FinExpert.e15.cz

Platba sociálního pojištění při více příjmech

Kolik zaplatíte, když třeba zároveň podnikáte i pracujete?
Platba sociálního pojištění při více příjmech

Počet občanů mající příjem ze zaměstnání a současně z podnikání každoročně stoupá, stejně jako počet podnikajících důchodců či studentů. Výjimkou nejsou ani případy, kdy občan pracuje pro více zaměstnavatelů na základě dohody. Jak je to v těchto případech s platbou sociálního pojištění?

Přestože v posledních letech dochází ke sjednocování postupu pro zahrnutí příjmu do vyměřovacího základu pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění, tak přetrvávají mezi výpočtem sociálního a zdravotního pojištění rozdíly. Například pro platbu zdravotního pojištění musí být dodržen odvod minimálního zdravotního pojištění ve výši 13,5 % z minimální mzdy.

Podle skutečného příjmu

Když tedy pracujete na zkrácený úvazek a váš příjem je 5 000 Kč, tak stejně za vás musí zaměstnavatel odvést na zdravotním pojištění v souhrnu 1 080 Kč. U sociálního pojištění tomu tak není, sociální pojištění se odvádí dle skutečného příjmu. Zkrácené úvazky s nižším ohodnocením než 8 000 Kč nejsou pro platbu sociálního pojištění znevýhodněny jako při platbě zdravotního pojištění. Další rozdíly jsou například při vedlejší výdělečné činnosti.

Jak stoupá počet OSVČ?

Česká správa sociálního zabezpečení evidovala k 30. červnu letošního roku 978 000 osob samostatně výdělečně činných, v roce 2009 bylo 957 000 OSVČ a v roce 2008 jich bylo evidováno 931 000. Čtvrtinu OSVČ přitom tvoří občané, pro které je samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů.

Příjem ze zaměstnání a podnikání

Pro platbu sociálního pojištění je rozhodující, zda se jedná o hlavní výdělečnou činnost nebo o vedlejší výdělečnou činnost. Podmínky pro vedlejší výdělečnou činnost jsou v Česku poměrně výhodné.

Podnikání je vedlejším příjmem, když má občan například zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění, pobírá mateřský nebo rodičovský příspěvek, je invalidním nebo starobním důchodcem, je mladším 26 let a soustavně se připravuje na budoucí zaměstnání, pobírá příspěvek na péči o blízkou nebo jinou osobu. Podívejme se na příklady, kdy je podnikání hlavním a vedlejším zdrojem příjmů.

Příklad

Pan Novák má po celý rok 2010 pravidelný příjem ze svého zaměstnání ve výši 25 000 Kč hrubého měsíčně. Současně si pan Novák přivydělává po celý rok 2010 překladatelskou činností. Z vedlejší výdělečné činnosti bude mít za rok 2010 zisk ve výši 40 000 Kč. Kolik skutečně odvede na sociálním pojištění?

Zaměstnavatel srazí panu Novákovi každý měsíc z jeho hrubé mzdy na sociálním pojištění 1 625 Kč, tedy 6,5 % z hrubé mzdy 25 000 Kč. Dále zaměstnavatel pana Nováka odvede na sociálním pojištění za svého zaměstnance pana Nováka 6 250 Kč, tj. 25 % z hrubé mzdy 25 000 Kč. Protože je podnikání vedlejší činností a zisk pana Nováka nepřekročil částku 56 532 Kč, tak nemusí pan Novák ze zisku odvádět sociální pojištění.

Ze zisku z vedlejší samostatné výdělečné činnost se neplatí sociální pojištění, jestliže zisk za 12 měsíců roku 2010 nepřesáhne částku 56 532 Kč. Např. pokud by pan Novák provozoval samostatnou výdělečnou činnost pouze od 1. března 2010, tak by se tato hranice poměrně snížila na částku 47 110 Kč.

Jestliže by pan Novák měl vyšší zisk za rok 2010 než 56 532 Kč, tak by se již na něj vztahovala povinnost platit minimální sociální pojištění při vedlejší činnosti. Minimální měsíční pojistné při vedlejší činnosti činí v letošním roce 693 Kč. Kdyby byl zisk pana Nováka za letošní rok 80 000 Kč, tak by měsíční záloha v příštím roce činila 974 Kč, tedy 80 000 * 50 % * 29,2 %: 12.

