U rizikových pojistek zaplacené pojistné „propadá“, když se pojištěné osobě nebo majetku nic nestane. Pro krytí hrozících rizik je pojištění s dostatečně vysokou pojistnou částkou jediným řešením. Odlišně je tomu u spoření a investování. Existuje výhodnější alternativa kam „strkat“ peníze než je pojišťovna. Je to dobře sestavené portfolio otevřených podílových fondů. Hlavními znaky současné nabídky kapitálového životního pojištění a investičního životního pojištění jsou vysoké poplatky (o které bude výnos pro klienty snížen) a nízká likvidita (peníze jsou „zabetonovány“ na dlouhou dobu u jednoho správce). Obě zmíněné nevýhody lze obejít nákupem rizikové pojistky a investováním přímo do otevřených podílových fondů.
Poplatky vyšší výnosu
Poslední dobou tuzemské pojišťovací ústavy vynakládají velké prostředky na propagaci kapitálového životního pojištění a investičního životního pojištění (tzv. hybridních produktů). Říkají: „Nejenže budete pojištění, ale navíc se vám budou peníze dobře zhodnocovat.“ Toto tvrzení je zavádějící. Výnosový potenciál hybridních produktů tuzemských pojišťoven je v porovnání s investicí do otevřených podílových fondů nižší, a to vlivem vyšších účtovaných poplatků za správu kapitálové rezervy.
Analýzy výnosového potenciálu rezervotvorné složky kapitálového životního pojištění a investičního životního pojištění nedávno publikoval odborný časopis Fond Shop. Z výsledků analýz vyplývá, že nízká likvidita a vysoké poplatky znamenají podstatnou zátěž pro výkonnost rezervotvorné složky.
Problém s likviditou spočívá v tom, že klient se nechává zatáhnout do dlouhodobého kontraktu, ze kterého nelze vystoupit. Odstoupení od smlouvy je extrémně drahé. Snížení objemu sjednaných budoucích vkladů i výběr části již vložených peněz zvyšuje nákladovost produktu.
Úsporám říkáte nashledanou na desítky let
Většina majitelů smluv o kapitálovém životním pojištění a investičním životním pojištění byla ulovena na slib údajné výhodnosti produktů vlivem možnosti daňových odpočtů. To ale znamená upsat se ke spoření na celý život – do 60 let věku. Klient ztratil šanci odejít v případě nespokojenosti jinam, například k levnějšímu a efektivnějšímu správci portfolia.
Problém s poplatky spočívá v tom, že jsou nepřehledné, více či méně skryté, a běžný klient se jejich výše před uzavřením smlouvy nedopátrá. Když se jejich výše dopátrá po uzavření smlouvy, už to pojišťovně nevadí, protože teď už klient neuteče. I poplatková netransparentnost by se dala odpustit, kdyby se jednalo o nízkonákladové produkty. Opak je ale pravdou. Spoření a investování skrze pojišťovnu jsou produkty vysokonákladové. Budovat finanční rezervu na postproduktivní věk skrze pojišťovnu se nevyplatí. Poplatky za správu kapitálové rezervy jsou vysoké.
Z analýz časopisu Fond Shop vyplývá, že negativní vliv vysokých poplatků na konečný výnos rezervotvorné složky dosahuje takové míry, že ve většině případů převyšuje pozitivní vliv daňových odpočtů. Klient se tedy vzdal likvidity (zavázal se nevybírat peníze až do 60 let věku) a za to získal horší výnos než kdyby se likvidity nevzdal, pojišťovně se vyhnul a investoval skrze otevřené podílové fondy s možností změn investiční strategie i správce portfolia.
Další informace na téma pojistných produktů najdete v našem včerejším článku Jak využít pojištění .