Společnost Aktis, která je díky předmětu své činnosti, produkci ekonomických systémů v České republice, v kontaktu s řadou firem z mnoha oborů, provedla na přelomu roku 2004 vlastní průzkum, zaměřený na otázky dopadu legislativních změn na podnikání v České republice. V rámci průzkumu byly získány odpovědi téměř tří stovek respondentů.
Podpora podnikání a dopad legislativních změn
Podle Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) má rozvoj podnikání zejména malých a středních firem pro Českou republiku mimořádný význam, při vytváření pracovních příležitostí i pro rozvoj obcí, měst a regionů. I když se MPO, v jehož kompetenci je problematika malých a středních podniků, snaží vytvářet příznivé podmínky pro podporu rozvoje tohoto sektoru, z výsledků ankety vyplynulo, že samotní podnikatelé vnímají podporu státu jako nedostatečnou.
Na otázku, zda-li stát dostatečně podporuje malé a střední podnikání odpovědělo 77 % respondentů, že nikoli. Navíc 17 % podnikatelů a majitelů firem na stejnou otázku odpovědělo, že by stát mohl pro podnikatele dělat více. Pouze necelá 3 % odpověděla, že podnikání v České republice podporuje stát dostatečně.
Více než 44 % podnikatelů se navíc nelíbí počet ani obsah přijímaných legislativních změn v oblasti účetnictví a daňových zákonů. Většina respondentů si myslí, že časté změny v legislativní oblasti zabraňují rozvoji jejich podnikání.
Okolo 5 % podnikatelů změny v legislativní oblasti vítá a domnívá se, že jim pomáhají velmi dobře rozvíjet jejich vlastní podnikání, 7 % respondentů si pak myslí, že změny jsou nutné zlo a dopad na podnikatelské prostředí (negativní nebo pozitivní) je minimální.
Přechod od daňové evidence k účetnictví
Firmy a podnikatelé, kteří dosáhnou za své poslední zúčtovací období obratu více než 15 miliónu Kč a vedli do té doby tzv. daňovou evidenci, musí povinně vést účetnictví (dříve označované jako podvojné). Po legislativních úpravách provedených před koncem roku 2004 v zákonech o účetnictví a daních z příjmu se zmiňovaná hranice posunula z původně zamýšlených šesti na patnáct miliónů. To pro některé podnikatele a firmy znamenalo zbytečné komplikace a celoroční úsilí respektive příprava na změny tak byla zbytečná.
Podle výsledků ankety není 43 % respondentů na přechod od daňové evidence k účetnictví vůbec připraveno a 41 % podnikatelů se o tento problém ještě nezajímalo. Pouze 15 % firem a podnikatelů je na přechod k účetnictví připraveno.
O výhodách a nevýhodách plynoucích z přechodu od daňové evidence k účetnictví mělo nebo má podle výsledků ankety základní znalosti 41 % respondentů. Více než 18 % firem na tuto otázku odpovědělo, že výhody a nevýhody plynoucí z přechodu k účetnictví neznalo nebo nezná. Zajímavá je i skutečnost, že 15 % respondentů vůbec neví, kde potřebné informace shánět.
Co by podnikatelé nejraději změnili
„Za pět let co podnikám se mnoho věcí změnilo, ale spoléhat se na jakoukoli pomoc státu je bohužel stále nemyslitelné, odpověděl Filip Soukup, majitel jednoho z největších internetových obchodů v České republice. „Nejvíce mne trápí vysoké odvody na sociálním a zdravotním pojištění a systém daňových pásem, který se již čtyři roky nezměnil. Nezměnila se ani výše nezdanitelných částí, což má za následek studenou progresi a stát tak tiše inkasuje více a více na daních z příjmu. Vysoké odvody za zaměstnance a nový zákon o zaměstnanosti pak trápí asi všechny podnikatele, kteří chtějí svoje aktivity dále rozvíjet“, uzavírá Filip Soukup.
Z výsledků ankety dále vyplynulo, že podnikatelé si nejčastěji myslí, že by mělo dojít ke značnému zjednodušení registrace nových firem a nejraději by zrušili nebo upravili nedávno přijatý zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. Podnikatele a majitele firem také ve velké míře trápí časté úpravy zákona o DPH, vysoké odvody na zaměstnance v sociální a zdravotní oblasti a již delší dobu stagnující daňové sazby, které nereflektují vývoj průměrné mzdy.