FinExpert.e15.cz

OSVČ: Jak změnit základ daně z příjmu

Poté, co jste zaúčtovali náklady a výnosy za celý rok 2005 a zjistili výsledek hospodaření, případně jste zaevidovali všechny příjmy a výdaje a určili mezi nimi rozdíl, je třeba podle zákona o daních z příjmů provést ještě celou řadu operací, které mají na celkový výsledek hospodaření či základ daně z příjmu vliv.
OSVČ: Jak změnit základ daně z příjmu

Poznámka: Článek je věnován jak subjektům, které vedou účetnictví, tak živnostníkům, kteří si vystačí s jednoduchou daňovou evidencí. V prvním případě se používají pojmy náklady, výnosy a hospodářský výsledek (zjednodušeně zisk), v druhém případě příjmy, výdaje a rozdíl mezi příjmy a výdaji.

1. Co výsledek hospodaření zvyšuje

Výsledek hospodaření či rozdíl mezi příjmy a výdaji se zvyšují o částky neoprávněně zkracující příjmy; může jít např. o nedokončenou výrobu u poplatníka vedoucího účetnictví, která nebyla zaúčtována do výnosů, dále o částky, které nelze podle zákona od dani z příjmu (ZDP) uplatnit jako daňový výdaj. V tomto případě jde zejména o výdaje na pořízení strojů, výpočetní techniky a dalšího zařízení v pořizovací ceně vyšší než 40 000 Kč, které se jako daňové neuznávají jednorázově při jejich vynaložení, ale postupně prostřednictvím daňových odpisů, dále o výdaje na pohoštění, občerstvení a dary, výdaje na osobní potřebu poplatníka, výdaje vynaložené na opravu, údržbu nebo technické zhodnocení majetku sloužícího k podnikání, který poplatník nezařadil do obchodního majetku.

Rozdíl mezi příjmy a výdaji či hospodářský výsledek se rovněž zvyšuje o částky tzv. reinvestičního odpočtu, o který si poplatník mohl v minulosti snížit základ daně v případě, že došlo v roce 2005 k porušení podmínek stanovených ZDP, dále o částky pojistného na sociální a zdravotní pojištění, které je povinen platit zaměstnanec a byly zaměstnavatelem, který vede účetnictví, sraženy, avšak neodvedeny po uplynutí roku 2005 do 31. ledna 2006, a konečně o částku zrušené rezervy na opravy hmotného majetku, kterou v minulosti tvořil podle zákona o rezervách poplatník, který nevede účetnictví.

2. Co výsledek hospodaření snižuje

Výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji se v praxi snižuje o částky pojistného na sociální a zdravotní pojištění sražené zaměstnancům, které nebyly odvedeny zaměstnavatelem po uplynutí roku 2004 do 31. ledna 2005 a o které byl zvýšen za rok 2004 výsledek hospodaření u poplatníka, jenž vede účetnictví, pokud byly tyto částky uhrazeny  v roce 2005.

U poplatníků vedoucích účetnictví se výsledek hospodaření snižuje o částky nákladů, které lze uplatnit, jen pokud byly zaplaceny (např. daň z převodu nemovitostí a daň z nemovitostí), dojde-li k jejich zaplacení v roce 2005 a přitom byly účetně zaúčtovány jako náklad v roce 2004. Hospodářský výsledek či rozdíl mezi příjmy a výdaji se snižuje také o částky, o které byly nesprávně zvýšeny příjmy (může jít např. o nesprávné zaúčtování přijaté zálohy do výnosů místo na účet závazků), a o částky nezahrnuté do výdajů, které lze podle ZDP do výdajů zahrnout.

Příklad: V posledním případě půjde např. o částky, které poplatník vedoucí účetnictví do nákladů opomněl zaúčtovat nebo o částky, které se v účetnictví jako náklad neúčtují, a přitom jsou ZDP považovány za daňový výdaj. Příkladem může být uplatnění rozdílu, o který jsou daňové odpisy hmotného majetku větší než odpisy účetní. 

Při vedení daňové evidence půjde např. o celou řadu výdajů, kde základním předpokladem pro jejich uplatnění není nutný výdaj v hotovosti nebo z bankovního účtu, jako jsou odpisy hmotného majetku nebo tvorba rezervy na opravu hmotného majetku podle zákona o rezervách.

3. Co se do základu daně nezahrnuje

Mnohým živnostníkům není známo, že se do základu daně nezahrnují například částky zaúčtované do příjmů (výnosů), pokud souvisejí s výdaji (náklady) neuznanými v předchozích zdaňovacích obdobích jako daňové, a to maximálně do výše těchto neuznaných výdajů (nákladů) v předchozích zdaňovacích obdobích. Obdobně postupují poplatníci, kteří nevedou účetnictví.

Příklad: Živnostník vedoucí daňovou evidenci si pořídil v roce 2004 osobní automobil za 400 000 Kč, evidoval jej v této evidenci a současně jej v tomto roce využíval z 50 % i pro svou osobní potřebu. Do daňových výdajů za rok 2004 v souladu se ZDP zahrnul jen poměrnou část odpisů. Protože uplatňoval zrychlený způsob odpisování, v daňových výdajích se mu uznalo 50 000 Kč (50 % z celkového odpisu 100 000 Kč) a neuznalo také 50 000 Kč.

V roce 2005 tento osobní automobil prodal v hotovosti za 300 000 Kč a tuto částku zaevidoval do svých příjmů v daňové evidenci. Do základu daně za rok 2005 však z této sumy nemusí zahrnou 50 000 Kč, protože právě tato částka výdajů se mu v roce 2004 jako daňový výdaj neuznala. Z celkové částky příjmů za prodej automobilu se tak v základu daně za rok 2005 objeví pouze 250 000 Kč.          

4. Využití výdajových paušálů

Ke značnému zjednodušení administrativní náročnosti jak pro poplatníky, tak i pro správce daně přispějí úpravy týkající se zvýšení výdajových paušálů u příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti podle §7 ZDP a u příjmů z pronájmu podle §9 ZDP, které přinesla prosincová novela ZDP účinná od 1. ledna 2006 (více jsme se jí věnovali v čísle 12/05).
 
Poplatník v takovém případě neuplatňuje daňové výdaje na základě skutečně vynaložených výdajů podle účtenek a jiných dokladů, ale prostým výpočtem stanoveným procentem z jeho dosažených příjmů (i po novele je zachováno také to, že se základ daně navíc snižuje o výdaje vynaložené na sociální a zdravotní pojištění ve skutečné výši). Mnozí vydělají nejen na naprosto zásadním zjednodušení, ale také na tom, že si budou moci snížit základ daně (ale zároveň i vyměřovací základy pro odvody sociálního a zdravotního pojištění) ve větší míře než dosud.

Z §7 ZDP nově vyplývá, že neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může uplatnit výdaje ve výši 80 % (dosud 50 %) z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, 60 % (dosud 25 %) z příjmů ze živností řemeslných, 50 % (dosud 25 %) z příjmů ze živnosti mimo příjmů ze živností řemeslných, 40 % (dosud 25 %) z příjmů z jiného podnikání podle zvláštních předpisů – například příjmy soukromých lékařů, daňových poradců, auditorů, advokátů nebo z příjmů z jiné samostatné výdělečné činnosti – například příjmy spisovatelů, herců, malířů a jiných autorů (dosud 30 %), znalců, tlumočníků (dosud 25 %).

U příjmů z pronájmu dle §9 zase nově vyplývá, že neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může je uplatnit ve výši 30 % (dosud 20 %) z příjmů.

Podle přechodných ustanovení novely ZDP platí, že tyto zvýšené výdajové paušály je možné využít již pro rok 2005. Kdo však dosud výdajové paušály vůbec nevyužíval a rozhodne se pro ně právě v roce 2005, musí počítat s úpravami základu daně podle §23 odst. 8 ZDP a s podáním dodatečného daňového přiznání za rok 2004, pokud budou mít tyto úpravy vliv na změnu daňové povinnosti za rok 2004.

Z §23 odst. 8 totiž vyplývá, že se výsledek hospodaření u poplatníků, kteří vedou účetnictví, upraví o zůstatky vytvořených rezerv a opravných položek vytvořených podle zákona o rezervách, výnosů příštích období, výdajů příštích období, příjmů příštích období a nákladů příštích období. U poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci, se rozdíl mezi příjmy a výdaji upraví o výši pohledávek (s výjimkou nedobytných pohledávek) a závazků s výjimkou přijatých a zaplacených záloh, o cenu nespotřebovaných zásob a o zůstatky vytvořených rezerv podle zákona o rezervách.

Obdobně se postupuje u poplatníků, kteří měli příjmy z pronájmu podle § 9 a kteří nevedou účetnictví, ale výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatňovali v prokázané výši. Je ale třeba dát pozor na to, že se základ daně upraví již za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ke změně způsobu uplatňovaní výdajů došlo.

Příklad: Živnostník (neplátce DPH) vedl v roce 2005 daňovou evidenci a na základě novely ZDP se rozhodl, že již za rok 2005 využije výdajové paušály. Protože k 31. 12. 2004 měl pohledávky za poskytnuté služby ve výši 50 000 Kč, závazky za dodání materiálu za 30 000 Kč, a na skladě materiál za 20 000 Kč, je povinen podat dodatečné daňové přiznání za rok 2004, zvýšit v něm základ daně o 40 000 Kč ((50 000+20 000)–30 000), vypočítat příslušnou daň a rozdíl na dani z příjmů za rok 2004 zaplatit.

Pokud by se živnostník rozhodl přejít na výdajové paušály až od 1. ledna 2006, má povinnost v řádném daňovém přiznání za rok 2005 provést výše popsané úpravy, a to podle stavu majetku a závazků k 31. 12. 2005.

5. Zásoby a pohledávky při přechodu na vedení účetnictví

Pokud jste přešli v roce 2005 z daňové evidence na vedení účetnictví, postupujete při přechodu podle přílohy č. 3 ZDP. To znamená, že tento přechod bude mít dopady do základu daně za rok 2005.

Máte-li příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle §7, neměli byste zapomenout na výhodné ustanovení §23 odst. 14 ZDP. To umožňuje zvýšit základ daně za rok 2005 o hodnotu zásob a pohledávek, které jste evidovali k 31. 12. 2004, nikoliv jednorázově, nýbrž postupně po devět následujících zdaňovacích období počínaje rokem 2005. A to dokonce nejen rovnoměrně, ale i nerovnoměrně tak, abyste v těchto obdobích svou daňovou povinnost co nejlépe optimalizovali.

Jinými slovy, můžete si například optimalizovat svůj daňový základ za rok 2005 třeba až na úroveň minimálního základu daně. Je to umožněno tím, že o hodnotu zásob a pohledávek zvyšujete základ daně postupně (můžete do základu daně za rok 2005 zahrnout třeba i jen 1 Kč hodnoty zásob na skladě a 1 Kč hodnoty pohledávek), kdežto hodnota závazků, které by při jejich uhrazení byly daňovým výdajem, snižuje základ daně za rok 2005 v plné výši jednorázově.

6. Zásoby a výdaje u začínajícího podnikatele

Poplatníci s příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle §7 a poplatníci s příjmy z pronájmu podle §9, kteří zahájili činnost v roce 2005, si mohou snížit základ daně za rok 2005 o zásoby pořízené v roce 2004, a o jiné nezbytně vynaložené výdaje v roce 2004 spojené se zahájením činnosti. Zejména jde o soudní a správní poplatky a jiné úřední výlohy, výdaje na pracovní cesty spojené se zahájením činnosti, výdaje za různá školení a kurzy nutné k zahájení činnosti apod.


Do Osobních financí 3/06 připravujeme velmi podrobnou knihovničku, která se bude dani z příjmu a možnostem ovlivnění základu této daně věnovat velmi podrobně. Nenechte si proto číslo ujít!

Další článek


 

 


Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  5

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  3

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno) více