FinExpert.e15.cz

PPP: Málo využívaná příležitost pro Českou republiku

V zahraničí běžně využíváná forma financování velkých projektů veřejných služeb. ČR o PPP zatím spíše jenom mluví.
PPP: Málo využívaná příležitost pro Českou republiku

V poslední době se poměrně často můžete setkat s projekty, které jsou označovány termínem Public Private Partnership. Českým ekvivalentem je hojně využívané sousloví „partnerství veřejného a soukromého sektoru“. Projekty tohoto typu mají jak své skalní odpůrce poukazující na možnou neefektivnost soukromého sektoru nebo na předražení zakázek vyplývající z lepšího ratingu veřejného sektoru, tak nadšené propagátory, kteří naopak operují s vyšší efektivností soukromníků, menším prostorem pro úplatky a nebo třeba kratší dobou realizace staveb.

Co je to PPP

Jednoduše se dá PPP charakterizovat jako typ projektu, kdy veřejný sektor ve spolupráci se soukromým sektorem zajišťuje tzv. veřejné služby, jako je dálnice, nemocnice nebo osvětlení.

Veřejný sektor by měl vystupovat pouze jako zadavatel, kontrolor a stratég, který určí službu, která má být zajištěna a soukromý sektor ji svými silami a prostředky postaví/zrealizuje. Platby se soukromý sektor dočká až v tom okamžiku, kdy je služba funkční, tedy když na dálnici jezdí auta, v nemocnici jsou ošetřování pacienti a světlo na ulici svítí.

V zásadě je možné určit trojí platební mechanismus:

  • přímé platby od státu založené na domluveném klíči,
  • využití plateb nebo koncových uživatelů (mýto, plnění od pojišťovny),
  • kombinace předchozích.

V zahraničí nic nového pod sluncem, v ČR novinka

Projekty PPP nejsou v západní Evropě ani v jiných vyspělých státech nějakou exotickou novinkou, ale systematicky využívanou alternativou vůči veřejným zakázkám. V České republice se ale jedná o koncept poměrně nový a projektů, které by bylo možno prohlásit za vzorové, moc není. Chybějící vzorový projekt způsobuje, že není možné ukázat, že tato spolupráce „skutečně funguje“ a má smysl.

Příklad „špatného“ PPP projektu -- Eurotunel

Eurotunel je jedním z nejstarších a nejznámějších PPP projektů. Jedná se o propojení francouzského města Calais a anglického města Dover pod mořskou hladinou. Projekt byl konstruován jako koncese na stavbu a provoz tunelu po několik desítek let. Projektu se stalo osudným hned několik věcí – podhodnocení nákladů, nadhodnocení příjmů a obrovský vzestup nízkorozpočtových leteckých spojů mezi kontinentální Evropou a Anglií. I proto se společnost, která Eurotunel spravovala, dlouho potýkala s finančními problémy a před dvěma lety musela vyhlásit bankrot. Dluhy, které za společností zůstaly jsou v řádu několika miliard liber (cca 60% celkové investice). Projekt je tedy možné označit za příklad "špatného", resp. neúspěšného, PPP projektu.

Příklad úspěšného PPP projektu -- Veřejné osvětlení v Praze

Smlouva o tomto projektu byla mezi Magistrátem města Prahy a firmou Eltodo – Citelum, s.r.o. uzavřena na 14 let (1999-2013). Jedná se o zajištění veřejného osvětlení, jeho správy, údržby, a obnovy spočívající v zabezpečování kvalitního a rovnoměrného osvětlení všech veřejných prostranství a významných objektů na území hl.m. Prahy. Veškerou infrastrukturu dále vlastní Magistrát města Prahy, který provádí pouze kontroly funkčnosti. Ostatní zajišťuje soukromá firma. Platby soukromému sektoru každoročně rostou a jejich výpočet je uveden ve smlouvě. Soukromý subjekt se také zavázal provést investici ve výši 800 mil. Kč. Oběma stranami je tento projekt považován za přínosný. Je tedy možné ho označit jako dobrý příklad pro ostatní města.

Charakteristické rysy PPP projektů:

  • Partnerství – veřejný i soukromý sektor jedná na stejné úrovni, tedy ani jeden ze subjektů není nadřazený. Vztah mezi oběma subjekty je čistě smluvní, tzn. co si mezi sebou domluví, pochopitelné v rámci mezí zákona, to platí. Oba tak mají předem daná práva a předem dané povinnosti. V případě sporu je pak postupováno dle smlouvy a dle zákona, což znamená, že v žádném případě nebude upřednostněn veřejný subjekt jako představitel státní moci. Výhodou partnerství je to, že jsou maximalizovány silné stránky a minimalizovány slabé stránky obou dvou subjektů. 
  • Dlouhodobost – jelikož se jedná o velmi rozsáhlé a investičně náročné projekty, je pro zajištění jejich návratnosti nutné delší trvání těchto projektů, které může dosahovat 30 až 50 let. Příkladem je třeba investice do dálnice, jejíž splacení založené na výběru mýtného a prostředcích plynoucích z dálničních známek není možné v horizontu několika málo let. Nevýhoda je zde spatřována především v „zadlužení dalších generací“. 
  • Rozložení rizika – tato myšlenka je sice velmi prostá, ale na druhou stranu také velmi účinná. Každý z účastníků tohoto vztahu se totiž věnuje eliminaci a snižování těch rizik, u kterých je při těchto činnostech úspěšnější. Logicky tak problémy související s územním plánem, v některých případech poptávkou (soukromý sektor, v případě, že bude zajišťovat fungování věznice nemůže zajistit její využití „dodávkou dostatečného počtu vězňů“) nebo inflací. Na druhou stranu soukromý sektor ponese riziko stavební, riziko údržby, riziko chybné technologie a další. Pochopitelně je možné také sdílení rizik, tedy že jedno či více rizik ponesou oba partneři. Nevýhodou může být špatná koordinace obou subjektů či opomenutí důležitých rizik.
  • Způsob a zdroje financování – investiční fázi projektu zajistí soukromý sektor a veřejný sektor financuje až provozní fázi. Na projektu dálnice si to je možní představit následovně – soukromý sektor postaví dálnici a stavbu přitom financuje. Ve fázi provozu, tedy jakmile je dálnice využívána, platní veřejný sektor dohodnutým způsobem dohodnutou částku soukromému sektoru. Příjem soukromníka je ale také možný z podílu na vybraných poplatcích za dálniční známky a na mýtu. Častou námitkou oponentů bývá fakt, že stát je schopen si zajistit prostředky levněji, tzn. půjčky s menším úrokem. Na druhé straně ale stojí fakt, že soukromý sektor shání prostředky obvykle rychleji.

Není škoda, že Česká republika o PPP projektech zatím spíše jenom mluví? Jaký je váš názor?

Autor článku: Jan Ostřížek , autor publikace Public Private Partnership – Příležitost a výzva

 

Další článek


 

Související články


 


Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená