Porovnání: Jaké platy jsme brali v minulém roce?

Od letoška můžeme statistiku považovat za přesnější, protože nově vychází z údajů od podniků s méně než 10 zaměstnanci, neziskových institucí a podnikatelů– fyzických osob. Do hrubé mzdy jsou započítány prémie, odměny a další platy i veškeré náhrady mzdy za neodpracovanou dobu – dovolenou, svátky, překážky v práci. Výpočet průměrné mzdy je výsledkem poměření počtu měsíců, za které zaměstnanec mzdu či její náhradu pobíral a následně je odečtena doba nemocí a jiných nepřítomností.

Místo obvyklé průměrné mzdy budeme používat přesnější medián. Ten získáme seřazením platů všech zaměstnanců od nejnižšího po nejvyšší. Zaměstnanec nacházející se uprostřed sloupce pobírá medián mezd.

Čím větší rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem, tím vyšší mzdová nerovnost v zemi je. Průměrná placená doba odpovídá 173,3 hodin za měsíc. Celkový počet zaměstnanců, s jejichž mzdami statistika pracovala, tvoří 2 839 600 zaměstnanců
Podle dat od IPSV – Informační systém o průměrném výdělku, spadá pod Ministerstvo práce a soc. věcí, se v Česku medián mezd za rok 2011 pohybuje na měsíční hrubé mzdě ve výši 21 015 Kč. Průměr hrubé měsíční mzdy je přitom 25 430 Kč, přičemž podíl zaměstnanců s podprůměrnou měsíční mzdou činí 68,9%.

Data IPSV ukazují, že největší procento zaměstnanců tvoří lidé se středním vzděláním bez maturity (41 %), vysokoškoláků je 13 % a pracujících lidí se základním a nedokončeným vzděláním je 7 %. 

Výše vzdělání zaměstnanci v drtivé většině případů ovlivní výši jejich hrubé mzdy:

• se základním a nedokončeným vzděláním obvykle 12 000 Kč,
• střední bez maturity 15 001 – 18 000 Kč,
• střední s maturitou – 24 001 – 28 000 Kč,
• vyšší odborné a bakalářské - 24 001 – 28 000 Kč,
• vysokoškolské – 40 001 Kč a více.

V přehledu počítáme s nejvyšším počtem zaměstnanců v dané platové sféře. To znamená, že všechny uvedené skupiny vydělávají jak méně, tak více. Největší počet z nich spadá do uvedeného rozmezí.

Český statistický úřad porovnal výši výdělku i podle pohlaví a vzdělání. Zde jsou jasně patrné rozdíly v platech mužů a žen a čísla jsou více konkrétní. Hlavní důvody, proč si žena na stejné pozici vydělá méně peněz než muž – muž je považován za živitele rodiny, ženy pracují méně přesčas – za přesčasy jsou příplatky, ženy pracují častěji ve veřejném sektoru, kde je méně peněz. Největší mzdy bývají vypláceny v technických oborech jako je strojírenství či informatika, kde je žen stále výrazně méně než mužů.

Medián mezd dle pohlaví a vzdělání

ČSÚ zpracoval i statistiku ukazující na výdělky dle odvětví a pohlaví. Podle tohoto přehledu mají nejvyšší medián mezd pracovníci mužského pohlaví v oboru peněžnictví a pojišťovnictví – 47 299 Kč, medián mzdy ženy ve stejném oboru činí – 30 795 Kč.

Nejmenší medián mezd mají pracovníci v pohostinství, ubytování a stravování, zde je medián mezd u obou pohlaví téměř totožný a výjimečně, stejně jako u vodohospodářství, si ženy vydělají více než muži. Medián mezd u žen je 11 386 Kč a u mužů 10 540 Kč.

Medián mezd dle pohlaví a odvětví

Věk a pohlaví

Zajímavé je i srovnání výdělků podle věku a pohlaví – nejméně si vydělají ženy do 19 let (12 822 Kč) a nejvíce muži mezi 35 a 39 lety (25 164 Kč). Průměrný věk zaměstnanců pro tuto statistiku činil 41,7 let. 

Mzda podle regionů a pohlaví

Nejvyšší mzdy dosahují muži pracující v Praze – jejich medián mezd je 28 752 Kč, nejmenší medián mzdy si vydělají ženy ze Severozápadní části republiky – 17 937 Kč. Celkově se v této statistice liší výše mediánu nejméně.