zdanění uplatňuje každý z manželů ve svém daňovém přiznání, které podávají oba manželé ve stejné lhůtě stanovené zákonem o správě daní a poplatků (za rok 2005 do 31. 3. 2006, popřípadě do 30. 6. 2006, pokud bude plná moc ke zpracování a předložení daňového přiznání za oba podána u správce daně do 31. 3. 2006). V příloze č. 5 k daňovému přiznání za rok 2005 každý z manželů uvede údaje potřebné pro výpočet společného základu daně za oba manžele a každý z nich uvede do svého daňového přiznání polovinu společného základu daně, ze které vypočte daň.

Příklad: Manželé v roce 2005 vyživovali jedno dvouleté dítě žijící s nimi v domácnosti. Manželka byla v roce 2005 v domácnosti a žádné příjmy, kromě rodičovského příspěvku neměla (tyto příjmy jsou osvobozeny od daně z příjmů).

Příjmy v roce 2005 měl jenom manžel a to ze zaměstnání, kde dílčí základ daně podle § 6 ZDP činí 200 000 Kč.

Manžel ve své základní části daňového přiznání za rok 2005 uvede dílčí základ daně ze závislé činnosti podle § 6 ve výši 200 000 Kč, který také uvede do pro něj vyhrazeného sloupce pro uvedení jednotlivých dílčích základů daně v příloze č. 5. Manželka zdanitelné příjmy v roce 2005 neměla a proto bude pro ní vyhrazený sloupec obsahovat nuly.

Součet dílčích základů daně podle § 6 až 10 ZDP tak bude za oba manžele činit 200 000 Kč.

Každý z manželů v příloze č. 5 k daňovému přiznání dále uvede v pro něj vyhrazeném slouci údaje o nezdanitelných částkách podle § 15 ZDP. Manžel uvede částku na poplatníka ve výši 38 040 Kč a na manželku ve výši 21 720 Kč. Manželka ve svém sloupci uvede částku na poplatníka ve výši 38 040 Kč.
Úhrn nezdanitelných částek za oba manžele potom činí 97 800 Kč.

Společný základ daně manželů činí 102 200 Kč (200 000 – 97 800 Kč) a polovina z něj 51 100 Kč.

Každý z manželů potom uvede v základní části svého daňového přiznání na řádku 61 částku 51 100 Kč a vypočte daň z příjmů. U manželky bude daň činit podle sazeb uvedených v § 16 odst. 1 ZDP (viz výše) 7 665 Kč (51 100 x 0,15) a u manžela 1 665 Kč (7 665 Kč – 6 000 Kč), protože uplatnil slevu na dani na vyživované dítě ve výši 6 000 Kč (tuto slevu může uplatnit jenom on, protože v průběhu roku 2005 ji uplatňoval u svého zaměstnavatele).

Daň z příjmů za oba manžele celkem tak činí 9 330 Kč.

Jak je to s přeplatky a nedoplatky

V důsledku toho, že zaměstnavatel manželovi v průběhu roku 2005 srážel zálohy na daň z příjmů, vznikne manželovi za rok 2005 přeplatek na dani. U manželky zase vznikne nedoplatek na dani.

V době psaní tohoto textu Poslanecká sněmovna schválila zákon, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon přináší také několik důležitých změn v zákoně o daních z příjmů. Jednou z nich je to, že v § 13a (Výpočet daně ze společného základu daně manželů) se doplňuje odstavec 8, který zní:

„(8) Požádá-li současně s podáním daňového přiznání jeden z manželů o převedení vratitelného přeplatku, který vznikl v důsledku zaplacených záloh na daň a uplatnění společného zdanění na osobní účet druhého z manželů, správce daně uskuteční tento převod ke dni splatnosti daně druhého z manželů.“

Další změnou je zde to, že „Zálohy neplatí manžel (manželka), který před společným zdaněním neměl zdanitelné příjmy kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů zdaňovaných zvláštní sazbou daně.“

Změny by měly být podle mého názoru bez problému schváleny Senátem a podepsány prezidentem republiky tak, aby vstoupily v účinnost ještě před termínem pro podání daňových přiznání za rok 2005 (31. 3. 2006).

Kdyby manželé společné zdanění neuplatnili, tak by manželce „propadla“ její položka na poplatníka ve výši 38 040 Kč a manželův základ daně za rok 2005 by činil po zaokrouhlení na celá sta Kč dolů 140 200 Kč (200 000 – 38 040 – 21 720). Daň by potom činila 22 580 Kč ((16 380 Kč + (20 % z 31 000)) a po snížení o slevu na vyživované dítě 16 580 Kč, což je o 7 250 Kč více než při společném zdanění manželů.

Na společné zdanění zpravidla ušetříte

Příklad: Manželé po celý rok 2005 vyživovali dvě nezletilé děti žijící s nimi v domácnosti. Každý z manželů měl v roce 2005 pouze příjmy ze zaměstnání, slevy na děti uplatňoval u svého zaměstnavatele manžel. Protože jejich příjmy byly za rok 2005 rozdílné, rozhodli se manželé využít společné zdanění manželů. Každý ve své základní části daňového přiznání za rok 2005 uvede dílčí základ daně ze závislé činnosti podle § 6 (u manžela činí 300 000 Kč a u manželky 150 000 Kč). Tyto dílčí základy daně každý z nich uvede do pro něj vyhrazeného sloupce pro uvedení jednotlivých dílčích základů daně v příloze č. 5.

Součet dílčích základů daně podle § 6 až 10 ZDP tak bude za oba manžele činit 450 000 Kč.

Každý z manželů v příloze č. 5 k daňovému přiznání dále uvede v pro něj vyhrazeném slouci údaje o nezdanitelných částkách podle § 15 ZDP. Manžel uvede částku na poplatníka ve výši 38 040 Kč a částku 12 000 Kč kterou zaplatil jako pojistné na své soukromé životní pojištění. Manželka ve svém sloupci uvede částku na poplatníka 38 040 Kč a částku na své penzijní připojištění ve výši 6 000 Kč (zaplatila 12 000 Kč, uplatnit však může pouze 6 000 Kč).
Úhrn nezdanitelných částek za oba manžele potom činí 94 080 Kč.

Společný základ daně manželů činí 355 920 Kč (450 000 – 94 080 Kč) a polovina z něj 177 960 Kč.

Každý z manželů potom uvede v základní části svého daňového přiznání na řádku 61 částku 177 960 Kč zaokrouhlí na 177 900 Kč a vypočte daň z příjmů. U manželky bude daň činit podle sazeb uvedených v § 16 odst. 1 ZDP 30 120 Kč a u manžela 18 120 Kč (30 120 Kč – 12 000 Kč), protože uplatnil slevu na dani na dvě vyživované děti ve výši 12 000 Kč.

Daň z příjmů za oba manžele celkem tak činí 48 240 Kč.

Kdyby manželé společné zdanění za rok 2005 neuplatňovali, tak by u manžela daň činila 34 095 Kč po slevě na vyživované děti a u manželky 15 885, tj. za oba celkem 49 980 Kč, což je o 1 740 Kč více.

Příklad: Kdyby manžel v předchozím příkladě měl ještě příjmy z podnikání, kde by dílčí základ daně podle § 7 činil 200 000 Kč, tak součet dílčích základů daně podle § 6 až 10 ZDP bude za oba manžele činit 650 000 Kč. Společný základ daně manželů činí 555 920 Kč (650 000 – 94 080 Kč) a polovina z něj 277 960 Kč.
Každý z manželů potom uvede v základní části svého daňového přiznání na řádku 61 částku 277 960 Kč zaokrouhlí na 277 900 Kč a vypočte daň z příjmů. U manželky bude daň činit podle sazeb uvedených v § 16 odst. 1 ZDP 53 095 Kč a u manžela 41 095 Kč (53 095 Kč – 12 000 Kč), protože uplatnil slevu na dani na dvě vyživované děti ve výši 12 000 Kč.

Daň z příjmů za oba manžele celkem tak činí 94 190 Kč.

Kdyby manželé společné zdanění za rok 2005 neuplatňovali, tak by u manžela daň činila 92 404 Kč po slevě na vyživované děti a u manželky 15 885, tj. za oba celkem 108 289 Kč, což je o 14 099 Kč více.

Z výše uvedených příkladů plyne, že na výhodnost společného zdanění manželů má vliv nejen rozdíl v jejich celkových základech daně, ale také hodnota částek odečitatelných od základu daně manžela s nižším vlastním celkovým základem daně, protože bude odečítána od vyššího společného základu daně.  

Tip: Návod na společné zdanění manželů od ministerstva vnitra

Další článek


 

celkem 25 komentářů

Nejnovější komentáře

zdrav. a poj. pojištění př společném zdanění manže
Alena
7. 12. 2006, 18:39
Společné zdanění manželů nebo spolupráce ?
Alena
7. 12. 2006, 16:14
prohlášení o spol dom
rm3
11. 3. 2006, 12:33
Prosím radu:
Pavel B.
9. 3. 2006, 19:50
invalida plus pracující
invalida
9. 2. 2006, 18:05

Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  5

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  3

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno) více