FinExpert.e15.cz

Odpovědnost za vady v režimu Obchodního zákoníku

Při koupi zboží počítáme s tím, že je na něj nejméně dvouletá zákonná záruční doba. Ne vždy tomu tak ale je, např. při nákupech v obchodech Makro to vždy platit nemusí.
Odpovědnost za vady v režimu Obchodního zákoníku

Nákup zboží se řídí buď Občanským nebo Obchodním zákoníkem

Zákon č. 40/1964 Sb. (Občanský zákoník) v § 619 říká: „Nejde-li o věci, které se rychle kazí, nebo o věci použité, odpovídá prodávající za vady, které se projeví jako rozpor s kupní smlouvou po převzetí věci v záruční době“ a dále v § 620 odst. 1. zákon stanoví, že u spotřebního zboží je záruční doba 24 měsíců.

Ne každý právní vztah související s obchodem je však podroben obecné úpravě občanského zákoníku, nýbrž se řídí zákonem speciálním k občanskému zákoníku, zákonem č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů – Obchodním zákoníkem (ObchZ).

Je vhodné poznamenat, jaký je hlavní rozdíl mezi povahou občanského a obchodního zákoníku v platném znění. Občanský zákoník je více orientován na ochranu slabší strany, to znamená, že v případě kupní smlouvy chrání zejména kupujícího. Naproti tomu Obchodní zákoník jako základní podnikatelský kodex je vybudován s větším důrazem na princip smluvní volnosti, a v jeho rámci je možné mnohem více si smlouvu upravit pro své potřeby. To je i důvod, proč některé strany si vybírají Obchodní zákoník jako předpis, jímž se bude řídit jejich vztah, který jinak spadá pod rozsah zákoníku občanského. Nicméně na druhou stranu existuje i množství prodejců, kteří do smluv úmyslně zakomponovávají doložku o volbě Obchodního zákoníku s cílem co nejvíce eliminovat rizika, která by jim jinak plynula ze zákoníku občanského.

Proč nemusí být v Makru záruka
Při registraci ve velkoobchodě Makro je třeba předložit živnostenský list. To představuje okolnost, proč se firma Makro může oprávněně domnívat, že zboží nakupované v jejich obchodě je nakupováno pro podnikatelské účely. Proto se na tento vztah uplatní Obchodní zákoník a tudíž není záruka nutná. Z tohoto důvodu je při nákupu na místě obezřetnost a je dobré se vždy ujistit, zda na kupované zboží dává Makro záruku a v jakém rozsahu.

Kdo se řídí Obchodním zákoníkem

Závazkové vztahy, jejichž součástí je i kupní smlouva, jsou upraveny v části třetí Obchodního zákoníku. V něm je na úvod vyjmenováno, které vztahy podléhají tomuto zákoníku, vztahy zde neuvedené se pak řídí Občanským zákoníkem.

V případě kupní smlouvy se Obchodním zákoníkem řídí:

  • Vztahy mezi podnikateli, pokud je při jejich vzniku zřejmé, že souvisí s podnikáním: podnikateli podle ObchZ jsou osoby zapsané do obchodního rejstříku, osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění, osoby podnikající podle zvláštních předpisů (lékaři, advokáti, veterináři apod.) a soukromě hospodařící zemědělci. Proto kupuje-li podnikatel automobil, a ze smlouvy či jiných skutečností vyplývá, že jej kupuje pro podnikání (např. na faktuře je uvedeno IČ), pak se kupní smlouva řídí ObchZ, kupuje-li automobil ta samá osoba pro své vlastní soukromé používání, pak se vztah řídí Občanským zákoníkem. Zdánlivě stejná situace má ve skutečnosti oporu v naprosto odlišných právních předpisech
  • Vztahy mezi státem nebo samosprávnou územní jednotkou (obec, kraj) a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, jestliže se týkají zabezpečování veřejných potřeb: např. pokud obec kupuje křesla na chodbu obecního úřadu, pak se tento vztah řídí ObchZ (jde o zabezpečování veřejných potřeb), pokud kupuje křesla do kuřárny na obecním úřadě, kde zaměstnanci (a nikdo jiný) tráví polední přestávku, pak se tento vztah řídí Občanským zákoníkem (nezabezpečuje tím veřejnou potřebu, ale svou vlastní)
  • Vztahy mezi těmi stranami, které se při uzavírání kupní smlouvy dohodly, že tento jejich konkrétní vztah se bude řídit Obchodním zákoníkem: podřízení vztahu tomuto zákoníku však nesmí být na úkor toho účastníka vztahu, který není podnikatelem, a to ve smyslu ochrany spotřebitele – nelze tudíž sjednáním si ustanovení, že se vztah řídí Obchodním zákoníkem, vyloučit ustanovení občanskoprávních předpisů o ochraně spotřebitele. Těmito předpisy se vztah bude i nadále řídit.

