Práce: Vyždímají vás jako pomeranč

V posledních letech došlo ve všech evropských zemích ke změně věkové struktury obyvatel. Průměrný věk dožití se neustále prodlužuje a porodnost neustále klesá, Evropané stárnou. Vzhledem k těmto demografickým změnám musí jednotlivé vlády prodlužovat věk odchodu do důchodu. Již nyní je ve většině západoevropských zemích 65 let pro muže i ženy (v Dánsku a Islandu však 67 let a Švédsko s Velkou Británií o tom uvažují). Mnoho Evropanů však již v zákonem stanoveném věku pro odchod do důchodu nepracuje, neboť hojně využívají předčasné důchody. Je tedy vůbec možné i po šedesátce vykonávat svou práci a kolik občanů ještě vůbec pracuje? Jak si stojí dnešní padesátníci na evropské  trhu práce?

Kdo nepodává v práci výkony, neobstojí

Dnešní doba je orientovaná na výkon. Kdo nestačí nastolenému tempu a není schopen si okamžitě osvojit nové pracovní postupy, má smůlu. Vždycky se najde někdo nový a lepší, kdo ho nahradí. Situace padesátníků na dnešním rychlém trhu práce není jednoduchá. Mají šanci obstát? Belgičanů ve věkové skupině 55 - 64 let pracuje pouze 31 %. Přitom Belgie vykazuje v posledních letech jednu z nejnižších nezaměstnaností. Mnoho padesátníků by tedy práci našlo, ale v Belgii jsou velmi oblíbené předčasné důchody a Belgičané si během produktivního věku spoří na svou penzi. Díky tomuto finančnímu polštáři mohou potom odcházet do důchodu dříve, než je státem stanovená hranice.

Mladí lidé jsou pod tlakem maximální výkonnosti

V dnešní době si většina mladých Evropanů prodlužuje mládí i studium a vede nezávazný život nejméně do 26 let, následně každý mladý člověk musí sbírat pár let zkušenost a postavení ve své profesi. Přitom právě kolem třiceti je již nejvyšší čas začít si spořit na penzi. Tlak na mladé lidi je tak značný, nejenom že musí splácet drahou hypotéku či úvěry na studium, ale je již nutné spořit si na vlastní penzi.

Na důchod musíme myslet již od třiceti

Současné nastavení důchodů v zemích Evropské unie je poměrně velkorysé a budoucí vlády budou mít co dělat, aby takto nastavené systémy vzhledem ke stárnutí populace udržely. Spíše se však bude muset zodpovědnost přenést na samotné občany. Pro spoření na svou budoucí penzi využívají Evropané celou škálu finančních produktů (penzijní připojištění, životní pojištění). V poslední době jsou oblíbené i dlouhodobé investice do různých fondů, kdy na začátku je spoření do dynamického fondu s převládáním investicí do akcií – tj. rizikovější ale výnosnější investice, která se v dlouhodobém horizontu většinou vždy vyplatí, a na konci investování do dluhopisů či podílových listů.

Přesto právě penzijní připojištění je vzhledem ke státnímu zvýhodnění dobrým nástrojem, jak si spořit na penzi. V Česku je  poskytován klientům penzijního připojištění státní příspěvek a současná legislativa navíc umožňuje odpočet zaplacených příspěvků z daní při splnění zákonem stanovených podmínek – obdobná situace je potom v mnoha evropských zemích.  Pro zachování určitého standartu jsou a ještě více budou soukromé úspory naprostou nutností.

Nejvíce padesátníků pracuje na severu

Nejvíce padesátníků pracuje ve Skandinávských zemích, kde z celkového počtu lidí ve věku 55 - 64 let pracuje přes 55 % obyvatel – Švédsko 69,4 %, Velká Británie 56,9 %, Dánsko 59,5 %, Finsko 52,7 %. Naopak nejméně lidí ve stejné věkové kategorii pracuje v Polsku (27,2 %), Slovensku (30,3 %) a Maďarsku (33,0 %).  Občané ze skandinávských zemích jsou na tom po padesátce dle statistických údajů zdravotně nejlépe, a tudíž mají mnohem menší problémy vykonávat i fyzicky náročnější zaměstnání i v předdůchodovém věku. Vykouří se zde průměrně nejméně cigaret na jednoho obyvatele a spotřeba alkoholu je zde velmi nízká; současně mají Švédové, Dánové a Finové  velmi kvalitní zdravotní péči. Navíc je v těchto zemích zkušený pracovník s dlouholetými zkušenostmi ceněn.

Firmy zaměstnávající padesátníky prosperují

V zemích, kde je všeobecně vysoká nezaměstnanost jako jsou Polsko, Slovensko a z původních členských zemích Itálie a Španělsko, mají padesátníci při ztrátě zaměstnání veliké problémy najít si novou práci, protože zaměstnavatel upřednostňuje mladší žadatele o místo. Přitom není bez zajímavosti, že např. v Německu a Francii výborně prosperuje několik firem, kde je většina pracovníků starších 50 let. Tito zaměstnanci mají pro firmu nezanedbatelný přínos – mají spoustu zkušeností, ochotu dokázat, že na danou práci stačí a jsou lepší než mnozí mladší kolegové, navíc mají již odrostlé děti a vůči firmě jsou nesmírně loajální. Tyto firmy dokonce vykazují nižší nemocnost a čerpání nemocenských dávek než konkurence, a přesčasové hodiny zaměstnanců jsou samozřejmostí.

Zaměstnanost padesátníků (v %)