FinExpert.e15.cz

Penzijní fondy hledají směr

Mají se penzijní fondy přiklonit ke způsobu fungování investičních společností nebo životních pojišťoven čí si s mírnými úpravami zachovat svoji současnou hybridní podobu?
Penzijní fondy hledají směr

Penzijní fondy vznikly v České republice v první polovině 90. let jako hybrid investiční společnosti a životní pojišťovny. Investiční společnosti umožňují běžným lidem investovat na kapitálových trzích. Životní pojišťovny poskytují doživotní anuity, tj. doživotní renty (vedle jiných pojistných produktů). V penzijních fondech jsou spojeny obě funkce – investiční i pojistná. Skloubení dvou konceptů do jednoho produktu s sebou nese nevýhody. V současné době se debatuje o tom, zda by se penzijní fondy měly více přiklonit k fungování investičních společností nebo životních pojišťoven nebo si s mírnými úpravami zachovat svoji hybridní podobu.  

Na otázky FOND SHOPu o možném budoucím směřování penzijních fondů odpovídali: Pavel Kohout, ředitel strategie v síti finančních poradců Partners for Life Planning, Jaroslav Vostatek, profesor financí na Vysoké škole finanční a správní a bývalý předseda představenstva v pojišťovně Wüstenrot a Tomáš Matoušek, výkonný ředitel Penzijního fondu České pojišťovny.      

DOŽIVOTNÍ ANUITY 

FOND SHOP: Měly by si penzijní fondy podle vašeho názoru zachovat pojistnou funkci, tj. schopnost poskytovat doživotní anuitu, nebo raději ne? Proč ano? Proč ne? Jaké jsou hlavní argumenty? 

Kohout: Ne. Je lepší svěřit tuto funkci specialistům, tj. životním pojišťovnám. Jde o úspornější řešení. Klient by samozřejmě měl mít právo vybrat si libovolnou pojišťovnu. 

Vostatek: Jediným důvodem pro existenci dnešních penzijních fondů je to, že mají u státu protekci ve srovnání s životními pojišťovnami – klienti dostávají navíc státní příspěvek. Když by stát srovnal podmínky, tak stávající akcionáři sami rozhodnou o sloučení penzijních fondů s pojišťovnami. Jinou otázkou je, zda má stát podporovat jen produkt s doživotním důchodem, nebo i produkt bez něj. To záleží na státu, obojí je možné a svým způsobem smysluplné. Stát by měl samozřejmě víc přemýšlet, a to i o dalších spořících produktech. Ušetřit může například na konkurenčním „stavebním spoření“, které by bez stávajících vysokých státních dotací vůbec nemohlo existovat; zaniklo by a nikdo by po něm, kromě stávajících akcionářů, brzy ani „nevzdechl“. 

Matoušek: Penzijní fondy by si pojistnou funkci měli zachovat ze svého principu. Pokud se jedná o instituce, jejichž funkce je zajištění pravidelného příjmu lidí v důchodovém věku, jde o výplatu penzí a jedná se tedy o pojistně-technickou záležitost. Je však třeba poznamenat, že klient má i dnes co do způsobu výplaty peněz možnost volby – vzít si jednorázové vyrovnání a rentu si nechat vyplácet od jiné finanční instituce. Tento princip by měl být zachován. 

ODDĚLENÍ MAJETKU 

FOND SHOP: Převládá názor, že je nutné oddělit majetek akcionářů a klientů penzijních fondů. Jste příznivcem tohoto kroku, nebo odpůrcem a proč? Pokud k oddělení majetku dojde, bude možné, aby penzijní fondy poskytovaly doživotní anuity? 

Kohout: Samozřejmě rozdělit. Smíchání majetku akcionářů a klientů vede k účetnímu chaosu, na což v mnoha případech doplatili klienti některých podnikových penzijních fondů v USA. U nás sice nehrozí, že by akcionář z prostředků penzijního fondu dotoval ztrátovou výrobu například automobilů, ale v principu jde o rizikový faktor, který je potenciálně zneužitelný. 

Vostatek: Nutnost oddělení majetku akcionářů a klientů je samozřejmostí. Jen jde o to, kdy to udělat. Stát ani moc možností na výběr nemá. Zákon o penzijním připojištění odporuje legislativě EU. Produkt penzijních fondů je nepochybně pojištěním, již jen díky poskytování doživotních důchodů. Stačí to „prásknout“ v Bruselu a přijde povinnost oddělit majetek stejně jako u jiných životních pojišťoven, tj. vytvořit technické rezervy životního pojištění. Nic nového není třeba vymýšlet. Penzijní fondy vědí, že jim nic jiného nezbude, a proto vymýšlejí složité konstrukce, aby mohly dál existovat. Proto se chtějí zbavit poskytování důchodů a doslova utéci do jiné branže – k podílovým fondům, které stát dnes šidí na státní podpoře, a ponechat si přitom dnešní protekční postavení. Chtějí vlastně rozšířit poskytování státní podpory na část kolektivního investování. 