Kdy je zboží vadné

Prodávající je povinen dodat zboží v množství, jakosti a provedení, jež určuje smlouva, a musí je zabalit nebo opatřit pro přepravu způsobem stanoveným ve smlouvě. Nebylo-li nic takového dohodnuto, pak se musí jednat o způsob obvyklý a přiměřený charakteru a povaze zboží. Pokud nebyla splněna některá z těchto podmínek, pak má zboží vady a kupující má právo na nároky z vad zboží.

Vady je možné rozdělit podle jejich povahy na vady faktické (zboží není takové, jaké mělo být) a vady právní (např. prodej kradeného zboží, prodávající vám prodal zboží, jehož vlastníkem nebyl a tudíž jej nemohl prodat).


Jak Obchodní zákoník upravuje odpovědnost za vady

Jelikož Obchodní zákoník nezná pojem zákonné záruky, tak se odpovědnost za faktické vady dělí do dvou různých situací, které se liší tím, zda byla či nebyla sjednána smluvní záruka.

Pokud smluvní záruka sjednána nebyla, pak prodávající odpovídá za všechny vady, které mělo zboží v okamžiku přechodu vzniku nebezpečí škody na zboží (typicky v okamžiku předání zboží kupujícímu). Existovala-li vada v okamžiku předání, nicméně zjevnou se stala až po přechodu nebezpečí škody na zboží, pak za tuto vadu odpovídá rovněž prodávající. Jestliže však vada vznikla v důsledku porušení povinnosti prodávajícím (např. špatným skladováním v jeho skladu), pak prodávající odpovídá za vady vzniklé z tohoto důvodu, i když vznikly až po předání.

Pro to, aby mohlo být právo z vad kupujícímu přiznáno, je třeba oznámit vznik vady prodávajícímu BEZODKLADNĚ poté, co kupující:

  • vadu zjistil
  • měl vadu zjistit při prohlídce po převzetí
  • mohl vadu při vynaložení odborné péče zjistit, nejpozději však do 2 let od předání zboží

Bezodkladně není třeba vady oznamovat, pokud byla ve smlouvě sjednána jiná lhůta k oznamování vad. Na druhou stranu, pokud však nebylo bezodkladně oznámeno, ač mělo být, pak právo z vad zaniká.

Skutečnost, zda se jedná o vadu, která vznikla před nebo po předání, potažmo která vznikla v důsledku porušení povinnosti prodávajícím, bude v případě sporu určena soudem jmenovaným znalcem.

Byla-li sjednána smluvní záruka, pak je důležité zjistit, na co se smluvní záruka vztahuje. Je totiž možné sjednat záruku na to, že zboží bude mít určité vlastnosti, a ostatní vlastnosti nechat podrobené obecné úpravě. Např. se záruka může vztahovat pouze na prorezavění kovového obalu pračky, ale ostatní vlastnosti se budou řídit obecnou odpovědností za vady. Na vady kryté zárukou se pak obecná odpovědnost za vady nevztahuje.

