Východoevropské versus západoevropské domácnosti
Nejrozšířenějším spotřebičem v evropských domácnostech je televize, která chybí v domácnosti pouze ve výjimečných případech. Důvody jsou především: nechuť k televizi jako konzumnímu stylu života, abnormálně nízké příjmové podmínky členů domácnosti a zahrnutí do statistik občanů žijících v různých ubytovnách jako jednočlenná domácnost. I v Rumunsku, kde je životní úroveň spolu s Tureckem nejnižší v Evropě, je televize v 85,6% domácnostech. Dalšími nejrozšířenějším spotřebními předměty v Evropě jsou lednička a pračka. Tyto dva spotřební předměty chybí v západní Evropě pouze u mladých domácností, které spolu začínají žít nebo v případech, kdy spolu žijí dvě domácnosti v jednom rodinném domku a mají společnou pračku. Nejméně je lednička a pračka rozšířená v polských, bulharských a rumunských domácnostech. Výrazné příjmové rozdíly mezi původními patnácti členskými zeměmi Evropské unie a novými deseti státy či kandidátskými zeměmi (Bulharsko, Rumunsku a Turecko) se projevují ve vybavení domácností myčkami, mikrovlnkami či videokamerou. V průměrně finančně situované západoevropské domácnosti nechybí myčka ani mikrovlnka. V Bulharsku, Rumunsku, Litvě, Lotyšsku či Estonsku najdeme myčku a mikrovlnku pouze u nejlépe situovaných domácností. Ještě mnohem markantnější rozdíly by bylo možné najít u dalšího nesledovaného zboží, jako jsou např. digitální fotoaparáty, DVD přehrávače.
Bydlení je všude v Evropě drahé
Výdaje na bydlení jednotlivých domácností tvoří ve všech členských zemích Evropské unie jednu z nejvýznamnějších výdajových položek. Kvůli koupi bytu či rodinného domku se mladí Evropané zadlužují na deset a více let. Ve velkých městech (Londýn, Berlín, Řím) jsou výdaje ještě mnohem vyšší než činí průměr v zemi a jsou jednoznačně nejvyšší výdajovou položkou. Nejvíce peněžních prostředků z rodinného rozpočtu spolknou výdaje na bydlení ve Švédsku. Průměrná švédská domácnost vydá 31 % svého příjmu na výdaje za bydlení (splátky úvěru či hypotéky, elektrika, voda, otop, nájem). Zároveň je však nutné říci, že většina švédských domácností žije v rodinném domku. Bydlení v severských zemích Evropské unie je však milé, příjemné a komfortní. Dánové, Finové a Švédové tráví doma spoustu času a podle toho se zařízení svého domova věnují. Nádherně upravené zahrádky před domem, spousta stromů, čistota, pořádek a dostatek parkovacích míst jsou zde naprostou samozřejmostí. Byty zde mají největší rozlohu z členských zemí Evropské unie. Z původních patnácti členských zemí Evropské unie nejsou výdaje na bydlení (mimo Portugalsko, Španělsko a Řecko) nikde nižší než 20 % z celkového příjmu domácnosti. V těchto jižních členských státech jsou náklady nižší, protože zde občané ušetří za otop či zateplení domku. Občané České republiky vynaloží v průměru na bydlení 19 % rodinného rozpočtu, což je podobná hodnota jako u našich západních sousedů. Nejvíce peněz za vybavení svého domovu utratí Italové (10 % rodinného rozpočtu). Vícečlenné domácnosti jsou typické pro jižní státy Evropské unie – Španělsko, Portugalsko a Řecko a kandidátské země (Bulharsko, Rumunsku a Turecko). V těchto zemích je běžné, že v domě či bytě žije více generací pohromadě. Je zde kladen větší důraz na rodinnou soudržnost. Méně četné domácnosti jsou potom typické zejména pro země ve Skandinávii.
Vybavenost domácností spotřebními předměty (v %)
Pramen: European Marketing Pocket Book 2004