Jak je to v praxi

Pro pana Novotného je podnikání hlavní činností. Začal podnikat 1. ledna 2010 a vztahuje se tedy na něj povinnost hradit minimální sociální pojištění ve výši 1 731 Kč (pro rok 2010), i kdyby byl ve ztrátě. Současně pan Novotný pracuje na zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy pro zaměstnavatele XY. Měsíční příjem je 4 000 Kč. Jak to bude s platbou sociálního pojištění, když za rok 2010 bude zisk pana Novotného z podnikání 240 000 Kč?

Panu Novotnému vzniká povinnost odvést na sociálním pojištění místně příslušné OSSZ za celý rok 2010 částku 35 040 Kč, 240 000 * 50 % * 29,2 %. Na zálohách během roku zaplatil pan Novotný 20 772 Kč, 12 * 1 731. Jednorázově po odevzdání Přehledu o příjmech a výdajích doplatí pan Novotný 14 268 Kč, tedy 35 040 – 20 772. Z příjmu ze zaměstnání mu bude z jeho hrubé mzdy ve výši 4 000 Kč každý měsíc sraženo 260 Kč, 6,5 % ze 4 000, dále za něj zaměstnavatel XY odvede na sociálním pojištění 1 000 Kč, 25 % ze 4 000.

Kdy pracovat na dohodu o provedení práce?

Pracovat pouze na základě dohody o provedení práce je sice na první pohled výhodné, protože se z dohody neodvádí sociální ani zdravotní pojištění. Ve skutečnosti tomu tak není. Pouze při práci na dohodu o provedení práce není tato doba započtena pro výpočet důchodu. Doba pojištění hraje přitom při výpočtu důchodu významnou úlohu a potřebný počet let pojištění k získání nároku na starobní důchod každoročně stoupá. Pracovat pouze na základě dohody o provedení práce, tak bude znamenat nižší státní penzi a mnohdy i problém splnit podmínky k přiznání důchodu.

Pokud není podepsáno prohlášení k dani, tak není vysoký ani rozdíl v efektivním zdanění. Rozdíl v efektivním zdanění u mzdy 8 000 Kč na základě pracovní smlouvy a na základě dohody o provedení práce:

  • U hrubé mzdy 8 000 Kč činí čistá mzda zaměstnance 7 120 Kč (sraženo 520 Kč na sociálním pojištění a 360 Kč na zdravotním pojištění, daň z příjmu je z důvodu uplatnění slevy na poplatníka ve výši 2 070 Kč nulová).
  • Z dohody o provedení práce na částku 8 000 Kč činí čistý příjem 6 800 Kč. Zpravidla není totiž u dohody o provedení práce podepsáno prohlášení k dani a z dohodnuté částky je potřeba odvést 15 % na dani z příjmu fyzických osob.

Práce na dohodu o provedení práce se tedy vyplatí např. studentům, maminkám na mateřské či rodičovské dovolené, důchodcům, osobám samostatně výdělečně činným nebo zaměstnancům pracujících na základě pracovní smlouvy pro jiného zaměstnavatele. Všichni tito občané totiž mají vyřešen svůj pojistný vztah vůči zdravotní pojišťovně a OSSZ.

Práce pro dva zaměstnavatele

U sociálního pojištění neplatí dopočet do minimálního vyměřovacího základu jako u zdravotního pojištění. Jestliže například zaměstnanec pracuje pro dva zaměstnavatele na zkrácený úvazek - příjem 6 500 Kč a 7 500 Kč, tak odvede z obou příjmů na sociálním pojištění 6,5 %, tedy 423 Kč a 488 Kč. Obdobná je i situace u dohody o pracovní činnosti.

Pouze pokud je sjednaná odměna nižší než 2 000 Kč, tak se z této odměny sociální pojištění neodvádí, což je výhoda oproti klasickému pracovnímu poměru. V případě více pracovních poměrů je výhodné uzavírat dohodu o pracovní činnosti. 

Další článek


 

 


Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  5

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  3

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno) více