FinExpert.e15.cz

Právo na soukromí? I na pracovišti!

"Velký bratr" nad vámi bdí i v práci. Nejste však v reality show, a tak nedovolte zneužití vlastního soukromí.
Právo na soukromí? I na pracovišti!

Od novelizovaného znění zákona platného od 1.1.2007, který nahrazoval platný starý zákoník práce č.65/1965 Sb., se čekalo, že se s problematikou ochrany soukromí „popasuje“ více, nežli se skutečně stalo. Podstatná část řešení těchto věcí je tak ponechána na jiných právních předpisech, rozhodovací praxi soudů a státních orgánů. 

Práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele i v této oblasti musejí být uplatňována v souladu se zásadou přiměřenosti a maximálního souladu. Zaměstnanec očekává, a je zákonem také zaručeno, že mu bude přiměřeně zachováno jeho právo na soukromí i v pracovněprávních vztazích. Toto právo však musí být v rovnováze s právem zaměstnavatele vyžadovat efektivní práci zaměstnance po celou pracovní dobu včetně její kontroly, ochranou majetku zaměstnavatele před odpovědnostními riziky či škodou způsobenou zaměstnancem při výkonu práce. 

Zákon chrání obě strany 

Zákoník práce proto stanovuje, že zaměstnanci bez souhlasu zaměstnavatele nesmějí užívat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele včetně výpočetní techniky ani jeho telekomunikační zařízení. Dodržování zákazu je zaměstnavatel oprávněn i povinen přiměřeným způsobem kontrolovat a je mu tak dáno právo podniknout přiměřené opatření k ochraně svého vlastnického práva. 

Na druhé straně ale stojí několik institutů, které ochraňují soukromí člověka (zaměstnance), jako např. některá ustanovení občanského zákoníku nebo pasáže ze Základní listiny práv a svobod (o právu na respektování soukromého života, obydlí a korespondence, ochrana před neoprávněným zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě). 

Platí, že soukromí lze omezit, respektive do něj zasahovat na základě zákona. Oním zákonem však v tomto případě je zákoník práce. Ten stanovuje, že zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že podrobuje zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci. Je otázkou jak specifikovat závažný důvod, který zaměstnavateli dává právo na nutnou kontrolu činnosti zaměstnance. Takovýmito případy se tudíž v budoucnu bude zabývat převážně soud. 

Rozsah kontroly

Zaměstnavatel je povinen informovat nejen o rozsahu kontroly, ale také o způsobu jeho provádění. Což se nejčastěji bude týkat používání kamerových systémů, odposlouchávání telefonů a sledování korespondence. Platí, že telefonní hovory uskutečněné z pracoviště spadají do oblasti soukromého života. A tento soukromý charakter se neztrácí jenom proto, že jsou vykonávány z práce, nebo že se mohou týkat veřejného či pracovního zájmu. 

Totéž platí i pro e-mailové zprávy. Mají-li kamerové systémy sloužit ke sledování plnění pracovních úkolů zaměstnancem, pak je nutno vyjít z povahy těchto pracovních úkolů a jistě nelze připustit, aby kamerový systém sledoval zaměstnance i na místech, kde nevykonává práci, např. na toaletě, v šatně, nebo aby byl snímán i v době, kdy není povinen vykonávat práci, např. během přestávek v práci. 

Internetový audit, postrach zaměstnanců 

Zajímavým je i vyjádření Úřadu pro ochranu osobních údajů, který v této věci mimo jiné uvedl: „ Zaměstnavatel má právo sledovat u svých zaměstnanců dodržování pracovní doby a jejího využití, pro výkon tohoto práva nemá právo sledovat, monitorovat a zpracovávat obsah korespondence svých zaměstnanců. Zaměstnavatel by případně mohl sledovat počet e-mailů došlých a odeslaných u svých zaměstnanců a požadovat, aby své soukromé záležitosti v pracovní době a na pracovišti vyřizovali v přiměřené míře a více méně v nezbytné míře“. 

Z toho lze vydedukovat, že „zaměstnavatel může vědět, kde a jak se zaměstnanec na internetu pohyboval, ale nikoliv již, co bylo obsahem jeho přístupu, pokud tento obsah spadá do soukromé sféry zaměstnance“. Mnozí z vás mají jistě zkušenost s nejrůznějšími interními audity, které se v některých případech dotýkají právě výše popisované kontroly „pobytu“ zaměstnance na internetu.

Jsou samozřejmě profese, kde není zákázáno surfování na internetu, naopak někde je i doporučováno či nařizováno, ale jsou také místa, kde platí zákaz takovéhoto počínání na úkor jiných pracovních povinností. Důsledky vyvozené ze zjištění delšího pobytu zaměstnance na internetu či u hraní her a sledování erotických webů, jsou v některých případech osudové. Nejeden zaměstnanec byla na základě takovéhoto chování ze zaměstnání propuštěn.

Další článek


 

celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

Zdravím, chtěl bych Vás poprosit o nezávazné vyplněn...
Maty
12. 7. 2013, 09:55

Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená