Penzijní připojištění: Jak si přilepšit na stáří

Penzijní připojištění je poměrně výhodná forma zajištění dodatečných finančních prostředků k základnímu státnímu důchodovému pojištění. V období penze zajišťuje zdroj příjmů, který pomůže udržet si kvalitní životní úroveň. V zásadě je to prosté: vy si spoříte, stát něco přidá, vklad se zúročí a na konci produktivního věku vám bude vyplácena doživotní renta, případně naspořenou částku dostanete jednorázově. 

Penzijní připojištění je formou spoření, kterou stát podporuje. K pravidelným úložkám klienta jsou připisovány státní příspěvky a všechny prostředky na účtu jsou zhodnocovány podíly na výsledcích hospodaření penzijního fondu. Podíly na zisku nejsou během spoření daněny, a tak mohou být každoročně celé dále zhodnocovány. Maximální výše státní podpory je bohužel jen 150 Kč měsíčně, takže produkt není tak zajímavý v případě, že chcete spořit vyšší částky. Výši státní podpory vzhledem k měsíčně ukládané částce vidíte v tabulce.

Tento finanční produkt je podporován nejen státními příspěvky, ale také výraznými daňovými úlevami pro jednotlivé klienty i jejich zaměstnavatele. Z částky nad 500 Kč měsíčně (6 000 Kč ročně) si můžete odečíst v ročním zúčtování až 12 000 korun ze základu daně. To znamená, že připojištění se nejvíce vyplácí do částky 1 500 Kč měsíčně, tedy 18 000 Kč ročně. Peníze uložené nad tento objem jsou zhodnocovány už pouze podíly na zisku fondu.

Produkt si může založit každý, kdo přesáhl věk osmnácti let a má trvalý pobyt na území ČR. Minimální výše měsíčního vkladu je sto korun, přičemž je za vás může platit kdokoliv, třeba zaměstnavatel nebo rodiče. Peníze lze ukládat měsíčně, čtvrtletně nebo ročně, existuje i varianta s jednorázovým vkladem.

Druhy penze

Při uzavírání smlouvy můžete volit z několika druhů penzí, popř. z jejich kombinace. Starobní penze musí být sjednána vždy. Podmínkou výplaty penze je dosažení věku 60 let a placení příspěvků po dobu minimálně pěti let. Na výsluhovou penzi vzniká nárok bez ohledu na dosažený věk již po 15 letech spoření. Pozůstalostní penze je vyplácená fyzické osobě určené ve smlouvě v případě úmrtí klienta. Invalidní penze je sjednávána vždy a lze ji uplatnit po tříletém spoření v případě, že klientovi byl přiznán plný invalidní důchod. 

Doživotní výsluhová penze je pro střadatele velmi zajímavá, protože umožňuje vybrat si část prostředků z fondu před vznikem nároku na starobní penzi. Nárok na výsluhovou penzi vzniká po 15 letech spoření a zpravidla je nutné si ji sjednat ve smlouvě při zakládání penzijního připojištění. Tato penze je vyplácena z prostředků, které byly naspořeny do doby vzniku nároku, a to včetně státních příspěvků a příslušného podílu na výnosech; maximální výše činí 50 procent.
Příklad: kolik naspoříte
Nyní se podíváme na orientační tabulku naspořených peněz dle výše měsíčních příspěvků a doby spoření v letech. V posledním řádku (42 let) můžete vidět variantu, kdy si klient uzavřel smlouvu již v 18 letech a v 60 letech dostane jednorázové vyrovnání. Částky v tabulce jsou pouze orientační a před zdaněním, mohou se lišit dle zvoleného penzijního fondu a úrokové míry. Předpokládané zhodnocení vkladu jsou čtyři procenta, klientem je muž.

Jak dostat svoje peníze zpět

Penzijní pojištění lidé zpravidla zakládají, aby si přilepšili na stáří. Výplata doživotního důchodů po dosažení šedesáti let je ale jen jednou z možností, jak může penzijní fond vložené peníze, státní podporu a zhodnocení vyplatit. Další variantou je jednorázové vyrovnání po uplynuté době spoření, což má výhodu v případě, že potřebujete větší částku jednorázově. A konečně třetí možností je výběr peněz kdykoliv po prvním roce spoření (tzv. odbytné), avšak přijdete o 25 % z příspěvků zaměstnavatele a výnosů.

Když klient zemře

Pokud účastník platil řádně příspěvky alespoň 36 měsíců, mají oprávněné osoby nárok na pozůstalostní penzi, která se vypočítává z příspěvků klienta, ze státních příspěvků a výnosů fondů. Pokud došlo k úmrtí dříve, mají pozůstalí nárok na odbytné. V případě, že osoby s nárokem na pozůstalostní penzi zemřely, připadne dědicům částka, která se rovná odbytnému. Není-li žádný dědic, ponechá si prostředky účastníka penzijní fond a státní příspěvky budou vráceny ministerstvu financí. Pokud byla pozůstalostní penze sjednána pro několik osob, jedna z nich zemřela a ve smlouvě nebyla provedena změna, rozdělí se její podíl ve prospěch ostatních osob.

A co stane, když klient penzijního fondu zemře po dosažení 60 let a zvolí výplatu penze? V případě, že si vybral penzi s výplatou do své vlastní smrti, nevzniká pozůstalým nárok na žádné další dávky. Pokud si ale zvolil penzi se zaručenou výplatou po stanovenou dobu, která v době jeho úmrtí ještě nevypršela, jsou osobám určených ve smlouvě vypláceny dávky až do konce určeného období.

Dále existuje i varianta s prodlouženou výplatou pozůstalostní penze.

Výhody pro zaměstnavatele

Penzijní fond je i zajímavou příležitostí pro zaměstnavatele, jak přilepšit zaměstnanci; místo zvýšení platu nebo prémií může zaměstnavatel přispívat na penzijní připojištění zaměstnance. Výhodné je to pro obě strany, protože zaměstnavatel z příspěvků na penzijní fond nemusí platit pojistné na sociální ani zdravotní pojištění a navíc lze příspěvky odečíst od daňového základu (až do výše tří procent z ročního vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení). Zaměstnanci pak zůstane více peněz, než kdyby stejnou částku dostal jako prémii. Dobře je to vidět z  porovnání přímého navýšení mzdy o 600 Kč s poskytnutím příspěvku na penzijní připojištění ve stejné výši.

Srovnání s ostatními finančními produkty

Porovnáme-li roční vklad 18 000 Kč do penzijního připojištění například se stavební spořením a terminovaným vkladem, vychází vítězně prvně jmenovaný s roční výnosností 23-34%. Ovšem jen v případě, že spoříte maximálně 500 Kč měsíčně a dostáváte tak ideální „porci“ státní podpory. Pokud chcete spořit více, stává se výhodnějším stavební spoření; má sice roční zisk jen ve výši 17 %, ale z většího objemu peněz. Termínovaný vklad je pak extrémně nevýhodnou investicí, protože se peníze zhodnotí sotva o výši inflace.

Penzijní připojištění lze srovnat i s investicí do podílových fondů. Fondy sice na první pohled nenabízí takové zhodnocení (penzijní připojištění nabízí při optimální výši měsíční úložky zhodnocení přes 20 procent, viz výše), nicméně na rozdíl od penzijního připojištění lze výhodněji pracovat s daleko vyššími částkami a v krátkodobém horizontu. Podílové fondy nejsou oproti penzijním vázány takovými omezeními, proto mohou investovat svěřené prostředky výnosnějších, i když rizikovějších produktů. Penzijní připojištění se zkrátka vyplatí těm, kdo nemají příliš mnoho zbytných peněz a chtějí ve stáří spíše než jednorázovou výplatu na konci smluvního období přilepšení ke starobnímu důchodu. V takovém případě jde o celkem rozumnou investici. Chcete-li však investovat větší částky, je lepší poohlédnout se jinde.

Pro a proti penzijních fondů

Výhody:

• státní příspěvek ve výši 50-150 Kč; stát přispívá při nejnižším možném stokorunovém měsíčním vkladu rovnými padesáti procenty, což je bezesporu lákavé; při úložce 500 korun představuje zhodnocení  díky státní podpoře 150 Kč slušných 33 %;
• úspora na daních pro klienty PF i jejich zaměstnavatele; 
• možnost získání příspěvků zaměstnavatele, což je zajímavé mimo-platové ohodnocení vykonávané práce;
• každoroční zhodnocení (od roku 2000 se pohybuje výše zhodnocení od 2 % do 6,4 % dle penzijního fondu; průměrné zhodnocení za uplynulý rok 2004 činí 3,9 %);
• na penzijní fondy dohlíží Ministerstvo financí a Komise pro cenné papíry;
• neplatí se vstupní poplatky a případné následné změny jsou prováděny zdarma;
• placení vkladů lze přerušit či dokonce odložit;
• možnost přejít ke konkurenčnímu penzijnímu fondu.

Nevýhody:

• výnosnost je závislá na několika předpokladech, zejména na míře inflace a v neposlední řadě na chování státu (pokud ponechá stávající dotovanou politiku příspěvků a daňové odpočty);
• 15% zdanění výnosů při jednorázovém vyrovnání či pravidelně vyplácené penzi;
• při ukončení smlouvy formou odbytného jsou klientům vráceny kromě státních příspěvků a jim příslušným výnosům veškeré vložené prostředky včetně připsaného zhodnocení, avšak příspěvky zaměstnavatele a výnosy se daní 25 %;
• oproti prostředkům na účtech bank nejsou tyto vklady pojištěny;
• jde o formu spoření, kterou lze použít výhradně v dlouhodobém horizontu.

Přehled fondů