Porovnání mezd a platů v Německu

Od 1. května letošního roku skončily přechodné podmínky pro získání práce konečně i v Německu. Nyní tak při hledání práce mají Češi stejné podmínky jako němečtí občané. Již není zapotřebí si komplikovaně vyřizovat pracovní povolení.

V Německu není zavedena minimální mzda

Německo patří mezi několik málo členských zemí EU, kde není zákonem zavedena minimální mzda. O zavedení minimální mzdy se však velmi nahlas hovoří, navrhuje se minimální mzda na úrovni 8,50 až 9,00 eur za hodinu. Např. v Lucembursku činí hodinová minimální mzda 10,16 €.

Toto legislativní opatření by znamenalo pro Německo nový daňový impuls a zlepšení finanční situace hůře placených občanů. V současné době totiž pracuje v Německu 5 miliónů občanů za méně než 8,50 eur na hodinu. Minimální mzda by tak znamenala především vyšší výnos na sociálním pojištění.

Na dani z příjmu odvádí Němci s nízkými příjmy poměrně málo, neboť je zavedena nulová sazba daně z příjmu až do ročního příjmu 8 004 eur. Naproti tomu občané s vysokými příjmy odvedou na dani z příjmu v Německu značné částky, protože nad roční příjem 250 731 eur je sazba daně dokonce 45 %. Zavedení minimální mzdy by v Německu znamenalo finanční polepšení pro milióny zaměstnanců.

Mzdové rozdělení

Medián hrubé hodinové mzdy v Německu činí 15 eur. Zjednodušeně řečeno můžeme říci, že polovina zaměstnanců pracuje za méně než 15 eur a druhá polovina zaměstnanců pracuje za více než 15 eur za hodinu. Třetina zaměstnanců pracuje za méně než 12 eur za hodinu. Vyšší mzdu než 30 eur za hodinu pobírá cca. 1,1 miliónů zaměstnanců.

Zdanění práce je v Německu vysoké

Mzdy a platy jsou v Německu vyšší než v Česku, ale rovněž je v Německu vyšší zdanění. Při porovnávání čistých mezd by byl tedy rozdíl v mzdové úrovni nižší. Rozdíl mezi průměrnou hrubou měsíční mzdou a čistou měsíční mzdou u svobodného občana činí v Německu 41,3 %, v Česku 22,2 %.

Celkové zdanění práce – rozdíl mezi mzdovými náklady zaměstnavatele a čistou mzdou zaměstnance – u průměrné mzdy v Německu dosahuje 50,9 %, v Česku 41,9 %.

Porovnání zdanění práce v Německu a Česku dle OECD u jednotlivých mezd (ve výši 67 % průměrné mzdy, průměrné mzdy, 133 % průměrné mzdy a 167 % průměrné mzdy) je uvedeno v následující tabulce.

Pramen: OECD Tax Database, Average personal income tax and social security contribution rates on gross labour income 

Kdo má nízký příjem? Rodiče

Zatímco jednotlivci mají v Německu nižší příjem než 7,50 eur za hodinu ojediněle, tak u rodičů s dětmi tomu tak není. Důvodem je skutečnost, že mnohdy druhý partner přijme hůře placenou práci s přijatelnější pracovní dobou, aby bylo možné skloubit práci a péči o děti.

V Německu, na rozdíl od Česka, je poměrně rozšířená nabídka práce na zkrácený úvazek. Odměna za práci na zkrácený úvazek je přitom v Německu nižší. Pro srovnání – příjem nižší než 8,50 eur za hodinu má 22 % občanů pracujících na zkrácený úvazek. Zatímco u zaměstnanců pracujících na plný úvazek má hodinový příjem nižší než 8,50 eur jen 9 % z nich.

Ženy vydělávají méně

Německo i Česko mají společné, že mzdové ohodnocení žen je značně nižší než můžů. V průměru vydělávají ženy v Evropské unii o 18 % méně než muži. Největší mzdové rozdíly jsou pak v Estonsku, Česku, Nizozemí, Rakousku a Německu, kde ženy v průměru vydělávají o více než 23 % méně než muži.

Na zavedení minimální mzdy by vydělaly především ženy, neboť třetina žen pracuje za méně než 10 eur za hodinu. Dále by si polepšili i mladiství, protože polovina dvacetiletých vydělává méně než 10 eur za hodinu.

Pramen: Hans-Böckler-Stiftung Nr. 9/2011, SOEP: Berechnung Prognos 2011