Délka záruční lhůty není zákonem nijak stanovena, a je tudíž možné sjednat jakkoli dlouhou lhůtu (třeba pouze 1 týden nebo naopak i 5 let).

Smluvní zárukou prohlašuje prodávající, že dané zboží bude mít:

  • všechny vlastnosti obvyklé
  • všechny vlastnosti uvedené ve smlouvě
  • všechny vlastnosti podle dokumentace, byla-li ke smlouvě přiložena
  • a to všechno po dobu záruky

Záruka musí mít písemnou formu, a to i v případě, že kupní smlouva písemnou formu nemá. Vady kryté smluvní zárukou je rovněž třeba oznámit bezodkladně, pokud však nebylo ve smlouvě dohodnuto něco jiného.

Co se týče právních vad, zde je možné uplatnit nároky z vad, pokud kupující bez zbytečného odkladu oznámil prodávajícímu, že nějaká třetí osoba uplatnila na kupujícím své právo (tzn. chtěla po kupujícímu, aby jí vydal věc, která jí byla odcizena). Pokud toto neučiní, a v případném soudním řízení bude tato skutečnost prodávajícím namítnuta, pak nárok z právní vady zboží nemůže být kupujícímu přiznán, ledaže kupující prokáže, že se o této skutečnosti dověděl ve stejné době jako on i prodávající.

Nároky z vad zboží

Nároky z vad zboží se liší podle toho, zda byla kupní smlouva porušena podstatným způsobem nebo ne.

Co je podstatným porušením povinnosti, to stanoví ObchZ v § 345 odst. 2: „Porušení smlouvy je podstatné, jestliže strana porušující smlouvu věděla v době uzavření smlouvy nebo v této době bylo rozumné předvídat s přihlédnutím k účelu smlouvy, který vyplynul z jejího obsahu nebo z okolností, za nichž byla smlouva uzavřena, že druhá strana nebude mít zájem na plnění povinností při takovém porušení smlouvy. V pochybnostech se má za to, že porušení smlouvy není podstatné“

Jednoduše řečeno, pokud nelze zboží použít ke smluvenému či obvyklému účelu, pak se jedná o podstatné porušení povinnosti.

Byla-li smlouva porušena podstatným způsobem, pak má kupující právo na:

  • dodání náhradního či chybějícího zboží
  • odstranění vady zboží, je-li vada odstranitelná
  • přiměřenou slevu z kupní ceny
  • odstoupení od smlouvy

Volba mezi těmito nároky náleží kupujícímu. Ten je povinen tuto volbu prodávajícímu oznámit spolu s oznámením vady nebo bezodkladně po tomto oznámení. Po dohodě s prodávajícím je možné tento uplatněný nárok později změnit na jiný. Pokud je oprava zboží nepřiměřeně obtížná, pak může kupující požadovat dodání náhradního zboží, jestliže o to požádá bezodkladně poté, co mu prodávající sdělil, že zboží „nelze“ opravit.

Byla-li smlouva porušena nepodstatným způsobem, pak má kupující právo pouze na:

  • dodání chybějícího zboží
  • odstranění vad zboží
  • přiměřenou slevu z kupní ceny

Pokud je kupujícímu dodáno náhradní zboží, pak je prodávající oprávněn požadovat vrácení vadného zboží v odpovídajícím stavu (tzn. změna zboží vyplývající z povahy provedení kontroly – např. roztržení obalů, je přípustná).

Nárok na slevu z kupní cenu musí odpovídat rozdílu hodnoty zboží bez vad a dodaného zboží, které má vady. Opět i zde platí, že v případě neshod rozhodne soudní znalec.

Další článek


 

Související články


celkem 5 komentářů

Nejnovější komentáře

Uměl byste mi prosím povědět, co mám tedy požadovat,...
karolina
8. 6. 2014, 19:25
Re:  
Vít Doležálek
15. 12. 2004, 11:44
Re:  
 
15. 12. 2004, 08:23
Re:  
Vít Doležálek
14. 12. 2004, 14:09
 
 
14. 12. 2004, 12:10

Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená