Německo se zařadilo mezi evropské země, kde bude činit věková hranice pro odchod do důchodu 67 let. Přidalo se tak k Dánsku a Islandu (v Irsku činí 66 let). Důchodový věk v 67 letech je dále na spadnutí ve Švédsku a Velké Británii. Ve většině západoevropských zemích přitom činí 65 let, existují i výjimky – Francie má 60 let. V Německu se tak bude od roku 2012 do roku 2029 se bude věková hranice pro odchod do důchodu postupně zvyšovat na 67 let. Občané narození v roce 1964 a později tedy již půjdou do důchodu v 67 letech a předčasné důchody budou podstatně méně výhodné.
Staré obyvatelstvo a nízká porodnost
Německo má v současné době nejstarší obyvatelstvo ze všech členských zemí Evropské unie (41,3 let) a porodnost patří taky mezi nejnižší, těsně pod 9 porodů na 1 000 obyvatel. Průměrný věk dožití činí u mužů 75,7 let, u žen 84,1 let a řadí Německo mezi země s nejvyšším průměrným věkem dožití na světě, navíc se průměrný věk dlouhodobě nepatrně zvyšuje.
Důvody jsou dva: zvyšující se úroveň zdravotnictví a rostoucí zájem občanů o zdravý životní styl v těchto zemích. Můžeme rovněž říci, že kvalita zdravotnictví je ovlivněna především množstvím peněžních prostředků, které do něj proudí a Německo patří mezi země, kde do zdravotnictví každoročně proudí nejvyšší finanční prostředky.
Předčasný důchod v Německu
Mnoho Němců v současné době přestává pracovat těsně po šedesátém roku a hojně využívají předčasné důchody. Na předčasný důchod má v Německu nárok občan starší 60 let a splňující podmínku 35 let pojištění. V době žádosti musí být občan nezaměstnaný. V případě, že je občan nezaměstnaný déle než dva roky a splňuje podmínku počtu let pojištění může odejít do důchodu již v 58 letech. Výpočet důchodu u předčasné penze je stejný jako u starobního důchodu, ve výpočtovém vzorci však chybí výdělky za poslední roky a díky tomu je výsledný důchod vždy nižší. O kolik je nižší celkem závisí na výši výdělků a počtu měsíců, o které odešel občan do důchodu dříve (současně se schválením věkové hranice 67 let došlo k většími finančnímu znevýhodnění předčasných důchodů, které mají být nižší nejméně o 15 % oproti řádnému starobnímu důchodu).
Doba pojištění 40 let, jinak musí pomoc sociální dávky
Pro výplatu penze v důchodu pouze nestačí dosáhnout důchodového věku, je zapotřebí rovnež splnit druhou neméně důležitou podmínku – potřebný počet let důchodového pojištění. Občané, kteří nesplní obě tyto nutné podmínky nedostávají penzi ani v Česku ani v Německu a jsou odkázáni na sociální dávky. V Česku má nárok na starobní důchod občan, jestliže dosáhl důchodového věku a získal potřebnou dobu pojištění 25 let anebo 15 let při dosažení věku 65 let. Důchodový věk se v současné době zvyšuje tak, aby v roce 2012 byl potřebný věk pro odchod do důchodu 63 let pro muže. Doba pojištění je tedy velmi důležitá a vyžaduje být potřebnou dobu zaměstnán, podnikat, být ve služebním poměru nebo být činný na základě dohody o pracovní činnost. Existuje i náhradní doba pojištění, např. studenti po dosažení 18 let po dobu šesti let studia nebo uchazeči o zaměstnání po dobu, kdy jim náleží podpora v nezaměstnanosti. Doba, po kterou občan pobírá sociální dávky se však nezapočítává. Zatímco tedy v Česku má občan nárok na starobní důchod, jestliže dosáhne důchodového věku a získá potřebnou dobu pojištění 25 let, tak v Německu musí občané získat dobu pojištění 40 let pro řádný starobní důchod.
Průměrná penze od 495 euro po 830 euro
Jednotlivé německé regiony jsou různě bohaté, a proto se i průměrná výše důchodů dle jednotlivých okresů výrazně liší. Například v okresech Postdam, Dresden a Cottbus je průměrná měsíční penze vyšší než 800 euro ("čistého"), ale zato v mnoha regionech nedosahuje ani 600 euro. Nejnižší penze je potom v okresech Bitburg-Prum, Merzig-Wadern a Emsland. Z jednotlivých měst jsou nejvyšší průměrné penze ve velkých městech, jako jsou Berlín, Mnichov, Brémy, Frankfurt; naopak nejnižší jsou ve městech bývalé NDR.
Průměrná měsíční penze ve vybraných okresech v Německu (údaje za rok 2005)
Okres |
Průměrná měsíční penze (v euro) |
Potsdam |
830 |
Dresden |
817 |
Cottbus |
808 |
Leipzig |
784 |
Erfurt |
782 |
Magdeburg |
778 |
Frankfurt |
770 |
Wolfsburg |
766 |
Berlin |
754 |
Hamburg |
738 |
Zwickau |
734 |
Nordwestmecklenburg |
734 |
Stuttgart |
732 |
Rugen |
718 |
Wiesbaden |
712 |
Dusseldorf |
710 |
Mnichov |
708 |
Koln |
705 |
Hannover |
692 |
Mainz |
686 |
Krefeld |
684 |
Bremen |
672 |
Bielefeld |
671 |
Baden-Baden |
663 |
Kiel |
662 |
Kassel |
653 |
Lippe |
641 |
Lubeck |
632 |
Karlsruhe |
618 |
Rosenheim |
615 |
Landshut |
612 |
Konstanz |
612 |
Saarbrucken |
589 |
Garmisch-partenkirchen |
571 |
Emsland |
532 |
Merzig-Wadern |
511 |
Bitburg-Prum |
495 |
Zdroj: Hans Boeckler Stiftung – WSI Impuls 6/2007