Pro srovnání si na pomoc vezmeme údaje Českého statistického úřadu, které nám umožní srovnat nárůst reálných mezd, tedy nárůst očistěný od vlivu inflace.
Za posledních více než 20 let došlo k několika velmi zásadním změnám. Kriteriem pro stanovení mzdy jsou okolnosti související s aktivitou a schopnostmi člověka, jako je třeba vzdělání, specifické schopnosti nebo odvedená práce. Dobře, někde do toho vstupuje i míra pochlebování šéfovi, ale už například nerozhoduje vaše členství v KSČ.
Dále se projevuje stále širší diferenciace mezd; dvě třetiny zaměstnanců úrovně průměrné mzdy dnes totiž nedosahují.
Vezmeme si tedy na pomoc srovnání výdělků za roky 1988 a 2011 podle jednotlivých zaměstnání, které provedl ČSÚ. Je celkem logické, že se při vzájemném srovnání objevují nejvyšší nárůsty u profesí, kde je požadována vysoká úroveň znalostí. Předpokládá se zde nejen vyšší formální vzdělání, ale také určité dovednosti. Platová úroveň naopak stagnovala u těch zaměstnání, kde převládá rutina a postačuje fyzická síla.
My si z celkového přehledu vezmeme jen ta zaměstnání, u nichž je nejvyšší nebo naopak nejnižší nárůst reálné mzdy. Jak uvidíte, pokles reálné mzdy nastal jen u 6 povolání, tedy téměř všechna povolání si se mzdou reálně polepšila. Mzdové údaje jsou za rok 1988 v Kčs a za rok 2011 v Kč.
zaměstnání | průměrná hrubá mzda | index reálných mezd |
1988 | 2011 |
nejvyšší nárůst reálných mezd |
vedoucí pracovníci v peněžnictví, pojišťovnictví | 6 718 Kč | 117 618 Kč | 343,3 |
statistici | 3 030 Kč | 45 677 Kč | 295,6 |
odborní pracovníci v bankovnictví a pojišťovnictví | 3 673 Kč | 46 595 Kč | 248,7 |
lékaři, ordináři /kromě zubních lékařů/ | 5 062 Kč | 59 028 Kč | 228,6 |
personalisté | 3 570 Kč | 41 610 Kč | 228,5 |
farmaceuti, magistři v lékárně, lékárníci | 4 170 Kč | 45 641 Kč | 214,6 |
vedoucí pracovníci v průmyslu | 7 083 Kč | 76 323 Kč | 211,3 |
odborní archiváři /kromě řadových/ | 2 509 Kč | 26 152 Kč | 204,4 |
vedoucí pracovníci ve stavebnictví | 6 728 Kč | 68 936 Kč | 200,9 |
všeobecné zdravotní sestry | 2 955 Kč | 26 713 Kč | 177,3 |
nejnižší nárůst reálných mezd |
švadleny | 2 673 Kč | 14 416 Kč | 105,8 |
obsluha zemědělských strojů | 3 813 Kč | 20 215 Kč | 104 |
chovatelé hospodářských zvířat /kromě drůbeže/ | 3 722 Kč | 19 269 Kč | 101,5 |
dělníci pro těžbu dřeva | 3 818 Kč | 19 530 Kč | 100,3 |
obsluha zařízení ve slévárenství /taviči, slévači/ | 4 572 Kč | 22 810 Kč | 97,8 |
horníci, lamači pro uhelné doly | 7 199 Kč | 35 900 Kč | 97,8 |
metaři, čističi záchodků, žump, kanálů a pod. | 2 887 Kč | 14 380 Kč | 97,7 |
řidiči nákladních automobilů | 3 896 Kč | 19 334 Kč | 97,3 |
obsluha zařízení při výrobě a rozvodu elektřiny | 3 953 Kč | 17 841 Kč | 88,5 |
čističi oken | 2 693 Kč | 11 964 Kč | 87 |
V tabulce je několik položek, jež si zaslouží další komentář. Že mají vedoucí pracovníci a zejména pak ti ve finančních službách vysoký nárůst mezd, asi nikoho nepřekvapí. Že se ale na druhém místě objeví statistici, to je poněkud překvapivé – nárůst je zde spíše „způsoben“ (jako u archivářů) nízkou výchozí mzdou. Vždyť někteří oponenti komunistického režimu směli vykonávat jen ta nejhůře placená zaměstnání, kam mimo jiné patřili i někteří pracovníci archivů.
Výrazně dobré je umístění lidí ze zdravotnického sektoru (lékaři, farmaceuti, zdravotní sestry), což silně kontrastuje s neutuchajícími nářky od tohoto personálu na nízké mzdy, kteréžto plačky jsou sem tam prokládány hrozbou protestní akce. Vysoký nárůst mezd u zdravotnického povolání je však logický – jde o žádané pozice, vyžadující dlouhodobé a náročné studium a následné udržování kvalifikace.
Na spodní straně žebříčku nalezneme některá povolání, jež byla komunisty silně protěžována jako vzor dělnické třídy – dobrým příkladem jsou horníci. Jak je vidět, v roce 1988 měli jednu z nejvyšších mezd, ale jelikož jde o práci intelektuálně méně náročnou, není v současné době tolik ohodnocena, jak tomu bylo dříve. Podobným případem jsou slévači.
Zastavme se ještě jednou poznámkou u řidičů nákladních vozidel. U těch jsou totiž v mezinárodní dopravě velmi významnou součástí celkového příjmu cestovní náhrady (diety) – přitom diety jsou daňovým nákladem pro zaměstnavatele, jejich příjemce je nedaní a ani nejsou součástí mzdy (tedy neplatí se z nich sociální a ani zdravotní pojištění). Člověk s praktickou zkušeností z oboru dopravy by si až mohl myslet, že tito řidiči mohou někdy být záměrně placeni formou diet. Každopádně nelze brát údaje za řidiče nákladních vozidel plně v potaz.
Zdroj: www.malepenize.cz