Penzijní reforma je zásadním dokumentem, který musí být v nadcházejícím období schválen.
Princip soukromého penzijního spoření získá nový význam. Kde chce vláda vzít peníze na transformační náklady reformy?
Vláda v posledním období zintenzivňuje jednání a pomalu se začínají na světlo dostávat informace, jak by mohla budoucí penzijní reforma vypadat. Penzijní nebo jinak důchodová reforma je nutností. Na tom jediném se asi všechny strany napříč celým spektrem shodnou. Ale jakým způsobem má být financována, tam jsou i mezi členy vlády relativně velké kolize.
V roce 2010 chybělo na důchody 31 miliard Kč
Pro rok 2011 se dokonce počítá, že bude chybět v rozpočtu přes 32 miliard Kč. Takže, kdyby byly penze a příspěvky na jejich pokrytí samostatným subjektem, nikdy by se nemohl ufinancovat.
Proto je nutné penzijní systém výrazně změnit, aby nedošlo k nejhoršímu – státnímu bankrotu. Navíc systém není udržitelný ani z toho hlediska, že dnes takříkajíc 5 pracujících „živí“ 2 důchodce. Ale za 50 let budou 2 pracující „živit“ 5 důchodců. Jde samozřejmě o nadsázku, ale ve své podstatě tento fakt koresponduje s trendy v celé západní Evropě.
Navíc silné ročníky ze 70. let, často označované jako Husákovy děti představují pro důchodový systém opravdu hrozbu. Proto je nutné ještě před nástupem této silné generace do důchodu penzijní reformu uskutečnit a uvést do praxe. Jenom tak nedojde ke zbytečným ztrátám a více nákladům.
Dobrovolně povinné spoření
Vláda, respektive TOP 09 a ODS se staví na stranu povinného přispívání. Jde o to, že lidé budou částečně vyvázáni ze státního penzijního systému a budou několik (3–5%) z odvodů na sociální pojištění posílat do soukromých „penzijních“ fondů. Nepůjde o současné fondy, jak je známe, ale o zcela nové podnikatelské subjekty, které budou muset splňovat naprosto odlišné podmínky.
Právě zde tak reforma naráží na zbytečné náklady navíc. Daleko výhodnější by proto bylo sestavit podmínky, které musí daný fond splňovat. Pro velkou společnost, která v současnosti spravuje několik fondů by pak vytvoření takového „nového penzijního“ fondu nebylo tolik nákladné.
Kdo bude a kdo nebude muset přispívat?
První návrhy specifikují, že osoby mladší 40 let budou do takového nového fondu přispívat povinně. Starší osoby se pak mohou na takovém příspěvku podílet dobrovolně. Lidé od 50 let výše pak přispívat již nemusí. Odvody by z průměrného platu cca 24 000 Kč byly zhruba 8 600 Kč ročně pro sazbu 3 %.
Tato sazba by následně měla od roku 2015 stoupat až k 5 %, které by představovaly ze současného průměrného platu něco přes 14 000 Kč ročně. Lidé navíc podle prvních zpráv budou chodit do důchodu později. V plánu je věk 65 či 67 let a to pro obě pohlaví. Nebude se nejspíše ani zohledňovat počet dětí. Po roce 2035 by se v plánu vlády měl věk odchodu do důchodu ještě zvýšit.
Peníze na důchody
Při změně systému, tedy při změně alokace prostředků ze sociálního pojištění do soukromých fondů vznikne v rozpočtu relativně velká díra. Tuto mezeru je samozřejmě nutné nějakým způsobem zacelit. První rok podle výpočtů přijde stát na zhruba 50 - 80 miliard Kč.
Sjednocením sazeb DPH již by nebyly dvě jako v současnosti, ale jedna jediná (vyšší) a to 19%. Dojde tak k plošnému zdražení celé řady výrobků a především potravin. Do rozpočtu by taková změna měla přinést až 46 miliard Kč. Další změny mohou nastat v dani z příjmu, kde se hovoří o zrušení superhrubé mzdy a stanovení nové rovné daně na úrovni 19 či 20 %.
Dalším prvkem, který by měl penzijní reformu financovat bude privatizace některých státních podniků především pak některých výzkumných ústavů a vláda se navíc zavázala, že dividendu energetického gigantu ČEZ použije právě v období aplikace a transformace nového penzijního systému na úhradu nákladů, které s sebou změny přinesou.
Jak již bylo řečeno výše, dojde k růstu cen nejen u potravin. Vláda chce tento skokový nárůst kompenzovat jednorázovým zvýšením penzí u důchodců a rodičům s dětmi nabídnout úlevy na sociálním pojištění a daních. I životní minimum pro vypočítání dávek by mělo doznat skokové změny.
Zdroj: www.usporim.cz