FinExpert.e15.cz

Pavel Telička, vrchní vyjednavač pro vstup ČR do EU

Rozhovor s Pavlem Teličkou, vrchním vyjednavačem pro vstup ČR do Evropské unie, o tom, co nám případný vstup do Unie přinese.
 

Kdy se podle vašeho názoru stane Česká republika plnoprávným členem Evropské unie?

Prohlášení Evropské rady směřují k první polovině roku 2004 a my bychom uvítali, kdyby se tak stalo 1.1.2004. Termín vstupu se ale může o pár měsíců protáhnout.

 

Jsme ještě pořád „na špici“ mezi uchazeči o vstup?

Naše republika prodělala v uplynulých letech takovou sinusoidu. Od počátku devadesátých let zhruba do roku 1995 jsme byli postaveni do role premianta a pak jsme se propadli až na samotné dno. V obou případech jsme do těchto rolí byli vsunuti trochu neoprávněně. V posledních zhruba dvou letech jsem opět hodnoceni jako jeden z nejlépe připravených kandidátů.

 

Ve které oblasti jsme podle vás, vzhledem k požadavkům EU, získali za posledních několik let lepší pozici?

Česká republika je dnes vnímána jako země s fungující tržní ekonomikou, která je schopna ustát nejrůznější konkurenční tlaky, které po našem vstupu do Unie nastanou. To si myslím, že je ten základní a zásadní posun. Veliké změny k lepšímu jsou vidět v mnoha dílčích oblastech, jako je například životní prostředí, ochrana spotřebitele, energetická politika a mnoho dalších oblastí, kde jsme už dnes na úrovni států EU.

 

Kolik je vlastně celkem vyjednávacích kapitol a kolik je jich před naším vstupem do Unie ještě potřeba uzavřít?

Celkem je 31 kapitol, přičemž ta jedenatřicátá je „Různé“. Tam se na konci jednání o vstupu dostanou všechny otázky, které nepatří nikam jinam. Dnes už víme, že tam bude přinejmenším otázka ochranných klauzulí. Z třiceti hlavních kapitol je dnes každopádně předběžně uzavřeno 26. Zbývají kapitoly finanční a rozpočtová ustanovení, doprava, instituce a orgány EU a zemědělství.

 

Která z již uzavřených kapitol vám zatím dala nejvíc „zabrat“?

Obecně se dá říci, že náročnější jsou kapitoly, které mají větší počet přechodných období nebo ta přechodná období mají nějaký výraznější ekonomický rozměr, dotýkají se konkurenceschopnosti nebo konkurenčního prostředí vůbec. Velmi náročná byla například kapitola „Daně“, kde jsme navzdory počátečnímu stanovisku Unie, která nechtěla povolit žádné trvalé výjimky, vyjednali tři přechodná období a dvě trvalé výjimky. Například jsme vyjednali nižší sazbu DPH na stavební práce pro bydlení a teplo. To se samozřejmě do konkurenčního prostředí alespoň částečně promítá. Poměrně náročná byla kapitola „Životní prostředí“, kde jsou stanoveny například určité ekologické limity průmyslové výroby a pokud někdo získá jakousi úlevu, získává tím samozřejmě konkurenční výhodu. Tady máme v zásadě vyjednána čtyři přechodná období. Obtížnou kapitolou určitě byla i „Hospodářská soutěž“.

 

Která kapitola naopak byla nejméně problémová?

Mezi lehčí kapitoly patří ty, které obecně nejsou právně příliš regulovány. To znamená například školství, věda a výzkum. Ani telekomunikace rozhodně nepatřily mezi ty těžší kapitoly.

 

Za jakých okolností může dojít k opětovnému otevření předběžně uzavřené kapitoly? Došlo k tomu už někdy?

