Páteční inflační čísla ukázala výrazný skok směrem vzhůru - vzrostla po téměř třech letech nazpátek do tolerančního pásma ČNB (na 1,5 %). A již na začátku roku by nás měl čekat další růst inflace do těsné blízkosti cíle centrální banky, který bychom mohli překonat načas již během března 2017.
A samotná inflace není jedinou zprávou z poslední doby, která svědčí o maturujícím hospodářském cyklu a postupně sílících inflačních tlacích v Česku. Pozitivně ČNB překvapuje i další pokles nezaměstnanosti a akcelerace mezd, které rostou nejrychleji od roku 2009. Zdá se tedy, že domácí faktory jednoznačně nahrávají plánovanému ukončení intervencí v příštím roce.
Lehká komplikace ovšem může přijít ze zahraničí. ECB se totiž ve čtvrtek rozhodla natáhnout svoji měnovou expanzi o 9 měsíců (i když ve snížených objemech 60 mld. eur měsíčně). Takové rozhodnutí na první pohled také zvyšuje pravděpodobnost delšího trvání intervencí v Česku. Ne však automaticky. Slabší měsíční nákupy dluhopisů do bilance ECB v kombinaci s o něco vyššími eurovými výnosy totiž mohou tlumit příliv spekulativního kapitálu do Česka.
ČNB při úvahách o ukončení intervencí sleduje politiku ECB pravděpodobně primárně z těchto taktických důvodů - bojí se agresivnějšího přílivu zahraničního kapitálu, pokud by provedla exit ve chvíli, kdy ECB ještě tiskne na plný plyn. Pokud ale slabší QE bude znamenat vyšší eurové výnosy a nižší atraktivitu koruny, situace může být jiná... Natažení politiky QE v eurozóně je navíc jinak z české perspektivy automaticky spíše další pro-inflační faktor. ECB by proto neměla být ve finále zásadní překážkou pro náš základní scénář - exit z intervencí ve třetím kvartále příštího roku.
Autor je hlavním ekonomem Poštovní spořitelny.