FinExpert.e15.cz

Pracovat na směny nebo podnikat?

Práce na směny není jednoduchá a měla být finančně lépe ohodnocena než v ostatních případech.
Pracovat na směny nebo podnikat?
Počet Evropanů pracujících na směny se za posledních pět let opět mírně zvýšil. Na směny pracuje již každý sedmý Evropan. Východoevropané přitom pracují na směny podstatně ve větším rozsahu než občané v původních patnácti členských zemích Evropské unie. Práce na směny je častější u mužů než u žen, i když se rozdíl mírně snižuje.  Pracovní místa, kde se nepracuje na směny, jsou často ve státní sféře. Tam však nemůže pracovat každý, a proto mnoho zaměstnanců, chce-li mít práci, musí pracovat na směny. Nejvíce na směny pracují zaměstnanci ve strojírenství, stavebnictví a službách. Nejvíce občanů na směny pracuje v Polsku (každý třetí), Slovinsku, Česku a Slovensku. Naopak nejméně pracují na směny Dánové.

Nevýhody práce na směny

I u práce na směny v Česku platí, že pracovní doba činí nejvýše 40 hodin týden. V některých případech však potřebuje zaměstnavatel, aby zůstal zaměstnanec v práci déle – pracoval přesčas. Tato práce je potom samozřejmě lépe finančně ohodnocena, a to zákonným příplatkem ve výši 25% (ve stejné výši je příplatek i u našich sousedů – v Německu či Slovensku).

Za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu bude poskytnuto nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku.

Nejvyšší zákonný příplatek za práci přesčas je v Lotyšsku – plných 100%, naopak v Irsku a Španělsku není práce přesčas zákonem zvýhodněna příplatkem, výše příplatku je tak plně v rukou zaměstnavatelů a záleží pouze na nich, v jaké výši jej zaměstnanci pracujícímu přesčas poskytnou.

V Evropské unii je nejrozšířenější způsob práce na směny tzv. čtyřsměnný provoz. Zaměstnanec pracuje v pondělí od 6.00 h do 18.00 h, v úterý od 18.00 h do 6.00 h a potom má ve středu a ve čtvrtek volno a v pátek jde zase na 6.00 hodin do práce… Práce na směny pro zaměstnance znamená, že nemá klasicky volnou sobotu a neděli. Když pracují oba manželé na směny, je docela možné, že se během týdne potkají doma pouze výjimečně.  Práce na směny rozhodně není jednoduchá a je zapotřebí, aby lidé pracující na směny, kteří za práci dojíždějí, na tom byli finančně mnohem lépe než ti, kteří pracovat nechtějí a jsou doma. 

Pracovat dle svých požadavků aneb podnikat

Kdo nechce chodit na „odpolední“ či „noční“ směny a chce si svou práci dělat, kdy mu to zrovna vyhovuje, pro toho je samozřejmě jediným řešením vlastní podnikání. Podnikání však s sebou nese spoustu starostí a člověk pro to musí mít jednoznačně buňky. Počet nových firmiček nejvíce roste právě ve východní Evropě. Z východoevropských zemí mají potom čeští a slovenští podnikatelé největší šanci, že jejich podnik bude úspěšný a nezanikne zanedlouho po svém založení.

Přestože jsou mezi jednotlivými evropskými zeměmi značné rozdíly, mají jedno společné – většina nově založených podniků je v rukou jedné osoby (72%), přes dvě třetiny pracuje bez spolupracovníka a v místě svého bydliště (57%) a přes jednu třetinu vlastníků nových podniků je mladších 30 let. Tyto malé firmičky se výraznou měrou podílí na růstu zaměstnanosti a růstu HDP jednotlivých zemí. Nevýhodou těchto malinkých firmiček je, že nepřežijí několik málo roků, ať je příčinou zániku nedostatek peněz, odbyt nebo špatný management. Živnostníci a malé firmy hrají při ekonomickém rozvoji země veledůležitou roli. Nejenom že mají vysokou produktivitu práce, ale současně jsou v dnešní době hlavním zdrojem nových pracovních míst. Můžeme říci, že v regionech, kde se daří drobným živnostníkům, je nižší nezaměstnanost, vyšší příjmy a celková vyšší životní úroveň občanů.

Kolik Evropanů pracuje pravidelně na směny (rok 2005, v %)

Země Muži Ženy
EU – 25 16,5 13,6
Belgie 10 7,2
Česko 28,8 27,6
Dánsko 4,9 5,1
Estonsko 15,1 17,6
Finsko 21,8 26,5
Francie 10,7 6,2
Irsko 17,5 15,4
Itálie 19,3 16,8
Kypr 8,6 8,7
Litva 10,8 13,6
Lotyšsko 21,2 20,2
Lucembursko 11,7 6,7
Maďarsko 20,3 17,7
Malta 24,7 16,7
Německo 17,4 13,2
Nizozemí 7 9
Polsko 38,9 31,1
Portugalsko 18,3 16,7
Rakousko 19,5 16,3
Řecko 21,1 15,5
Slovensko 28,6 24,9
Slovinsko 30,4 33,6
Španělsko 12,3 12,4
Švédsko 20,9 26,6
Velká Británie 19,9 14,3
Pramen: Statistisches Bundesamt BRD, Statistisches Jahrbuch 2006 fur  das Ausland
Další článek


 

celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

A presto jim stat haze klacky pod nohy
tuček
25. 10. 2007, 03:10

Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená