FinExpert.e15.cz

Počasí s povolením ničit

Posledních několik let jsme svědky velkých teplotních výkyvů. Tropické počasí střídají prudké poklesy teplot a přívalové deště. Co přijde dál?
Počasí s povolením ničit

Právě kvůli nedostatku srážek v průběhu dubna a května je nyní půda vyschlá a ztvrdlá a nedokáže absorbovat velké množství deště, které padá z nebe. Výsledkem toho je, že voda stéká po povrchu a způsobuje lokální záplavy. Extrémní změny počasí se stávají stále častější a intenzivnější. Povodně přicházejí do některých oblastí i několikrát ročně a s mnohem větší razantností. Kromě stěhování je jediným pomocníkem proti přírodním živlům a jejich rozmarům dobré a aktuální pojištění majetku. Lidé si to však mnohdy uvědomí až příliš pozdě.

Nejen na jaře, ale i v létě horko a sucho jako na Sahaře, co potom?

Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) nás čeká teplotně nadprůměrné léto. "Je ale třeba upozornit, že u těchto předpovědí se bere dané období jako jeden celek, takže teploty mohou kolísat a vyskytnout se mohou i kratší období s podprůměrnými teplotami,“ říká Ladislav Metelka z ČMHÚ. Kvůli nedostatku srážek v průběhu dubna a května jsme na mnoha místech ČR svědky lokálních záplav.  Klimatické změny se podle odborníků projevují i u nás v České republice a brzy se budou muset hledat nová řešení, jak se s nimi vypořádat. „Suchá období s vysokými teplotami se budou střídat s divokými průtržemi mračen. To bude mít velký vliv nejen na zásoby vody, ale i na ekosystém a zdraví obyvatel," říká doktorka Ivana Nemešová z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.

Dokladem extrémního počasí je například situace na Liberecku, kde 15. května 2007 ve stanici ČHMÚ zaznamenali během 24 hodin čtyři bouřky. Doprovázely je kroupy velikosti golfového míčku a v noci následovala vichřice o síle 83 kilometrů v hodině.  Navečer v sobotu 26. května se na Litoměřice sypaly kroupy a kanalizace nestačila vodu odvádět. Místy dosahovala řeka valící se ulicemi až patnácticentimetrové výšky. V průběhu odpoledne 28.5. spadlo během jedné hodiny V Chebu až 40 mm srážek, což je víc, než na jiných místech v Česku naprší za celý měsíc. Hustý déšť prověřil kvalitu veřejné kanalizace, která podle mínění postižených obyvatel vůbec neobstála. Pravděpodobně největší škody způsobila voda valící se z kanalizace v tiskárně Halla. Voda zde během několika minut zaplavila tiskárnu, sklepy, garáže i parkoviště s několika osobními auty.

V městské části Zlína Prštné způsobila velká voda škody již poněkolikáté.  5. června 2007 se oblastí přehnala silná průtrž mračen. Voda protrhla dřevěná stavidla v soustavě kaskád a zaplavila přibližně 50 domů. Během několika minut bylo na ulicích až půl metru vody, která rychle vtékala do domů. „Způsobené škody jdou ovšem do miliónů korun. Zatím evidujeme kolem tří desítek nahlášených škod, další hlášení přicházejí. Odhadujeme, že v Prštném a v obcích severně od Zlína jich bude kolem osmdesáti,“ sdělil Václav Bálek z České pojišťovny. Obyvatelé si tak se smutkem připomněli situaci z roku 1997. Právě tato oblast patřila k nejvíce zasaženým při tehdejších povodních.


Ze zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) vyplývá, že změny klimatu hrozí celému světu vyšším nebezpečím záplav, extrémy počasí a zvyšováním hladin oceánů. Už teď jsou důsledky oteplování patrné na všech kontinentech.


Zachrání nás pojištění?

Právě v těchto chvílích si pak postižení vzpomenou na to, zda mají pojištěný majetek a někteří jsou nepříjemně překvapeni nízkou sumou, kterou jim pojišťovna kvůli zastaralým smlouvám vyplatí. Celá řada občanů má stále ještě majetkové pojistky velmi starého data, například ze šedesátých let. Platí sice nízké pojistné, ale v případě pojistné události pak suma vyplacená pojišťovnou nemůže v žádném případě pokrýt vzniklé škody. Děje se tak ze dvou důvodů. Suma, na které byly původně pojistky uzavřeny, je znehodnocena vlivem inflace. Druhým důvodem je fakt, že nemovitosti bývají posléze upravovány, rozšiřovány a přibývá také vybavení domácností.

Málokdo však myslí na to, že pojistku je třeba pravidelně aktualizovat, aby nedošlo k tzv. podpojištění majetku. Mění se tím i cena pojištění, ale rozhodně je lepší zaplatit o nějakou stokorunu ročně více, než později zjistit, že většina vybavení domácnosti není pojištěna vůbec. Dnes je běžným standardem, že pojišťovny nabízejí pojištění na tzv. novou hodnotu. Což v překladu znamená, že klient obdrží od pojišťovny takové pojistné plnění, aby si mohl majetek obnovit na úrovni současných pořizovacích cen.  Podle interních údajů pojišťoven je až polovina pojistek majetku zastaralých. Odborníci doporučují provádět aktualizaci pojistných smluv přibližně každé dva roky. Vyplatí se také udělat si podrobný seznam všeho majetku a získat tak jeho přesnou hodnotu.

U starších typů pojistek se také může stát, že pojistka nebyla vůbec na dané poškození živlem uzavřena. U většiny pojišťoven je dnes podle údajů České asociace pojišťoven (ČAP) možno získat živelní pojištění na tato rizika: požár, výbuch, přímý úder blesku, záplava, povodeň, vichřice, krupobití, sesuv půdy a lavin. Není pojištění jenom zbytečný luxus? Samozřejmě, žádné pojištění vás před neradostnými situacemi neochrání. Ale v případě, že k nim dojde, pomůže vám je překonat.

Ať je jasno - na co se pojištění (ne)vztahuje

Ať už pojištění stavby a domácnosti máte, nebo si je chcete uzavřít, je vhodné mít jasno v tom, na co se vztahuje a na co ne. Pokud máte pojištění proti povodni, rozumí se tím zaplavení větších či menších územních celků vodou, která se vylila z břehů vodních toků, nádrží, nebo jejich břehy protrhla. Oproti tomu záplavou se rozumí, jestliže se voda šíří z jiných příčin než u povodně. Takovou událostí může být přívalový déšť, kdy si následně voda najde odtok přes váš pozemek a v horším případě i přes dům.

Dalším pojmem, který často hraje neblahou roli v souvislosti s živelními událostmi, je voda vytékající z vodovodního zařízení. Vodovodním zařízením se nerozumí okapy a jejich svody, takže pokud se voda při dešti dostane do domu touto cestou, nelze škodu v pojišťovně uplatňovat na základě této kapitoly. I z této události však lze získat úhradu škody, například z pojištění odpovědnosti majitele domu, pakliže zanedbal jeho údržbu – vyčištění svodů, prorezavění okapů…

Vyjasnění si zaslouží ještě dva pojmy, které klienti pojišťoven často zaměňují a pak jsou zklamáni. Jedná se o rozdíl v pojištění domácnosti a pojištění obytných budov a souvisejících staveb. Zatímco „pojištění budov“ se vztahuje opravdu jen na budovu a ostatní pojištěné stavby na tomtéž pozemku, tak pojištění domácnosti se vztahuje na vnitřní vybavení - movité věci. Jinak řečeno, pokud máte pojištěnou jen budovu a ta bude zničena živelní pojistnou událostí, budete mít náhradu vyplacenou na to, aby bylo kde bydlet, jenže nebudete mít žádné vybavení do domácnosti. A opačně, pokud budete mít pojištěnou domácnost, tak sice dostanete peníze za vybavení, jenže pokud ho nakoupíte, tak ho nebude asi kam dát.

Při uzavírání pojistky si vždy pečlivě pročtěte, na jaké konkrétní případy se vztahuje a co je potřeba připojistit zvlášť. Pokud si něčím nejste jisti, zeptejte se, nechte si problematiku vysvětlit. Předejdete tak nepříjemným překvapením. 

Které živly jsou naším největším nepřítelem

V první polovině loňského roku se situace na českém pojišťovacím trhu nesla ve znamení škod, způsobených živelními pohromami. Členské pojišťovny ČAP zaznamenaly více než 95 tisíc nahlášených škodných událostí, což bylo dokonce o 13 tisíc více, než činil počet škod při katastrofických povodních v roce 2002. Největší problémy způsobila tíha sněhu (59 tisíc případů). Sníh škodil vlastně dvakrát – nejprve v zimě a podruhé na jaře při tání spojeném s prudkými přívalovými dešti. Způsobil tak záplavy na mnoha místech České republiky. Četné vichřice a krupobití způsobily dalších zhruba 11 tisíc případů. Celková hodnota škod způsobených přírodními živly v první polovině roku 2006  se vyšplhala na 3,3 miliardy Kč. V zimě 2006/2007 sice prakticky nepadal sníh, ovšem dostavil se orkán Kyrill, nejničivější zástupce zimních vichřic, který způsobil škody za dvě miliardy korun.

Povodně

Před „prvními“ povodněmi v roce 1997 považovali lidé pojištění proti tomuto živlu za zbytečný luxus. Z průzkumu, který si nechala Česká pojišťovna vypracovat od společnosti AISA, však vyplývá, že ani škody způsobené velkou vodou nepřesvědčily občany o nutnosti kvalitního pojištění majetku. Jestliže v roce 1997 zaplatily pojišťovny pouze 15 % škod (9,7 mld. Kč), v roce 2002 to bylo okolo 50 % škod (více než 36 mld. Kč). Z tohoto čísla by se dalo usoudit, že došlo k lepšímu propojištění majetku. Bohužel však toto zvýšení způsobil jiný faktor. Zvýšený podíl pojištěných škod vyplývá z odlišností zaplaveného území. V roce 2002 byla postižena převážně velká města s jinou strukturou poškozeného majetku a zasaženy byly převážně podnikatelské subjekty, které se zpravidla pojišťují v dostatečném rozsahu a častěji pojistky aktualizují.

Po další povodňové vlně z roku 2006, která zasáhla celou Českou republiku, si však již lidé uvědomují, že extrémní výkyvy počasí (mezi nimi i povodně) nás budou navštěvovat stále častěji. Nebezpečí, že voda nebo jiný přírodní živel zničí jejich majetek, je nyní bráno jako reálná hrozba a nikoliv jako strašák pojišťoven. V souvislosti s jarní povodní 2006 bylo nahlášeno 14 126 pojistných událostí s celkovou výší škod 779,6 mil. Kč.  Do 30. června  2006 vyplatily pojišťovny celkem 91,8 % finančního plnění z pojištění občanů. V případě podnikatelských subjektů bylo k tomuto datu vyplaceno 40,5 %.

Zatím poslední záplavy po přívalových deštích byly charakteristické tím, že v mnoha místech republiky zasáhly i objekty, které byly daleko od vodních toků a jejichž majitele by nikdy nenapadlo, že by mohly být zaplaveny. Tady je vidět, jak příroda dokáže být nevyzpytatelná.

Vichřice

V minulosti převládal mezi lidmi názor, že ČR je region vystavený pouze rizikům povodní a záplav. Rozmary počasí však ukazují, že českým domácnostem a podnikům hrozí nejen velká voda. Na začátku roku 2007 byly pojistné události v kategorii živelní pohroma nejčastěji způsobené větrnou smrští Kyrill. Orkán zasáhl Evropu 18. ledna 2007 silou větru srovnatelnou s tropickými hurikány. Podle údajů ČAP bylo nahlášeno celkem 58 693 pojistných událostí. Z toho bylo již během prvních třech měsíců vyřízeno 87,5 % a včetně záloh vyplatily pojišťovny v tomto období poškozeným necelou miliardu korun. Pojišťovny se skutečně snaží vyřizovat nahlášené pojistné události co nejrychleji, takže časový úsek mezi nahlášením a vyplacením pojistky se neustále zkracuje.

Požáry

S teplým letním počasím vzrůstá také nebezpečí požárů. Vzhledem k tomu, že množství vody, které je schopna země vsáknout, závisí na délce a intenzitě srážek, může sucho z krajů vyhnat pouze několikadenní drobný déšť, nikoli intenzivní přívalové deště doprovázené bouřkami. Čím je totiž déšť prudší a kratší, tím méně vody se do půdy dostane. I přes nedávné vydatné srážky proto na mnoha místech lidé stále hlásí nedostatek vody. Tento stav způsobuje nejen nedostatek srážek v průběhu dubna a května, ale také teplá zima a brzký nástup jara.   

Podle údajů Ministerstva vnitra vzniklo v prvních třech měsících toho roku v ČR 4 707 požárů  a přímé škody dosáhly částky 485,6 mil. Kč. To je oproti stejnému období loňského roku o 27 % více požárů a škody jsou vyšší o 22 %.

Počet požárů a způsobené škody období od ledna do března 2007:

RokPočet požárůŠkoda mil. Kč
20054 161311,9
20063 711397,3
20074 707485,6
Zdroj: www.mvcr.cz

Živly trápí lidi i pojišťovny na celém světě

Stále častěji plní večerní zprávy obrázky přírodních katastrof z celého světa. Jejich intenzita roste. Netýkají se již pouze karibské oblasti nebo spojených států. Extrémní výkyvy počasí stále častěji zasahují také Evropu. Podle údajů světové zajišťovny Swiss Re  vyplatily pojišťovny za škody na celém světě loni 15,9 miliardy USD. Z toho 11,8 miliardy USD připadlo na přírodní katastrofy a zbytek na lidské zavinění.

Přírodní a člověkem zapříčiněné katastrofy způsobily podle Swiss Re v roce 2006 ekonomické ztráty 48,8 miliardy USD, přičemž jen jedna třetina z nich byla pokryta pojištěním. Toto nízké číslo je způsobeno především tím,  že přírodní katastrofy zasáhly zejména rozvojové země, kde jsou menší majetkové hodnoty. V porovnání s extrémním rokem 2005, kdy přírodní katastrofy zasáhly velkou část USA,  byly náklady pojistitelů mnohem nižší také kvůli výrazně nižšímu propojištění majetku.

Klepněte pro větší obrázek
Zdroj: Swiss Re

A co na to vědci?

V souvislosti se změnou klimatu bývají často uváděny změny průměrných hodnot různých ukazatelů. Vědci z Climate Institute ve Washingtonu upozorňují, že stejně tak důležité je sledování extrémních hodnot.  Při předpovědích změn klimatu se zaměřujeme hlavně na průměry. Přírodní katastrofy způsobují obrovské škody na životech i majetku, proto je důležité, jaký vliv na jejich výskyt může mít globální oteplování. Je stále velmi obtížné tyto dopady předpovídat celosvětově, protože tyto analýzy závisí hlavně na regionálních předpovědích pro globální oteplování. Můžeme s jistotou tvrdit, že globální oteplování, ať už je způsobováno čímkoli, přináší v různých částech země různé doprovodné jevy. Někde jsou to vlny veder spojené s požáry, jinde záplavy a tropické hurikány a jinde zase extrémní sněhové bouře. Ačkoliv se kvalita modelů a předpovědí neustále zlepšuje, pořád jsou v dlouhodobém horizontu velmi nejisté. Již nyní však s jistotou víme, že globální oteplování přinese v budoucnu na některých místech planety extrémnější období sucha. Teplejší atmosféra dokáže zadržet také větší množství vlhkosti a změny v hydrologickém cyklu mohou způsobit častější záplavy. 

V minulosti považovali lidé přírodní katastrofy výlučně za exotickou záležitost. Na mnoha příkladech za posledních 5 let však vidíme, že skutečně extrémní situace se nevyskytují již pouze v tichomoří. Stále častěji slýcháme o tornádech řádících v hustě obydlených oblastech. Vítr nabírá na síle i u nás, ve středu Evropy. Rozmary počasí se dříve či později dotknou majetku každého z nás. Je proto jen logické, že se chceme nějakým způsobem chránit. Riziku zatopení nemovitosti se dá do jisté míry zabránit vhodnou volbou pozemku při stavbě. Vichřicím nebo bouřkám se ale přestěhováním vyhnout ani nedá. Čas od času zkrátka hodně prší všude. Riziko zaplavení domku vodou proto nehrozí jen v záplavové oblasti. Mnohdy jedinou účinnou ochranou proti řádění přírodních živlů (povodní, vichřic, blesků či požárů) je aktualizované a komplexní pojištění majetku. Nejste-li si jisti, zda je Vaše pojistka aktuální nebo dokonce ještě žádnou nemáte, měli byste to rychle napravit.

Zdroje:

Česká asociace pojišťoven – www.cap.cz
Česká pojišťovna – www.cpoj.cz
Český hydrometeorologický ústav – www.chmu.cz
Weiss RE – www.swissre.com
Výzkumný ústav vodohospodářský - Souhrnná zpráva o vyhodnocení jarní povodně 2006 na území ČR
Climate Institute –
www.climate.org
Mezivládní panel pro změny klimatu – www.ipcc.ch

Další článek


 

 


Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená