Je mi mezi 18 a 25 lety, které finanční produkty bych si měl pořídit? To je dobrá otázka, bohužel ti, kterých se nejvíc týká, si ji nekladou často, někteří vůbec. A špatně informovaný člověk je snadným terčem lovců – prodejců. Mladým neznalcům hrozí v džungli osobních financí nebezpečí. Prodejce jim vnutí něco, co nepotřebují. Na vhodnější finanční produkt, který by jim usnadnil postavit se na vlastní nohy, už v malém rozpočtu nezbývají prostředky. Navíc prodejci při jednání s mladým člověkem neustále argumentují slevami. Zvláště na studenty útočí slevy ze všech stran.
Pozor na rady zdarma
Rozhodnutí jaký typ produktu si koupit či nekoupit se děje zpravidla až na samotném jednání s prodejcem nebo přímo v bance. A to už je pozdě. Cílem nabídky je především vyvolat pocit potřeby koupit si právě jejich produkt. Pod tíhou argumentů dochází klient k závěru, že onen nabízený produkt je pro něj nejvhodnější a uzavírá smlouvu s dobrým pocitem. Nejspokojenější je ale zejména prodejce, který dosáhl svého – prodal finanční produkt. Pozor na rady zdarma. Nelze očekávat optimální řešení, ale snahu prodat.
Bankovní produkty
Nabídka na trhu je široká, nicméně doporučujeme využívat pouze ty bankovní služby, které zajistí operativní platební styk. Není nutné brát v úvahu, zda-li mladý člověk pracuje či nikoliv. Nakládání s penězi, ať už z vlastního přičinění nebo od rodičů, vede k samostatnosti a zodpovědnosti. Každý by měl mít bankovní účet a k tomu dle potřeby i ostatní služby – platební kartu, kontokorentní úvěr a jeden ze způsobů přímého bankovnictví (telefonní bankovnictví, GSM bankovnictví, internetové bankovnictví). Termínované vklady a různé spořicí účty nedoporučujeme, jelikož v drtivé většině případů čistý výnos nepokrývá ani výši inflace.
Potřebuju to?
Mladí zákazníci by si ale měli uvědomit, že slevy jsou dočasné. Jakmile člověk dosáhne určitého věku nebo přestane studovat, platí za všechno v plné výši. Nenechávejte si vnutit hromadu bankovních služeb jenom proto, že jsou zadarmo nebo se slevou. V tomto směru proslula zejména Česká spořitelna. Její pracovníci přepážek mají kvóty pro prodej produktů. Každý z nich musí čtvrtletně dosáhnout určitého počtu čárek za prodanou službu. Jsou ochotni vnucovat cokoli komukoli. Penzijní připojištění studentovi, mezinárodní platební kartu důchodci nad hrobem, GSM bankovnictví zákazníku, který už používá internetové bankovnictví.