FinExpert.e15.cz

Podpora stavebního spoření ano či ne?

Jak to bude se státní podporou oblíbeného stavebka? Exkluzivní rozhovor pro FinExpert.cz s Janem Fraitem z ČNB.
Podpora stavebního spoření ano či ne?

Před týdnem ministr financí Miroslav Kalousek prohlásil, že uvažuje o snížení státní podpory stavebního spoření, nebo o jejím úplném zrušení. Navázal tak na výroky premiéra Mirka Topolánka z jara letošního roku. Na otázky ohledně státní podpory stavebního spoření a fungování tohoto produktu v zahraničí jsme se zeptali odborníka z České národní banky.

Jiří Zatloukal, FinExpert.cz: Je podle Vás podpora stavebního spoření ze strany státu (ve srovnání s jinými zeměmi) vysoká nebo na přiměřené úrovni? Je zatížení státního rozpočtu v poměru k efektivitě vyvážené?

Klepněte pro větší obrázekJan Frait, ČNB: Současná výše státní podpory ke stavebnímu spoření je v ČR v mezinárodním srovnání jednoznačně vysoká. Maximální limit podle současně platného zákona dosahuje v ČR 3 tis. Kč (zhruba 120 EUR), nicméně polovina z 5 milionů klientů drží smlouvy podle dřívější legislativy s roční maximální podporou ve výši 4,5 tis. Kč (tedy asi 180 EUR). Na Slovensku činí maximální podpora 2 tis. SKK (66 EUR). V Německu, kde je systém mnohem složitější než v ČR, může klient v příkladu s obdobnými parametry jako u nás souhrnu získat 88 EUR (první složkou je prémie na bydlení ve výši 45 EUR, druhou složkou pak příspěvek na spoření zaměstnancům 43 EUR). V Rakousku pak může spořitel získat ve formě státní podpory maximálně 35 EUR. Systémy stavebního spoření se však v jednotlivých zemích dosti liší a u některých existuje z hlediska čerpání státních příspěvku sada omezujících podmínek. Vysoká státní podpora individuálních smluv stavebního spoření v ČR se pak promítá do značných výdajů státního rozpočtu – v předcházejících dvou letech se celkový státní příspěvek pohyboval kolem 15 mld. Kč ročně (1,5 % rozpočtu).

Jak funguje podpora stavebního spoření v jiných zemích?

Systém stavebního spoření, v němž je poskytování úvěrů na bydlení podmíněno předchozím spořením, najdeme v řadě evropských zemí. V základní rovině existují dva modely stavebního spoření. Rozšířenější je institucionální model, v němž je stavební spoření nabízeno specializovanými institucemi. Tento model najdeme v Německu, Rakousku a také v ČR nebo na Slovensku. Funkčnosti takového systému je do jisté míry podmíněna existencí "přátelských klientů", kteří pouze spoří a nezamýšlí si vzít úvěr ze stavebního spoření a kteří tím ale zároveň zatěžují veřejné finance odčerpáním prostředků i mimo oblast bydlení. Na druhé straně je takový schopen systém generovat rozsáhlé a stabilní dlouhodobé zdroj pro poskytování úvěrů. Naopak produktový model, který existuje ve Francii, může fungovat např. tak, že každý občan má nárok na jeden účet stavebního spoření u státem licencovaných finančních institucí a při splnění určitých podmínek získá k tomuto účtu státní podporu. V tomto modelu není stavební spoření nabízeno specializovanými institucemi a díky tomu se může obejít bez přátelských klientů. Tím je také zajištěna vyšší míra účelovosti použití naspořených prostředků včetně státní podpory.

Je důvod stále podporovat stavební spoření, nebo tato podpora neplní svou funkci (lidé často peníze používají i na jiné věci než financování bydlení)?

V ČR byl zaveden „německý“ model stavebního spoření, který by se těžko mohl rozvinout bez výše zmíněných přátelských klientů. To, že tito klienti naspořené peníze včetně státního příspěvku používají i na jiné věci než financování bydlení, je přirozená vlastnost zvoleného systému. Vzhledem k tomu, jak vysokou částkou stát tento systém podporuje, je legitimní diskutovat, do jaké je efektivní a zda není příliš nákladný. Při dané úrovni státní podpory se rovněž nelze vyhnout otázce, zda nedochází k neadekvátnímu zvýhodňování specializovaných stavebních spořitelen na trhu při sběru vkladů a poskytování úvěrů na úkor jiných typů finančních institucí. Stávající systém v ČR ale není možné rychle změnit. Pokud by bylo rozhodnuto např. o omezení výše státní podpory, při současné legislativní úpravě stavebního spoření by se plný výsledek změn dostavil v horizontu delším než šest let. I kdyby tedy od roku 2009 platila nová právní úprava, končila by vázací doba smluv uzavřených v roce 2008 až v roce 2014. Teprve poté by začaly dotace do systému z veřejných zdrojů výrazně klesat.

Děkuji za rozhovor.

Další článek


 

Související články


celkem 3 komentáře

Nejnovější komentáře

Re: Hajzlové,
Martin Böhm
29. 9. 2008, 06:45
Re: Hajzlové,
vk
27. 9. 2008, 22:18
Hajzlové,
Martin Böhm
27. 9. 2008, 19:32

Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená