Do konce roku 2004 se vztah pojišťovny a jejího zákazníka v oblasti smluvního pojištění řídil pouze občanským zákoníkem, který se přímo pojištění dotýkal ve 40 paragrafech. Tato strohá úprava se stala v souvislosti s rostoucím významem pojištění nedostatečnou. Proto vyvstala potřeba přijmout nové zákony pro detailnější úpravu pojištění. Staly se jimi zejména zákony č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí.
Je třeba zdůraznit že tyto nové předpisy se vztahují na pojistné smlouvy uzavřené po 1. lednu 2005 nebo na smlouvy, které byly uzavřeny před tímto datem, ale které byly po 1. lednu 2005 změněny. Nevztahují se tudíž na pojistné smlouvy, v jejichž znění k žádné úpravě nedošlo a tyto se budou i nadále řídit pouze občanským zákoníkem.
|
V našem pátečním online rozhovoru se můžete ptát na všechno co vás zajímá v oblasti pojištění majetku. Našim hostem bude Ing. Jaroslav Král, ředitel odboru řízení produktů neživotního pojištění ČSOB Pojišťovny. Své otázky můžete položit již dnes. |
Druhy pojištění
Dnes v České republice existují tři typy pojištění:
- Zákonné pojištění – zákon přikazuje, kdo, kde a jak se má pojistit, v současné době jde pouze o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání
- Povinně smluvní pojištění – zákon přikazuje, co a jak je nutné pojistit, ale nepředepisuje pojišťovnu – např. pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (tzv. povinné ručení)
- Soukromé pojištění – je pouze na vůli každého, zda si je pořídí (např. životní pojištění, pojištění majetku, havarijní apod.)
Soukromé pojištění se dále dělí na pojištění škodové (při vzniku pojistné události se hradí škoda v rozsahu dohodnutém ve smlouvě) a na pojištění obnosové (při vzniku pojistné události se poskytuje jednorázové či opakované plnění dohodnuté ve smlouvě)
Nový zákon o pojistné smlouvě se vztahuje pouze na soukromá pojištění, ostatní druhy pojištění jsou upraveny speciálními zákony. Rovněž se nevztahuje na zdravotní a sociální pojištění.
|
Základní pojmy pojistných smluv
Pojistitel: Právnická osoba, která je oprávněná provozovat pojišťovací činnost podle zvl. zákona (pojišťovna).
Pojištěný: Osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost za škodu nebo jiné hodnoty pojistného zájmu se soukromé pojištění vztahuje.
Pojistník: Osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu (může být odlišná od pojištěného).
Oprávněný: Osoba, které v důsledku pojistné události vznikl nárok na pojistné plnění (opět to nemusí být, a někdy ani nemůže být pojištěný, např. manželka jako oprávněný z pojištění pro případ smrti svého manžela). |
Co se změnilo?
- Promlčecí lhůta u životního pojištění se prodloužila ze tří na deset let, a počíná běžet za jeden rok po vzniku pojistné události
- Při nesplacení pojistného v termínu dříve zanikalo pojištění až po šesti měsících, dnes ve lhůtě stanovené v upomínce na zaplacení pojistného, tato lhůta nesmí být kratší než jeden měsíc a na možnost zániku pojištění musí upomínka upozornit.
- Nové typy pojištění: pojištění právní ochrany, pojištění úvěru a záruky a pojištění pro případ nemoci. Dříve byly tyto pojistné smlouvy sjednávány podle obecného vymezení pojistné smlouvy.
