Sociální dávky
V souvislosti s povodněmi a jejich následky mohou postižení občané požádat pověřené obecní úřady podle místa trvalého bydliště o některé z dávek sociální péče.
Peněžitá dávka občanům
Dávka je určena občanům, kteří se ocitli v mimořádně obtížných poměrech z důvodu živelní pohromy, např. povodně. Účelem této dávky je poskytnutí rychlé pomoci k zabezpečení základních životních potřeb občanů. Dávka je určena na zakoupení např. potravin, hygienických potřeb, ošacení apod. Její výše činí až 30 000 Kč se zřetelem na majetkové poměry občana a jeho rodiny. Sociální potřebnost se nezkoumá.
Peněžité a věcné dávky rodičům nezaopatřených dětí, těhotným ženám a nezaopatřeným dětem
Touto dávkou přispívá stát lidem na úhradu mimořádných výdajů, které nejsou schopni uhradit ze svých zdrojů. Podmínkou pro poskytnutí jednorázové dávky není sociální potřebnost. Žadatel může dostat v peněžité fromě až 15 000 Kč. Ve věcné formě 8 000 Kč a ve vyjímečných případech až 15 000 Kč.
Jednorázové peněžité a věcné dávky určené těžce zdravotně postiženým a starým občanům, kteří jsou sociálně potřební
O poskytování těchto dávek rozhoduje každá obec, a to podle místa trvalého pobytu žadatele. Finance jsou určeny na úhradu mimořádných nutných nákladů, které si není žadatel schopen zaplatit ze svých zdrojů.
Bezúročné půjčky
Mohou dostat občané v nepříznivé životní situaci, kterou lze překonat pomocí půjčky, ale půjčku nemohou získat jiným způsobem. Doba splatnosti je 5 let od poskytnutí a výše půjčky může činit až 20 000 Kč. Bezúročné půjčky ale nejsou nárokové. Poskytují je obce s rozšířenou působností, pokud na ně mají prostředky ve svém rozpočtu.
Pracovněprávní oblast
V případě, že se zaměstnanec sám účastní prací při odstraňování následků povodní na vlastní nemovitosti, mohou nastat dvě situace:
- Pokud zaměstnanec takto činí pouze ve svém zájmu, aby ochránil svůj majetek, jedná se o důležitou osobní překážku v práci. Zaměstnavatel mu tak může poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy. Zaměstnanec se také může se zaměstnavatelem dohodnout, že takto zameškanou pracovní dobu napracuje.
- V případě, že člověk odstraňuje následky povodní sice na svém majetku, ale ve veřejném zájmu (např. hrozí zřícení budovy, hygienické důvody), jedná se o překážku v práci z důvodu obecného zájmu a dotyčnému náleží pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku.
Pomoc ostatním je placená
Při povodních se také může stát, že zaměstnanec poskytuje osobní pomoc jiné fyzické či právnické osobě a tato činnost zasahuje do jeho pracovní doby. V tom případě je zaměstnavatel povinen poskytnout mu pracovní volno na dobu nezbytně nutnou. Zaměstnanec má zároveň nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.
Jednání s pojišťovnou nadpracujete
Pokud člověk potřebuje v souvislosti s povodněmi pracovní volno, aby si mohl zařídit své důležité osobní, rodinné nebo majetkové záležitosti (např. jednání s pojišťovnou), může mu ho zaměstnavatel poskytnout bez náhrady mzdy. Společně se mohou také dohodnout, že si zaměstnanec takto zmeškanou pracovní dobu napracuje.
Zaměstnavatel také může být postižen pohromou
V případě, že povodeň postihne zaměstnavatele a ten tak musí přerušit práce, je nezbytně nutné, aby se, pokud je to možné, pokusil převést zaměstnance na jinou práci. To může učinit i bez jeho souhlasu, a to na dobu nezbytně nutnou. Pokud zaměstnavatel nemůže zaměstnance převést na jinou práci, jedná se o překážku v práci a zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku.
Pokud firma sama není postižena povodněmi, ale nemůže přidělovat zaměstnancům práci v důsledku pozastavení dodávky surovin, energie apod. a nemůže zaměstnance ani převést na jinou práci, pak se jedná o překážku z důvodu prostoje. V tom případě náleží pracovníkům náhrada mzdy ve výši 80 % průměrného výdělku.
Absence v práci z důvodu kalamity není placená
Jestliže se člověk nemůže dostat do práce z důvodu přerušení provozu hromadných dopravních prostředků nebo z tohoto důvodu dorazí do práce pozdě, poskytne mu zaměstnavatel pracovní volno bez náhrady mzdy.
Potřebné informace dostanete nejen na obecních úřadech, ale můžete se obracet i na úřady práce, inspektoráty práce či příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.
Zdroj: MPSV