Matoušek: Navrhované změny by mohly znamenat zlepšení produktové nabídky penzijních fondů, a proto je vítáme. Majetek akcionářů a klientů je účetně oddělen již nyní a k oddělení bez dalších změn by nebylo účelné. Akcionáři v současnosti musí garantovat původní hodnotu klientských vkladů, tzn. vznikne-li záporný hospodářský výsledek, má akcionář podle zákona povinnost ztrátu dorovnat z vlastních zdrojů. Z tohoto důvodu penzijní fondy investují velmi konzervativně. V okamžiku, kdy by klienti měli možnost využít i jiných, negarantovaných fondů, mohly by penzijní fondy reálně nabízet různé investiční profily a klienti by měli možnost získat vyšší zhodnocení. Klienti by tak měli možnost větší volby na základě svého vztahu k riziku a očekávaným výnosům. V poslední době vnímáme poptávku po výnosnějším (agresivnějším) investovaní především u mladších klientů. V poskytování anuity i v tomto případě nevidíme problém. 

PENZIJNÍ VS. PODÍLOVÉ FONDY 

 FOND SHOP: Jestliže dojde k oddělení majetku, vzniku více investičních strategií odstupňovaných podle rizikovosti a ke ztrátě možnosti poskytovat doživotní anuity, čím by se penzijní fondy měly lišit od běžných investičních společností (správců otevřených podílových fondů)? Poskytovaly by stejnou službu. 

Kohout: Ničím. Klasické otevřené podílové fondy jsou schopny v kombinaci s anuitami od životních pojišťoven poskytnout stejnou službu jako penzijní fondy. A to pravděpodobně levněji a s nižším rizikem. Vím, že tímto názorem pravděpodobně popudím některé zastánce penzijních fondů, ale pokud někdo se mnou, nesouhlasí, ať mě věcně přesvědčí, a já svůj názor rád změním.

Tvůrci zákona o penzijních fondech z roku 1994 neměli velké znalosti o podílových fondech, proto penzijní fondy navrhli spíše na bázi životních pojišťoven. To se ukázalo jako nešťastný krok. Zákon skloubil volnost přestupu klientů se správou finančních rezerv tak nešťastným způsobem, že akcionáři žijí v neustálých obavách o udržení klientského kmene a klienti nemohou dosáhnout žádného slušného zhodnocení svých prostředků, protože zákon prakticky vylučuje seriózní dlouhodobé investování. Zato existuje možnost „čachrování“ se státní podporou, což jde opět na úkor akcionářů a seriózních klientů penzijních fondů.

Nejserióznějším způsobem řešení situace by byla transformace existujících penzijních fondů na regulérní investiční společnosti podle existujících zákonů. Státní podpora by nebyla realizována formou dotací, ale daňového zvýhodnění u předem definovaných podílových fondů, které by regulátor akreditoval jako penzijní. Tato myšlenka je variantou švédského systému, nejde tedy o plané teoretizování. 

Vostatek: Odlišnost by byla jen ve státní protekci. 

Matoušek: Ve srovnání s investičními společnostmi má penzijní spoření jasné určení, je dlouhodobé, je podporováno státem, nabízí daňové úlevy a nabízí možností zapojení zaměstnavatelů s daňovými úlevami. Dalším rozdílem by byla i zákonná povinnost snižování rizikovosti investičního profilu klienta s blížícím se odchodem do důchodu, respektive s jeho rostoucím věkem, to jako forma ochrany úspor na penzi. 

PENZIJNÍ FONDY VS. POJIŠŤOVNY

 FOND SHOP: Jestliže si penzijní fondy uchovají schopnost poskytovat doživotní anuity, v čem by se jejich produkt lišil od produktu životních pojišťoven?

Vostatek: Jen státní protekcí. Hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere. Kopii penzijního připojištění jsem před více než 5 lety zavedl v jedné životní pojišťovně. Chyběla tomu samozřejmě ta zvýšená státní protekce. Ale i tak se to dobře prodávalo.
Důležitou skulinou je totiž i to, že státní protekce soukromého životního pojištění je poskytována samostatně, nelze ji sloučit s penzijním připojištěním se státním příspěvkem. Kdyby tomu tak bylo, tak by bylo samozřejmě všechno jinak. 

Matoušek: Platí rozdíly uvedené v mojí odpovědi na předchozí otázku a navíc by zůstal i současný principiální rozdíl – penzijní připojištění je spoření, nejedná se o pojištění proti nejrůznějším událostem. 
 

Článek vyšel ve FOND SHOPu 21-2007 dne 19. října 2007.

Klepněte pro větší obrázek


Další články z časopidu FOND SHOP 21-2007:

Dluhopisy rozvíjejících se trhů vydělaly

Portrét fondu WIOF Greece-Cyprus Opportunities Fund

Hrozí vám v důchodu chudoba?

Další článek


 

Související články


celkem 5 komentářů

Nejnovější komentáře

Re: Bez státní podpory by penzijní fondy velice ry
Mark
1. 11. 2007, 16:20
Re: "Expert" Kohout
Mark
1. 11. 2007, 16:10
Re: "Expert" Kohout
Jiří
28. 10. 2007, 13:00
Bez státní podpory by penzijní fondy velice rychle
Rejpal
25. 10. 2007, 13:51
"Expert" Kohout
Mark
25. 10. 2007, 09:37

Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená