FinExpert.e15.cz

Odpovědnost za škodu, část druhá: zaměstnavatelé

Zatímco zaměstnavatel může po zaměstnanci požadovat spíše menší částky za způsobenou škodu, náhrada zaměstnavatele může být mnohonásobně větší. Co všechno Vám zaměstnavatel musí zaplatit?
Odpovědnost za škodu, část druhá: zaměstnavatelé

Minule jsme se věnovali odpovědnosti zaměstnance, jejíž základy spočívají v tom, že ke škodě došlo zaviněním zaměstnance, a to buď úmyslně, nebo z nedbalosti. Odpovědnost zaměstnavatele je však konstruována na principu objektivní odpovědnosti, což znamená, že pro možnost uplatnění náhrady škody je rozhodující, že škoda zaměstnanci vznikla, a to bez ohledu na důvod jejího vzniku. Z tohoto obecného pravidla však existují i výjimky.

Obecná odpovědnost

Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu, která mu vznikla při plnění pracovních povinností nebo v přímé souvislosti s tím porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům. Pod toto konstatování je možné zahrnout široké spektrum událostí, a některé z nich jsou upraveny zvlášť. Pokud se na vzniku škody podílel zcela či úplně také onen zaměstnanec, pak je náhrada škody placená zaměstnavatelem poměrně krácena s ohledem na míru zavinění obou stran. Zaměstnavatel rovněž odpovídá za škodu způsobenou zaměstnanci jeho vedoucím nebo jinými zaměstnanci. V tom případě má ale nárok na úhradu takto vyplacené částky po dotyčném zaměstnanci (zaměstnanec Novák ukradne z šatní skříňky zaměstnanci Dvořákovi mobil a následně jej prodá. Zaměstnavatel je povinen Dvořákovi uhradit cenu mobilu a tuto částku pak může vymáhat na zaměstnanci Novákovi). I zde platí obecná ustanovení o způsobech náhrad jako u škod způsobených zaměstnanci.

Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání

Za škodu způsobenou pracovním úrazem odpovídá zaměstnanci vždy zaměstnavatel, u něhož je právě zaměstnán. U nemoci z povolání odpovídá zaměstnavatel, u něhož byl zaměstnanec naposledy zaměstnán za podmínek, při nichž vzniká nemoc z povolání. Tento zaměstnavatel má však právo na úhradu části náhrad po těch předchozích zaměstnavatelích zaměstnance, u nichž zaměstnanec pracoval za podmínek, z nichž vznikla nemoc z povolání. Klíčem k míře spoluúčasti jednotlivých zaměstnavatelů na náhradách je délka zaměstnání u jednotlivých zaměstnavatelů.

Pracovní úraz: jakékoliv poškození na zdraví nebo smrt způsobená úrazem, ke kterému došlo u zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (tedy i noha zlomená ve sprše během služební cesty nebo během přesunu do závodní jídelny v době polední přestávky, ne však během cesty do zaměstnání před vstupem na vrátnici)

Nemoc z povolání: nemoc uvedená v právních předpisech o sociálním zabezpečení, pokud vzniká za podmínek tam uvedených

Zaměstnavatel se však zprostí odpovědnosti za tuto vzniklou škodu, jestliže prokáže, že si zaměstnanec způsobil škodu tím, že svým vlastním zaviněním porušil předpisy o bezpečnosti práce, s nimiž byl seznámen, nebo si škodu způsobil v opilosti či pod vlivem jiných návykových látek. Částečně se zprostí odpovědnosti, pokud prokáže, že jednou z příčin vzniku škody byly výše uvedené skutečnosti nebo že zaměstnanec jednal sice v souladu s předpisy, ale ne takovým způsobem, jaký by se dal od něho v dané situaci očekávat. Pokud však došlo ke vzniku škody zaměstnanci při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí hrozícího životu nebo zdraví, pak se zaměstnavatel nemůže zprostit odpovědnosti (vyjma případu, že by toto nebezpečí způsobil sám zaměstnanec).

Za takto způsobenou škodu na zdraví má zaměstnanec nárok na náhradu za:

  • Ztrátu na výdělku
  • Bolest a ztížení společenského uplatnění¨
  • Účelně vynaložené náklady spojené s léčením
  • Věcnou škodu

Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci ve výši rozdílu průměrného výdělku před úrazem či nemocí a plnou výší přiznané nemocenské (pokud měl zaměstnanec před úrazem mzdu 16 000 Kč a nyní bere 10 000 Kč nemocenského, pak mu zbylých 6000 měsíčně bude doplácet zaměstnavatel). Po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání plné či částečné invalidity má zaměstnanec nárok na rozdíl mezi předchozím průměrným výdělkem a současným příjmem ze zaměstnání a případně i z invalidního důchodu (zaměstnanec jako montér měl mzdu 16 000 Kč, nyní po úrazu pracuje jako vrátný se mzdou 7 500 Kč a má 5000 částečný invalidní důchod. Zaměstnavatel, u něhož utrpěl úraz, mu bude doplácet měsíčně 3500 Kč). Tato náhrada bude moci být vyplácena zaměstnavatelem až do doby, než zaměstnanec dovrší 65 let věku.

Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se vyplácí jednorázově a její výše se stanoví podle vyhlášky č. 32/1965 Sb. Určení sumy je založeno na bodovém ohodnocení vzniklé újmy na zdraví, kdy za každý bod je vypláceno 30 Kč. Nejvyšší možná částka náhrady za bolest a snížení společenského uplatnění dohromady činí 120 000 Kč, z toho za bolest nejvýše 36 000 Kč. Např. za „běžnou“ zlomeninu ruky přísluší náhrada cca 1200 Kč.

Náhrada za účelně vynaložené náklady spojené s léčením může zahrnovat veškeré výdaje, který měl nemocný v souvislosti s nemocí či úrazem. To jsou např. zvýšené výdaje na stravu kvůli zvláštní dietě, úhrada rehabilitačních cvičení a lázní, úhrada jízdného rodinných příslušníků k návštěvě nemocného v nemocnici apod.

Náhrada věcné škody zahrnuje škodu na všech věcech, které byly v souvislosti s pracovním úrazem zaměstnance poškozeny či zničeny. Jedinou výjimkou je případ, že zaměstnanec bez souhlasu zaměstnavatele použil ke služební cestě svůj soukromý vůz, se kterým havaroval. V tomto případě nemá nárok na úhradu vzniklé škody, neboť měl jet veřejnými dopravními prostředky.

Pokud zaměstnanec následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemřel, pak je zaměstnavatel povinen poskytnout:

  • Náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s jeho léčením
  • Náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem
  • Náhradu nákladů na výživu pozůstalých
  • Jednorázové odškodnění pozůstalých
  • Náhradu věcné škody

Náklady spojené s léčením a pohřbem se vyplácejí tomu, kdo tyto náklady vynaložil. Byl-li to sám postižený zaměstnanec, pak jeho smrtí nárok na tyto dosud nevyplacené náhrady zaniká. Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a náhrada věcné škody je upravena stejně jako v případě nemoci z povolání či pracovního úrazu.

Náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem zahrnuje mimo jiné cenu pohřbu účtovanou pohřební službou, cestovní výlohy, hřbitovní poplatky a cenu pomníku (max. do výše 10 000 Kč) a třetinu ceny smutečního ošacení nejbližší rodiny. Od těchto nákladů se odečítá výše pohřebného poskytovaného v rámci státní sociální podpory (dnes 5000 Kč).

Náhrada nákladů na výživu pozůstalých, kterým zaměstnanec výživu poskytoval, nebo byl povinen poskytovat. Celkově částka výživného může dosáhnout max. výše, která by příslušela zemřelému jako náhrada za ztrátu na výdělku, a od konkrétní výše výživného se odečítají dávky důchodového pojištění poskytovaného z téhož důvodu (např. výživné potomků zemřelého zaměstnance je stanoveno na 5000 Kč měsíčně, 3000 však dostávají jako sirotčí důchod, proto jim bude zaměstnavatel doplácet 2000 Kč měsíčně). Pro určení výše výživného se podpůrně užívá určování výše výživného podle zákona o rodině (jako v případě rozvodů).

Jednorázové odškodnění se vyplácí manželu a dítěti, které má nárok na sirotčí důchod. Manželu se vyplácí 50 000 Kč a každému dítěti 80 000 Kč. V odůvodněných případech lze odškodnění ve výši 50 000 Kč poskytnout též rodičům zesnulého.

Pozn.: zaměstnavatelé jsou povinně pojištěni pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání

Odpovědnost za škodu na odložených věcech

Zaměstnavatel odpovídá za věci, které si u něj zaměstnanec odložil, a to až do výše jejich skutečné ceny. V případě věcí, které se do zaměstnání obvykle nenosí, odpovídá pouze do částky 5000 Kč. Pokud však byla škoda způsobena jiným zaměstnancem nebo zaměstnavatel tyto věci převzal do zvláštní úschovy, hradí škodu v plném rozsahu. Zaměstnavatele je třeba o vzniklé škodě uvědomit do 15 dnů poté, co zaměstnanec škodu zjistil.

Odpovědnost při odvracení škody

Zaměstnanec má právo na úhradu věcné škody, která mu vznikla během odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí hrozící životu a zdraví.

Další článek


 

Související články


 


Další články

Spouštíme nový FinExpert!

Spouštíme nový FinExpert!

Několik posledních měsíců jsme intenzivně pracovali na nové verzi webu FinExpert.cz.

5.  4.  2017  |  Ondráčková Kamila

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2017

Zálohy živnostníků na sociální pojištění v roce 2017 porostou. Výše zálohy se vypočítává dle zisku v předchozím období. (aktualizováno)

4.  4.  2017  |  Gola Petr  |  9

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

Velká mapa malého podnikání: kde je konkurence, kde jsou příležitosti?

4.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš
Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

Aplikace Záchranka pomáhá už rok. Nic nestojí, ale může být k nezaplacení

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1
V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

V Praze je blaze. Z evropských regionů je v HDP na hlavu na 6. místě

3.  4.  2017  |  Pospíšil Aleš  |  1

Mzdová kalkulačka

Student
Držitel průkazu ZTP/P
Invalidita 1. nebo 2. stupně
Invalidita 3. stupně
Penze / rodičovská dovolená