Mezi pracovními trhy starých a nových členských zemí je propast, která se dá vyjádřit například porovnáním minimálních mezd. Tuto úroveň stanoví zákon (v ostatních členských zemích je minimální mzda většinou stanovena kolektivními smlouvami) v osmnácti členských zemích z pětadvaceti. Státem garantovaná mzda má zaměstnancům s nízkou kvalifikací zaručit důstojnou existenci, ale její výše se v jednotlivých zemích výrazně liší – a to i v přepočtu na reálnou kupní sílu. Proto si třeba Irové, Britové a Francouzi mohou za minimální mzdu koupit dvakrát až třikrát více zboží než Češi. A to jsme na tom mezi nováčky v EU relativně nejlépe. Nikdo tedy nepochybuje, že potenciální motivace občanů nových členských zemí sehnat zaměstnání v některé ze zemí západu je velká. Z desítky nově přistupujících neuplatnily země EU15 omezení jen vůči Kypru (770 000 obyvatel) a Maltě (400 000 obyv.).
Květnová možnost změny
Otázka otevření pracovních trhů je teď aktuální, protože zmíněné omezení v květnu vypršelo a země, které je dosud aplikovaly, se musely rozhodnout, zda pracovníky z východu již pustí přes hranice. Přechodné omezení lze přitom využít ještě na další tři roky a případně prodloužit o další dva. Všechny překážky vstupu na pracovní trhy ovšem musí zmizet do roku 2011.
Pětice víceméně odhodlaných
Ne všechny z dvanácti zemí doposud uplatňujících omezení již počátkem roku vyjádřily svůj záměr, jak s květnovým termínem naloží. Zcela odhodlaně se každopádně tvářilo Finsko, kde úmysl otevřít hranice už jen potvrdil parlament. Od prvního májového dne však již lze legálně pracovat ve Španělsku, Portugalsku a také Řecku.
Na staré členské země se rozhodli apelovat představitelé zákonodárných sborů Česka, Maďarska, Slovenska a Polska. Zároveň vybídli i vlády svých zemí, aby bojovaly za otevření hranic pro pracovníky z nových zemí unie.
Strach z levné síly
Pro většinu zemí „dvanáctky“ je ovšem příliv levné pracovní síly z východu citlivou politickou otázkou. Předloňské rozšíření totiž většina obyvatel zemí EU15 stále vnímá jako ohrožení a mají pocit, že naprosté otevření hranic způsobí růst nezaměstnanosti. Mezi největší odpůrce otevření hranic patří Německo a Rakousko. Německá vláda dokonce hodlá svůj pracovní trh rovnou uzavřít až do roku 2011.
Občané starých členských zemí mají stále pocit, že rozšíření EU z května 2004 ohrozilo jejich ekonomickou situaci.
Tento postoj se pokusila změnit zpráva Evropské komise (EK), kterou zpracoval český eurokomisař Vladimír Špidla. Ze zprávy vyplývá, že od rozšíření zaměstnanost mírně stoupá, nezaměstnanost mírně klesá a hospodářský růst se zrychluje. Špidla navíc tvrdí, že země, které svůj trh otevřely, nijak neutrpěly. Naopak – pracovníci z východu obsazují místa, která jsou pro místní nezajímavá a díky tomu vznikají další pracovní místa. Na základě Špidlovy zprávy doporučila EK členským státům pečlivě zvážit, zda je skutečně třeba v restrikcích pokračovat. Víc ovšem udělat nemůže, neboť samotné rozhodnutí je výsostnou záležitostí každého členského státu.
Můžeme tam stejně
Ani kdyby nakonec k trojici Británie, Irsko, Švédsko v květnu nikdo další nepřibyl, neznamená to samozřejmě, že práce v zemích EU je pro nás tabu. Žádná omezení proti nám neuplatnila ani jedna z nově přistupujících zemí a například s Rakouskem a Německem má ČR dvoustranné smlouvy o kvótách, které v případě Německa ani nejsou vyčerpány. To se však nakonec nestalo a počet zemí se zvýšil. Od 1. května 2006 tak mohou zájemci vyjet za prací do Portugalska, Španělska, Řecka, Finska a na Island. Vstřícný krok udělala také Francie, která částečně uvolnila trh práce pro některé nedostatkové profese, a to v oborech jako např. stavebnictví, pohostinství, zemědělství, potravinářství či strojírenství. Nejpozději k 1. květnu 2011 bude v rámci celé EU zaveden volný pohyb pracovníků a čeští pracovníci budou moci pracovat ve všech členských státech bez jakýchkoli omezení.