- Je možné přerušení pojištění, a to jednak ze zákona (pokud nebylo pojistné zaplaceno do dvou měsíců po splatnosti, a pojišťovna pojištění nezrušila), nebo dohodou. Během přerušení se neplatí pojistné, ale ani není možné nárokovat pojistné plnění z případné pojistné události, která vznikla v době přerušení
- Je možné si dohodnout jednorázové odškodnění u některých opakovaných plnění
- Mnohem podrobnější definice jednotlivých pojmů zákona
- Na pojistné smlouvy již nedopadá ochrana spotřebitele podle občanskoprávních předpisů, ale pouze ochrana spotřebitele v pojistných zákonech
- Pojišťovny jsou povinny do tří měsíců od nahlášení pojistné události ukončit šetření a peníze vyplatit do 15 dnů od ukončení šetření. Pokud to nestihnou, pak musí poskytnout přiměřenou zálohu a zároveň sdělit oprávněnému důvod zdržení šetření
- Nově definováno množné pojištění (na jedno riziko se ve stejnou dobu vztahují dvě a více soukromých pojištění) a jeho druhy:
- Soupojištění (jedna pojistná smlouva mezi jedním pojistníkem a více pojistiteli za jedno pojistné)
- Souběžné pojištění (několik pojistných smluv s několika pojistiteli, souhrn pojistných částek nepřesahuje pojistnou hodnotu pojištěného majetku, nebo souhrn pojistných limitů nepřesahuje skutečně vzniklou škodu)
- Vícenásobné pojištění (nejsou splněny jedna nebo obě z podmínek souběžného pojištění)
Poskytování pojištění
Podle zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích mohou nově na území České republiky zprostředkovávat pojištění pouze následující typy zprostředkovatelů:
Vázaný pojišťovací zprostředkovatel
- vykonává zprostředkovatelskou činnost jménem a na účet jedné nebo více pojišťoven, neinkasuje pojistné a nevyplácí pojistné plnění, nesmí současně nabízet konkurenční pojistné produkty
- např. může nabízet pojištění domácnosti od pojišťovny X a havarijní pojištění od pojišťovny Y současně, ale už ne havarijní pojištění pojišťoven X a Y současně
Podřízený pojišťovací zprostředkovatel
- spolupracuje s pojišťovacím agentem nebo pojišťovacím makléřem na základě smlouvy, neinkasuje pojistné a nevyplácí pojistné plnění, je vázán pokyny zprostředkovatele, jehož jménem a na jehož účet jedná a je jím odměňován
Pojišťovací agent
- vykonává zprostředkovatelskou činnost na základě smlouvy, jménem a na účet jedné nebo více pojišťoven, může přijímat pojistné a vyplácet pojistné plnění, sám musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu, je odměňován pojišťovnou, může nabízet vzájemně konkurenční produkty různých pojišťoven
Pojišťovací makléř
- je vázán obsahem smlouvy uzavřené se zájemcem o pojištění, navrhuje sjednání pojištění podle potřeb klienta, tyto smlouvy spravuje, je vyplácen pojišťovnou, musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu
Pojišťovací zprostředkovatel, jehož domovským členským státem není Česká republika
- může poskytovat na území České republiky po splnění informačních povinností stejné služby jako na území svého domovského státu
Dále nový zákon upravuje práva a povinnosti zprostředkovatelů a likvidátorů, které musí splňovat pro to, aby mohli nabízet pojištění. Jde o celou škálu velkého množství různých požadavků, které ve svém důsledku jsou velkým přínosem pro klienta. Zvyšuje se tak jeho informovanost, ochrana a je mu dána možnost ptát se na informace, které jsou pro pojišťovnu velmi citlivé a ke kterým dříve neměl přístup.
Na co si dát pozor
Ačkoliv se zákon snažil o co největší podchycení všech různých možností, přece se mu to zcela nepodařilo v oblasti tzv. bankopojištění. Zákon totiž upravuje vztah pojistitel – pojistník, což je v případě bankopojištění vztah pojišťovna – banka, a ne vztah pojišťovna – klient. Při sjednání bankopojištění tak klient přistupuje k „hromadné smlouvě“ uzavřené mezi bankou a pojišťovnou, což má důsledek v tom, že pracovníci banky nemusí splňovat přísná kriteria zákona o zprostředkovatelích a rovněž nemusí klienta informovat jako pojišťovací zprostředkovatel.
|
Bankopojištění může mít formu:
- prodeje různých pojistných produktů klientům bank, které většinou patří do stejné finanční skupiny jako pojišťovna
- prodeje finančních produktů, ve kterých je spojen finanční a pojistný produkt, např. pojištění k platební kartě
|
Další problém se může objevit, pokud se klient mylně domnívá, že nezaplacením pojistného pojistná smlouva zaniká. Není tomu tak, zaniká až po určité době, jak to bylo popsáno v článku. Pojišťovně však stále náleží právo na pojistné za celou dobu pojištění, tj. až do zániku smlouvy. Nezaplacením pojistého tak vzniká pohledávka, na níž dále nabíhá penále a další poplatky za prodlení, a v konečném důsledku se tato nevědomost může velmi prodražit. Je proto třeba dbát na to, zda bylo pojistné zaplaceno v celém rozsahu za celou dobu pojištění.