Dnešní díl Poradny magazínu Osobní-finance.cz je zaměřen na oblast mzdového a personáního poradenství. Své dotazy do nám můžete posílat prostřednictví naší internetové poradny, kam se dostanete kliknutím na uvedený odkaz. Dotazy přijímáme také prostřednictvím e-mailu zdenek.mitacek@cpress.cz.
Jak mohu ověřit, zda za mě zaměstnavatel řádně platil sociální a zdravotní pojištění, které mi samozřejmě strhával i ve výplatě?
Jestli za vás zaměstnavatel řádně odvádí pojistné na sociální a zdravotní pojištění zjistíte jedině tak, že se obrátíte na správu sociální zabezpečení a na zdravotní pojišťovnu podle sídla zaměstnavatele. Pokud budete mít podezření, že zaměstnavatel zákonné pojistné neodvádí, můžete také podat podnět ke kontrole na těchto institucích. Víc udělat jako zaměstnanec nemůžete. Ale to, že zaměstnavatel za vás neplatí (i když Vám vše řádně sráží z platu), neznamená, že nejste nemocensky, důchodově a zdravotně pojištěná. Tady se nejedná o váš dluh.
Na služební cestě se mi stala autonehoda. Zaměstnavatel po mě chce kromě spoluúčasti (5000,-) ješte zaplatit náklady za půjčení náhradního auta. Nikdo mi to předem neoznámil, jenom jsem dostal fakturu, abych ji zaplatil. Myslím, že na tento postup nemá zaměstnavatel právo. Je takový postup v pořádku?
Vymáhání škody zaměstnavatelem na zaměstnanci není jednoduchý problém. Předpokládejme v tomto případě, že se jednalo o služební auto zaměstnavatele použité ke služebním účelům, tudíž, že zaměstnanec měl podepsán cestovní příkaz a měl oprávnění s vozidlem jet.
Pak je potřeba zaměstnanci prokázat, že odpovídá za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Tzn,. že například podepsal písemnou dohodu o hmotné zodpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, že předmět (vozidlo) skutečně převzal, pak by bylo zajímavé viděl vnitřní předpis zaměstnavatele o postupu při vypořádání škody způsobené zaměstnancem a na konec zda zasedala škodní komise, zda uznala a vyčíslila škodu způsobenou zaměstnancem a jestli zaměstnanec podepsal dohodu o srážkách nebo srážce ze mzdy. Pokud zákonný postup není dodržen, nemá zaměstnavatel právo po zaměstnanci náhradu škody vymáhat a vůbec ne tak, že mu dá fakturu (na koho je napsaná?) k zaplacení.
akou pracovní smlouvu je potřeba dle zákona uzavřít s web designérem? Musí mít ŽL nebo může tuto činnost provozovat na základě autorského zákona?Jaké jsou dopady pro zaměstnavatele a pracovníka?
Mohu odpovědět pouze ze strany pracovního práva. Takže s takovým člověkem jistě lze uzavřít řádnou pracovní smlouvu, obsahující s popis práce web-designéra. Pokud by taková činnost nebyla prováděna stabilně, je možné uzavřít jednorázovou dohodu o provedení práce, nebo pokud má tento potenciální zaměstnanec řádný pracovní poměr jinde, lze s ním na zkrácený úvazek uzavřít pracovní poměr na vedlejší činnost nebo do výše polovičního úvazku např. i dohodu o pracovní činnosti atd.
Pokud budeme uvažovat první příklad, tzn. řádný hlavní pracovní poměr, musí zaměstnavatel srážet z hrubé mzdy daň z příjmů ze závislé činnosti, která je odvislá od výše příjmů a od nezdanitelných částek, které by zaměstnanec uplatňoval a také musí srážet sociální a zdravotní pojištění z této hrubé mzdy, kterou si domluvili. Navíc k této hrubé mzdě musí přičíst náklady ve výši 35% na zákonné sociální a zdravotní pojištění jako podíl zaměstnavatele. Např. bude-li hrubá mzda 10.000,- Kč, bude zaměstnavatel muset vynaložit 13.500,- Kč.
Byl jsem několik let zaměstnán na HPP v délce pracovní doby 40 hodin týdně. Smlouva se mnou byla sepisována vždy na dobu určitou 1 rok, protože jsem starobní důchodce (58 let). Poslední smlouva skončila 31.12.2003. Zaměstnavatel mi předložil novou smlouvu, avšak jen na 3 měsíce, opět na dobu určitou, kterou jsem podepsal. Mám nárok na volno (placené nebo neplacené), na hledání dalšího zaměstnání?
Zaměstnavatel se nedopustil chyby, jestliže uzavřel se starobním důchodcem pracovní smlouvu na dobu určitou 3 měsíce. Ale jelikož se nejedná o výpovědní lhůtu dle § 45 odst. 1 ZP ani podle jiného paragrafu ZP (např. § 47 odst. 2, § 48 odst. 2) a ani se nejedná o dohodu o skončení PP dle § 46 odst. 1 písm. a – d), nemá pracovník nárok na neplacené ani placené volno na nezbytně nutnou dobu k vyhledání nového místa.
Ve výpočtu čisté mzdy zjistím informace o částkách zdravotní a sociální pojištění. Co ale zaměstnavatel platí dále navíc?
Zaměstnavatel platí za zaměstnance k jeho hrubé mzdě ještě pojistné ve výši 35 % z částky, kterou představuje tato hrubá mzda. Odečíst z daní si může jak tuto hrubou mzdu (kterou v podvojném účetnictví rozúčtuje na náklady dle druhu = daně, sociální, zdravotní pojištění), tak oněch 35 %, které odvede navíc jako zákonem povinné pojistné.
Pokud zaměstnanci přispívá ještě např. na penzijní připojištění nebo na životní pojištění nebo na stravování, lze všechny položky uplatnit do nákladů, ale do výše vymezené zákonem o dani z příjmů (např. penzijní fond jen do 3 % z průměrného vyměřovacícho základu na sociální pojistné apod.). Pokud zaměstnance vyšle na služební cestu, může si samozřejmě dát do nákladů i tyto doložené výdaje. Náklady na prokázané cestovné (stravné, náklady na ubytování, jízdné apod.) se navíc nedaní a neodvádí se z nich pojistné.
Zaměstnavatel také musí každé čtvrtletí platit za zaměstnance zákonné úrazové pojištění (Kooperativa nebo ČP) a to z vyměřovacího základu na sociální pojištění za předchozí čtvrtletí ve výši, kterou stanoví zákon dle oboru činnosti, běžně 4,2 promile. Tuto položky si také uplatní do nákladů.
Pozn.: Dotazy byly stylisticky upraveny, popř. zkráceny
Odpovědi poskytl: -novr-