Při poslední změně daňových sazeb se podařilo prosadit, že stavební práce spojené s bydlením budou spadat do nižší sazby DPH. Finanční úřady však tuto změnu mohou tvrdě vymáhat na soukromých osobách. Fyzická osoba, která si opravuje svůj dům nebo rekonstruuje bytové jádro svépomocí, má smůlu - musí zaplatit vyšší sazbu 19 %, na nižší mají nárok jen profesionální stavebníci. Úřady se totiž bojí, že by nemohly zkontrolovat, jestli si občan místo bytu nepostaví např. garáž.
Zákon přitom jasně hovoří o „stavebních pracích spojených s bydlením“ a výběrčí daní si nemohou vymýšlet své výjimky. Kvůli jejich výkladům ale stavebníci řeší, zda mít koberec přilepený k podlaze (jako „součást stavby“ je daněn sazbou 5 %), nebo volně ložený (19 %), zda skříň zabudovat do zdi (5 %), či nikoli (19 %).
Jak uvádějí Hospodářské noviny, je kořen věci v existenci více sazeb DPH. Česko v tom není samo, k sjednocení sazeb nesměřuje ani Německo či Francie. V Itálii kontrolují inspektoři v restauracích, jestli je ocet správně zařazen do nižší sazby a olivový olej do vyšší. A jakkoli Evropská komise tlačí členské státy k tomu, aby sjednotily sazby DPH a zrušily výjimky, navzdory tvrzením euroskeptiků je v tomto směru relativně liberální "Brusel" slabý, pánem jsou parlamenty.
Česká přísnější sazba pro stavebníky je však nezvykle arogantní. Proč by měl být občan automaticky podezírán? Nakonec to pak vypadá, že o podporu bydlení nikdy nešlo, to jen lobby stavebních firem si prosadila své zájmy.