Malí a střední podnikatelé nemají dnes takříkajíc na růžích ustláno. Mnoho z nich musí kvůli všeobecnému poklesu poptávky své podnikání zeštíhlovat či dokonce s činností končí. Ať už je řeč o té či oné variantě a ať už se jedná o osobu fyzickou či právnickou, vězte, že v případě propuštění zaměstnanců máte jako zaměstnavatel povinnost podat vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků zhruba do dvou měsíců.
Přesnější výklad podává § 234 odstavec 3 daňového řádu, nebo chcete-li zákona č. 280/2009 Sb. Ten praví následující:
„Zanikne-li povinnost plátce daně vybírat daň srážkou před uplynutím kalendářního roku, je plátce daně povinen podat vyúčtování za jeho uplynulou část do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž byl naposledy povinen odvést daň vybíranou srážkou, popřípadě podat hlášení.“
Ona pověstná zrada je přitom hned v několika věcech – jednak jde o relativní novinku a za druhé dikce zákona není příliš zřejmá. Zaměstnavatelé, jejich účetní a daňoví poradci o této povinnosti často neví, anebo si termín „daň vybíraná srážkou“ ztotožňují se srážkovou daní, kterou se zdaňují dohody konané mimo pracovní poměr.
To ale není správně, pokud si totiž přečteme od začátku Hlavu VI daňového řádu, konkrétně § 233 odstavec 1, dozvíme se, že zákonodárce charakterizuje termín „daň vybíraná srážkou“ jako univerzální daň, kterou odvádí zaměstnavatel za zaměstnance – tedy jako zálohovou i srážkovou daň. Bohužel, jak už to u nás chodí, zákony schvalují lidé, kteří je často ani nečetli, nerozumí jim a nepřemýšlejí nad tím, co to způsobí v praxi.
Pokud přestanete zaměstnávat nebo skončí-li vaše povinnost odvádět tu kterou daň, ukončete registraci na finančním úřadě
V praxi pak plátce, který přestal zaměstnávat v průběhu zdaňovacího období, řekněme třeba v září, podá vyúčtování až únoru následujícího roku (jako obvykle) a nestačí se divit, když mu finanční úřad uloží pokutu za opožděné tvrzení daně dle § 250 daňového řádu. Nejčastěji je to pětistovka, ale pokuta může dosáhnout až 300 000 korun. Metodu výpočtu upravuje odstavec 1 výše uvedeného paragrafu.
Rada na závěr: pokud přestanete zaměstnávat, podejte do konce měsíce, který následuje po měsíci v němž jste naposled odvedli daň za zaměstnance, vyúčtování daně ze závislé činnosti a z funkčních požitků. Vyúčtování označte kódem „M“ a proškrtněte, že jde o vyúčtování za celé zdaňovací období. Pokud víte, že zaměstnávat nebudete, zrušte registraci k dani ze závislé činnosti.
Vyhnete se tak nejen zbytečné pokutě, ale i problémům do budoucna, jelikož v případě platné registrace by finančí úřad mohl v dalších letech prověřovat, zda opravdu nezaměstnáváte. Navíc si ušetříte čas s papírováním, jelikož další vyúčtování už nebudete muset podávat.