FinExpert.e15.cz

Ohlásit podvod brání strach ze ztráty místa

Zaměstnanci mají vysoké očekávání v oblasti prevence podvodů ve firmách, realita je však jiná. Ohlásit podezření z podvodů se bojí naprostá většina zaměstnanců.

Představy v oblasti prevence či vyšetřování podvodů, úplatkářství a korupce jsou mezi českými zaměstnanci velkých firem jen v hypotetické. Zaměstnanci očekávají ochranu práv osob, které ohlásí podezření z podvodu, podle jejich názoru však společnosti tato práva nerespektují. Z toho logicky vyplývá, že zaměstnanci se obávají případné podezření hlásit, zní závěr průzkumu poradenské společnosti Ernst & Young. Její oddělení vyšetřování podvodů a řešení sporů provedlo průzkum mezi 1300 zaměstnanci nadnárodních společností z 13 evropských zemí včetně České republiky. Cílem průzkumu bylo zjistit, jak vnímají zaměstnanci situaci v oblasti podvodů, úplatkářství a korupce.

Obavy ze ztráty zaměstnání brání potírání nespravedlností

Výsledky ukazují, že zaměstnanci chápou důležitost kontrolních mechanismů a mají velice jasnou představu o tom, jak by měly společnosti postupovat při prevenci podvodů a při vyšetřování případných obvinění. Jenže společnosti v mnoha ohledech neplní očekávání svých zaměstnanců. Podle odborníků tak firmy ubližují hlavně samy sobě, pokud neposkytují dostatečnou podporu svým lidem.

Etický kodex nebo horká linka


Většina českých zaměstnanců si uvědomuje důležitost kodexu jako součásti prevence podvodů, nicméně téměř polovina respondentů podepsala kodex jen jednou a jedna třetina ho nikdy nepodepsala. Přitom pokud zaměstnanci nemají informace o pravidlech dané společnosti a o tom, co je a není správné, je těžké prosazovat etické chování. Ovšem s pomocí kodexu může společnost chránit své zaměstnance nebo může naopak zasáhnout v případě, že se zaměstnanci chovají neeticky.

Dalším možností by měla být šance ohlásit neetické chování, např. prostřednictvím tzv. horkých linek zřízených přímo k danému účelu. Jenže 60 % respondentů z České republiky uvedlo, že u nich podobná linka nefunguje nebo o ní nevědí (což je v podstatě stejný výsledek – zaměstnanci linku nepoužívají). Takže výsledek je opět žalostný.

Ohlásit podezření či nikoli?


Pouze čtyři z deseti Čechů by se nebáli ohlásit podezření z páchání trestné činnosti; na Slovensku a Maďarsku je to až 7 z deseti. 15 % českých zaměstnanců by neohlásilo podvod, úplatek nebo korupci. Důvodem pro nenahlášení podezření jsou obavy z odvetných opatření ze strany nadřízeného nebo zaměstnavatele.

Na otázku, komu by ohlásili případné podezření, polovina českých zaměstnanců (což je více než průměrný počet ve střední Evropě) uvedlo na prvním místě  přímého nadřízeného. Pouze 2 % zaměstnanců by se obrátila na vyšší management podniku a nikdo by nekontaktoval personální oddělení nebo právního zástupce, jak je běžné v západní Evropě. Na Slovensku by se obrátila na svého nadřízeného asi jen třetina respondentů a na rozdíl od ČR  by 7 % respondentů kontaktovalo policii. Většina Maďarů by se naopak obrátila na svého nadřízeného.

Problém spočívá v tom, že přímý nadřízený obvykle pracuje ve stejném oddělení nebo má stejnou oblast odpovědnosti, takže je méně pravděpodobné, ze jeho stanovisko bude objektivní a nestranné. Základem efektivního programu ochrany proti podvodům je otevřenost a dostupnost všech komunikačních kanálů. Vedoucí pracovníci a další potenciální ‚důvěrníci‘ musejí být řádně vyškoleni, aby věděli, jak v takové situaci postupovat.

Neexistuje přiměřená ochrana práv informátorů


K rozporům dochází mezi očekáváním zaměstnanců v oblasti ochrany zaměstnanců nebo metodám vyšetřování. Naprostá většina Čechů souhlasí s tím, že společnosti by měly chránit práva informátorů, jenže pouze polovina se domnívá, že by tak postupoval jejich zaměstnavatel. Více než 80 % respondentů se domnívá, že v případě vyšetřování zaměstnance by o tom měl být dotčený informován, ale jen polovina si myslí, že by to jejich společnost skutečně učinila.

Ještě větší rozpor se týká otázky, zda by zaměstnanci měli mít možnost reagovat na vyšetřovací zprávu: zatímco drtivá většina se domnívá, že na to mají právo, pouze 60 % si myslí, že by to jejich společnost dovolila.

Teorie je od praxe na míle vzdálena


Existuje značný rozpor mezi tím, co vidí zaměstnanci jako nejlepší řešení, a tím, jaké je podle nich chování společnosti. V České republice stejně jako v celé střední Evropě jsou lidé toho názoru, že práva informátorů nejsou a  nebudou chráněna, což je pravým důvodem toho, proč nehlásí případná podezření z podvodu.

Přitom zaměstnance velice zajímá, co se v jejich společnosti děje: každý čtvrtý zaměstnanec v České republice si myslí, že v roce 2006 došlo v jejich firmě k podvodu. V tomto ohledu stojí Češi nad průměrem střední a východní Evropy. Zdá se tedy, že podvody jsou běžnou součástí života podniků. Nyní záleží na společnostech, zda a jakým způsobem budou schopny předejít podvodům a znovu získat důvěru svých zaměstnanců.

Další článek


 

 


Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená