FinExpert.e15.cz

Odpovědnost za škodu, část první: zaměstnanci

V zaměstnání hrozí vznik škody doslova „na každém kroku“. Jaké jsou předpoklady odpovědnosti, do jaké výše je možné požadovat náhradu škody a kdy je možné se odpovědnosti zcela zbavit?
Odpovědnost za škodu, část první: zaměstnanci

Ačkoliv jsou dny současného zákoníku práce (ZP) téměř sečteny, každodenně dochází k situacím, kdy během výkonu práce zaměstnancem vznikla škoda, a to buď na straně zaměstnavatele nebo zaměstnance. Po jejím vzniku obě strany zajímá, zda je škůdce za vznik škody odpovědný nebo ne a je-li možné jej nějak postihnout. Zákoník práce tato pravidla upravuje v § 172 – 205c.

Dnes se zaměříme na odpovědnost v pracovněprávním vztahu ze strany zaměstnance, příště na odpovědnost ze strany zaměstnavatele.

Druhy odpovědnosti

Kromě obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu zná ZP tyto zvláštní druhy odpovědnosti:
  • Odpovědnost za nesplnění povinností k odvracení škody
  • Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat
  • Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů
  • Odpovědnost za vadný výrobek (zmetek)

Spadá-li škodná událost pod jeden ze zvláštních druhů odpovědnosti, pak se náhrada škody řídí ustanoveními uvedenými v tomto druhu odpovědnosti, jinak se řídí obecnou odpovědností.

Obecná odpovědnost

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v souvislosti s ním (odpovídá např. i za rozbité okno v šatně). Škoda může být způsobena buď úmyslně, nebo i z nedbalosti, v téměř všech případech však musí být zaměstnavatelem prokázáno, že ten konkrétní zaměstnanec škodu způsobil. Došlo-li ke škodě porušením povinností ze strany zaměstnavatele i zaměstnance současně (např. zaměstnavatel zajistil nevhodný materiál, který zaměstnanec zpracoval i přesto, že měl za povinnost zkontrolovat vhodnost materiálu), pak se odpovědnost zaměstnance poměrně omezí.

Vzniklou škodu je zaměstnanec povinen nahradit, a to v penězích, neodčiní-li škodu uvedením v předchozí stav (rozbité okno může dát zaměstnanec zasklít sám, nebo toto zasklení zaplatit zaměstnavateli). Volba způsobu náhrady je na zaměstnanci. Byla-li škoda způsobena z nedbalosti, pak nesmí náhrada škody ze strany zaměstnance přesáhnout čtyřapůlnásobek jeho průměrného měsíčního výdělku. Jedině v případě škody způsobené v opilosti toto omezení neplatí.
Pokud byla škoda způsobena úmyslně, pak má zaměstnavatel právo žádat po zaměstnanci i náhradu jiné škody (např. pokud zaměstnanec úmyslně zničil pneumatiky u dodávky zaměstnavatele, pak může zaměstnavatel po něm žádat uhrazení nejen hodnoty pneumatik, ale i náklady spojené s jejich výměnou a ušlý zisk po dobu, kdy nebylo možné z tohoto důvodu dodávku používat).
Při určení výše škody se vždy vychází z hodnoty věci v době poškození.

Odpovědnost za nesplnění povinností k odvracení škody

Každý zaměstnanec je povinen upozornit na hrozící škodu nebo proti této škodě zakročit. Pokud tak neučiní a je-li to zaměstnavatelem prokázáno, pak může zaměstnavatel po zaměstnanci požadovat, aby se v určitém rozsahu podílel na úhradě škody. Tato úhrada má být přiměřená okolnostem případu, okolnostem bránícím ve splnění povinnosti a osobním a majetkovým poměrům zaměstnance. Výše spoluúčasti na náhradě škody však nemůže přesáhnou trojnásobek průměrného výdělku zaměstnance.

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách

Pod tímto krkolomným názvem se skrývá např. odpovědnost za manko v obchodě. Předpokladem této odpovědnosti je dohoda o hmotné odpovědnosti, která byla sepsána mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Může být sepsána individuálně s každým zaměstnancem nebo kolektivně mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem. Od této dohody má však zaměstnanec právo odstoupit, a to v těchto případech:

  • Převedení na jinou práci
  • Zařazení na jiné pracoviště
  • Přeložení zaměstnance
  • Zaměstnavatel do jednoho měsíce neodstranil závady v pracovních podmínkách, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami a na které byl zaměstnancem písemně upozorněn
  • Na pracoviště byl zařazen jiný zaměstnanec nebo ustanoven jiný vedoucí nebo jeho zástupce (při společné hmotné odpovědnosti)

Pokud např. zaměstnanci v hypermarketu mají se zaměstnavatelem uzavřeny individuální smlouvy o hmotné odpovědnosti, pak mají noví zaměstnanci právo na to, aby při nástupu do práce byla provedena inventura zboží, za něž jsou hmotně odpovědní (s ohledem na množství zboží a fluktuaci zaměstnanců nemožné). Není-li inventura na žádost zaměstnance provedena, pak by tuto skutečnost mohl zaměstnanec při eventuálním uplatnění nároku zaměstnavatelem na úhradu škody namítat jako důvod, proč po něm nelze žádat náhradu škody.

Zaměstnanec odpovídá za schodek v plné výši, a zavinění zaměstnance nemusí být prokázáno. Je-li společně odpovědno několik zaměstnanců dohromady, pak se podíly jednotlivých zaměstnanců určují podle poměru jejich výdělků, přičemž výdělek vedoucího a jeho zástupce se bere dvakrát. Podíl běžného zaměstnance však nesmí přesáhnout jeho průměrnou měsíční mzdu. Pokud se takto neuhradí celá škoda, pak jsou povinni zbytek škody uhradit vedoucí a jeho zástupce podle poměru svých výdělků.

Příklad: plat vedoucího 20 000 Kč, plat zástupce vedoucího 15 000 Kč, plat prodavače 10 000 Kč, odpovědno je celkem 5 osob: vedoucí, zástupce a 3 prodavači.

Podle výše uvedeného klíče bude vedoucí povinen při celkovém manku 50 000 Kč uhradit 20 000 Kč, jeho zástupce 15 000 Kč a každý z prodavačů 5 000 Kč.
Při manku 100 000 Kč hradí vedoucí 40 000 Kč, jeho zástupce 30 000 Kč a každý z prodavačů 10 000 Kč.

Při manku 135 000 Kč hradí vedoucí 60 000 Kč, jeho zástupce 45 000 Kč a každý prodavač 10 000 Kč.

Pokud však byl schodek zcela nebo částečně způsoben zaviněním jednoho zaměstnance, pak odpovídající část tohoto schodku hradí tento zaměstnanec.

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů

Zatímco předmětem předchozí odpovědnosti byly věci určené k oběhu, předmětem této odpovědnosti jsou nástroje, ochranné pracovní prostředky a jiné podobné předměty svěřené zaměstnanci zaměstnavatelem na základě písemného potvrzení. Typicky se jedná např. o služební mobil, notebook atd. I zde se zavinění zaměstnance předpokládá a nemusí být zaměstnavatelem prokazováno.

Odpovědnosti se lze zprostit tak, že zaměstnanec prokáže, že ke ztrátě došlo bez jeho zavinění (např. že se stal obětí trestného činu loupeže, kdy mu byl telefon násilím odcizen).

Odpovědnost za vadný výrobek (zmetek)

Nejedná se o odpovědnost pouze za zmetek, ale i za vadnou montáž, opravu, úpravu či stavební práci. V tomto případě je zaměstnanec povinen zaměstnavateli nahradit náklady na materiál a mzdu, případně i na opravu zmetku či poškozeného výrobního stroje, a to až do výše poloviny průměrného měsíčního výdělku. Pokud však zaměstnanec oznámil vadu stroje, a přesto mu nebylo uloženo zastavit práci, pak není povinen hradit případně vzniklou škodu.

Zvláštní pravidla při posuzování odpovědnosti

  • Zaměstnanec trpící duševní poruchou odpovídá za škodu jen tehdy, je-li schopen vládnout své jednání a posoudit jeho následky
  • Zaměstnanec, který se vlastní vinou uvede do takového stavu, že není schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky (např. se zdroguje), odpovídá za škodu v tomto stavu způsobenou
  • Zaměstnanec neodpovídá za škodu, kterou způsobil při odvracení hrozící škody nebo nebezpečí přímo hrozící životu či zdraví, jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal a počínal si přitom přiměřeně okolnostem (např. vypáčení dveří, za nimiž unikal plyn)
  • Zaměstnanec neodpovídá za škodu, která vyplývá z hospodářského rizika (např. při výrobě LCD vznikne z technologických důvodů vždy určité procento zmetků, tuto škodu zaměstnanec nehradí)
Další článek


 

 


Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená