První krok není zajišťování pojištění. Bohužel při výběru polohy bydlení je nutné zjistit, jestli a v jak velkém rozsahu voda nemovitost v historii zasáhla. V některých oblastech domy proti povodni pojistit nejdou, nebo jsou částky příliš velkou zátěží rodinného rozpočtu.
Před uzavřením pojištění zjistěte, v jaké zóně je vaše nemovitost. Území se rozčleňuje do těchto povodňových zón:
1 – zóna se zanedbatelným rizikem povodně
2 - zóna s nízkým rizikem povodně (území tzv. 100leté vody)
3 – zóna se středním rizikem povodně (území tzv. 50leté vody)
4 - zóna s vysokým rizikem povodně (území tzv. 20leté vody)
Povodňové mapy jsou veřejné, můžete do nich nahlédnout na webu České asociace pojišťoven. Systém zobrazení je trochu krkolomný, nicméně po nalezení přesné adresy či celé obce vám přijde na e-mail PDF soubor s povodňovou mapou. Jak vidíte na ukázce Hřenska sužovaného povodněmi, jedná se o oblast, kde koupě nemovitosti je vzhledem k pojištění maximálně riziková.
Modré plochy vyznačují místa s vysokým rizikem povodně
Nejčastější omyly
Mezi klienty pojišťoven panuje stále nízké povědomí o tom, na které události se vztahuje plnění. Jestliže jste vyplaveni vodou, neznamená to automaticky čerpání pojistky. Je totiž rozdíl i mezi záplavou a povodní. Podle pojišťoven se povodní rozumí zaplavení větších či menších územních celků vodou, která se vylila z břehů vodních toků, nádrží nebo tyto břehy či hráze protrhla. Záplavou je naopak stav, kdy je například proudící vodou stékající ze strání či stojící vodou zaplaven pozemek, na kterém se nachází pojištěná věc. Zaplavení je tedy způsobeno jinou příčinou než z důvodu povodně.
Překvapení čekalo na majitele vozů po nedávném krupobití v Praze i dalších městech. Na potlučené plechy a rozbitá skla od krup totiž povinné ručení nestačí. Musíte mít alespoň povinné ručení s pojištěním proti živelným pohromám nebo havarijní pojištění.