Češi se bojí taky
Diskuze o otevření pracovních trhů má pozoruhodnou platnost i pro ty země, které o členství v EU teprve usilují. Ministr práce Zdeněk Škromach totiž nedávno prohlásil, že pokud staré země EU neotevřou pro české občany své trhy práce, zavede pravděpodobně ČR přechodná opatření vůči Rumunsku a Bulharsku. Existuje totiž obava, že při uzavření západoevropských pracovních trhů by se Česko stalo hlavním cílem pracovníků z těchto zemí.
Při hledání místa v EU pomůže i EURES
Občané ČR mohou stejně jako občané dalších členských států EU využívat při hledání zaměstnání služeb poradenské a informační sítě EURES.
Mezi hlavní činnosti EURES patří:
- poskytování informací a poradenství zájemcům o práci v zahraničí a zaměstnavatelům, kteří hledají pracovní sílu v ostatních zemích Evropské unie;
- výměna volných pracovních míst s ostatními členskými státy Unie;
- organizace pracovních náborů převážně pro zahraniční zaměstnavatele;
- další aktivity směřující k podpoře mezinárodního pohybu pracovních sil v evropských zemích.
Zájemci o práci v zahraničí se mohou obracet na kterýkoli úřad práce v ČR, kde jim vyškolení pracovníci (tzv. EURES poradci nebo kontaktní osoby EURES) podají informace o volných pracovních místech v EU/EHP a Švýcarsku a o životních a pracovních podmínkách v těchto zemích. Základní informace jsou k dispozici i v elektronické formě zde a zde. Služby EURES jsou bezplatné. Informace o volných místech ověřují pracovníci systému EURES v příslušných zemích, odkud nabídka práce pochází. Tím se značně minimalizuje riziko, že se člověk stane obětí nelegálních zprostředkovatelů.
Přechodná opatření - stav k 1. 5. 2006
| Stát EU |
Přechodná opatření |
|
| Belgie |
ANO |
částečné uvolnění pro nedostatkové profese od 30. 4. 2006 |
| Dánsko |
ANO |
zjednodušení administrat. procedur od července 2006 |
| Estonsko |
NE |
od počátku neuplatňuje |
| Finsko |
NE |
od 1. 5. 2006 |
| Francie |
ANO |
od 1. 5. 2006 částečné uvolnění pro nedostatkové profese |
| Irsko |
NE |
od počátku neuplatňuje (pro EU8 - systém povinné registrace) |
| Island |
NE |
od 1. 5. 2006 |
| Itálie |
ANO |
několikanásobně zvýšila kvóty pro pracovníky z nových států |
| Kypr |
NE |
od počátku neuplatňuje |
| Lichtenštejnsko |
ANO |
|
| Lucembursko |
ANO |
|
| Litva |
NE |
od počátku neuplatňuje |
| Lotyšsko |
NE |
od počátku neuplatňuje |
| Maďarsko |
NE |
uplatňuje vůči původním ČS, které aplikují PO |
| Malta |
ANO |
uplatňuje systém automaticky vydávaných pracovních povolení |
| Německo |
ANO |
avizuje do roku 2011 |
| Nizozemsko |
ANO |
avizuje do 31. 12. 2006 |
| Norsko |
ANO |
|
| Polsko |
NE |
uplatňuje vůči původním ČS, které aplikují PO |
| Portugalsko |
NE |
od 1. 5. 2006 |
| Rakousko |
ANO |
avizuje do roku 2011 |
| Řecko |
NE |
od 1. 5. 2006 |
| Slovensko |
NE |
uplatňuje vůči původním ČS, které aplikují PO |
| Slovinsko |
NE |
uplatňuje vůči původním ČS, které aplikují PO |
| Španělsko |
NE |
od 1. 5. 2006 |
| Švédsko |
NE |
od počátku neuplatňuje |
| Švýcarsko |
ANO |
|
| Velká Británie |
NE |
od počátku neuplatňuje (pro EU8 - systém povinné registrace ) |
Legenda:
| Původní 15 EU |
| EHP + Švýcarsko |
| Nové 10 EU |
Zdroj: MPSV