Při jednáních o vstupu platí, že nic není dojednáno, dokud není dojednáno vše. Každá z jednajících stran má možnost kdykoli kteroukoli uzavřenou kapitolu znovu otevřít, ale na druhou stranu by se to dít nemělo. Do jednání to vnáší nejistotu, nekonzistentnost a neserióznost. Z popudu ČR zatím nebyla žádná předem uzavřená kapitola znovu otevřena ani jsme nedali najevo, že bychom nějakou kapitolu chtěli znovu otevřít – na rozdíl od jiných kandidátských zemí. Z naší strany jednání zatím probíhají konzistentně a seriózně a je to hlavně tím, že jsme se neúčastnili závodu o to, kdo má kolik uzavřených kapitol, ale šli jsme vlastním tempem. Ani ze strany Unie nedošlo k otevření žádné z předběžně uzavřených kapitol. Jedinou výjimkou je znovuotevření kapitoly „Životní prostředí“, ke kterému ovšem dojde kvůli změně legislativy v Evropské unii. Změna se týká velkých spaloven a my budeme muset žádat o přechodné období. Tento případ je ale z úplně jiné kategorie.

 

V čem vy osobně vidíte největší přínos vstupu do EU pro Českou republiku a co myslíte, že vstup přinese vám, jako občanovi.

Asi stojí za to říct si, co by se stalo, kdybychom se členy EU nestali. Podle průzkumů veřejného mínění v okolních zemích si troufnu říct, že Polsko, Maďarsko a Slovensko se stanou členskými státy Unie. Pak by se Česká republika stala ostrovem uvnitř Unie. Ten ostrov by ale měl pevné hranice a my bychom to pocítili například při cestě na Slovensko, kam bychom se dostávali přes stejné vstupní formality jako dnes třeba do Německa. To je ovšem jen maličkost, protože hlavní problém by spočíval v tom, že bychom nebyli součástí jednotného trhu. Nevztahoval by se na nás volný pohyb osob, zboží, kapitálu, neměli bychom možnost podílet se na rozhodnutích Unie, které mají zásadní vliv na možnost uplatnění našeho zboží na evropských trzích. Jednoduše řečeno bychom se dostali do izolace, které jsme si myslím v minulosti užili dost. Na Evropskou unii se ale musíme dívat jako na soubor příležitostí; není to zlaté prasátko ani dojná kráva.

 

Očekáváte, že po našem vstupu do EU dojde k masivní migraci občanů ČR za prací do západních zemí EU?

Češi rozhodně nejsou migrační národ a především si myslím, že všichni Češi, kteří měli zájem pracovat v zahraničí, tam již dnes pracují, ať už legálně nebo ilegálně. Samozřejmě, že po otevření společného prostoru se naskytnou další příležitosti, ale z ČR se za prací určitě nebudou stěhovat žádné statisíce. Dost možná to budou desetitisíce, ale spíš jen několik dalších tisíc. Na druhou stranu nám myslím ani nehrozí záplava imigrantů z dnešních kandidátských zemí. Navíc máme vyjednané přechodné období, které může Českou republiku proti přílišnému přílivu imigrantů chránit podobně, jako se dnes může chránit Evropská unie.

 

Máme se obávat zvýšení cen bezprostředně po našem vstupu do EU?

Je pravda, že například u některých potravinářských produktů velmi pravděpodobně stoupnou výrobní ceny díky vstupu do Unie, ale stejně tak díky vstupu a liberalizaci půjdou ceny jiných výrobků a služeb dolů. Dá se očekávat, že zlevní například telekomunikace, které jsou v evropských zemích obecně levnější než u nás. K nějakým posunům cen samozřejmě dojde díky změnám daňových sazeb, ale nikdo je nezvýší uměle, protože konkurence by ho odrovnala. Na ceny bude každopádně mít primární vliv trh, stejně jako jej má dosud.

 

Je teoreticky možný přechod ČR na euro ještě před naším vstupem?

Teoreticky je samozřejmě možné cokoliv, ale vzhledem k mnoha komplikovaným krokům, které předtím musíme udělat, si myslím, že prakticky to možné není. Navíc pro přijetí eura zatím nesplňujeme požadovaná kritéria.

 

Kdy tedy dojde ke zrušení české koruny a úplnému přechodu na euro?

Pravděpodobně čtyři až šest let po našem vstupu.

 

Myslíte, že bude tato změna problémem pro finanční instituce; například přeprogramování bankomatů, konverze hotovostních vkladů apod.?

České bankovní ústavy již několik let s eurem pracují, provádějí v něm převody a platby. Z toho důvodu zavedení eura rozhodně nebude obtížnější než měnová reforma, kterých bylo v této zemi již dost a všechny proběhly poměrně hladce.

 

Co podle vás přinese zavedení eura podnikatelům a co normálnímu občanovi?

Pro podniky a podnikatele budou asi nejvýznamnější změny v účetnictví a fakt, že již nebudou muset počítat s kurzovým rizikem. I díky tomu se jim v některých případech sníží náklady. Pro běžného občana jsou ty změny patrné již dnes při cestách do zahraničí. Na mě samotného velmi zapůsobilo, když jsem při rodinné cestě po západní Evropě nemusel neustále hledat směnárnu a přepočítávat, kolik co stojí v přepočtu na různé měny. V prostoru společné měny jsou všechny ceny uváděny v eurech a porovnávání cen je tak jednoznačnou záležitostí. Po zavedení eura navíc nebudeme při cestách do Evropy měnit ani jednou, protože tam vlastně budeme platit naší domácí měnou.

 

Myslíte, že rozšíření EU nějak ovlivní kurz eura k dolaru?

To je opět velmi spekulativní otázka. EU se v minulosti nikdy nerozšířila o více než tři země najednou a teď by tam naráz mělo vstoupit dokonce deset nových členů z tranzitivních ekonomik. Z pozice laika se ale domnívám, že k žádným výrazným posunům asi nedojde.

 

Jste pro vypsání referenda o vstupu do EU? Nebojíte se, že občané vstup odmítnou a vaše několikaletá práce tak vlastně přijde vniveč?

Přinejhorším bych se mohl po několika letech, až bychom se znovu rozhodli do Unie vstoupit, ucházet o místo vyjednavače pro vstup. Ale vážně. Jsem přesvědčen, že občané mají právo rozhodovat o tom, zda se staneme členy Evropské unie nebo ne, ale musí se rozhodnout na základě objektivních informací. Existuje samozřejmě spousta subjektů a nátlakových skupin, které poskytují informace zkreslené nebo nepravdivé a vzniklé mýty je někdy dost problematické vyvracet. Každopádně by nebylo dobré tyhle vlivy podcenit. Já jsem ale přesvědčen, že pokud občané dostanou objektivní informace, což je úkol hlavně pro politickou reprezentaci a určitě tomu pomohou i připravované informační projekty, rozhodnou se správně.

 

Hlasoval byste vy sám pro vstup do EU?

Při některých vyjednáváních mám občas dojem, že prosazování našich zájmů v rámci Unie nebude vždy jednoduché, ale to jsou jen dílčí negativní zkušenosti, od kterých se člověk musí oprostit. Proto budu jednoznačně hlasovat pro náš vstup, protože jsem přesvědčen, že lepší budoucnost čeká na tuto zemi v Evropské unii a ne mimo ni.

 

Jste vrchním vyjednavačem pro vstup ČR do EU a zároveň prvním náměstkem ministra. Patří do obsahu vaší práce také něco jiného než vstup do EU?

Vlastně jsem ještě státní tajemník pro evropské záležitosti a kromě práce vrchního vyjednavače mi přináležejí ještě další úkoly, zadávané přímo ministrem. Například jsem dříve zpracovával bezpečnostně-politickou a agendu NATO, do mé kompetence patří bilaterální vztahy v rámci Evropské unie a jiné konkrétní ad hoc (tedy jen pro tuto příležitost, příležitostné – poznámka redakce) úkoly.

 

Kdy skončí vaše práce coby hlavního vyjednavače pro vstup?

Tuto práci si nedefinuji sám, takže pokud vláda dojde k závěru, že pokračuje třeba i v rámci ratifikačního procesu, tak budu samozřejmě působit i tam. Pokud bych se měl nějak zapojit do informační kampaně před vypsáním referenda o vstupu České republiky do Unie, jsem připraven posoudit i tuto možnost, ale práce vyjednavače by v zásadě měla skončit podpisem smlouvy o přistoupení.

Další článek


 

 


Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená