Úspěch podniků a živnostníků je závislý na kvalitě a rychlosti předávání informací, při kterém má internet své nezastupitelné místo. Internet je dneska považován za základní věc (jako například automobil) a kdo nemá k internetu přístup, protože si to nemůže finančně dovolit, může se cítit handicapovaný a sociálně vyloučen. Jak si stojí při využívání internetu české firmy při mezinárodním srovnání?
S penetrací internetu jsme v Česku stále pozadu
V Česku pravidelně používá internet 92 % firem mající 10 a více zaměstnanců a 13 % firem umožňuje svým zákazníkům objednávání zboží či služby přes internet. Z domácností má připojení k internetu každá pátá. Nejvíce je připojení k internetu rozšířeno v pražských domácnostech (35 %), naopak nejméně v Olomouckém kraji (13 %). Oproti ostatním evropským zemím však zaostáváme, když v Evropské unii (EU25) má v průměru 48 % domácností přístup k internetu z domova. Na samé špici jsou Nizozemci 78 %, Dánové 75 %, Švédové 73 % a Lucemburčané 65 %. Na pomyslném konci tabulky jsou Litevci (pouze 16 %).
Nakupování přes web se ještě nerozhýbalo
Nejvíce v Česku s počítačem pracují muži ve věku 15 až 24 let a nejčastějším využíváním internetu je komunikace. Dalšími častými aktivitami na internetu jsou hledání informací o zboží a službách, vyhledávání služeb týkajících se cestování a ubytování a stahování on-line novin a časopisů. Nakupování přes internet není v Česku ještě tak oblíbené jako v západní Evropě, přesto počet spokojených nakupujících (i prodávajících) rok od roku stupá. Častěji nakupují přes internet muži než ženy a mladší než starší. Nejčastější je nakupování elektronického vybavení, knih a učebnic, sportovních potřeb a vstupenek.
Především v zemích Skandinávie není pro prosperující firmy žádný problém přijímat objednávky zboží či služeb přes internet. V podstatě u sériového zboží, u kterého není potřeba speciálních objednávek, není problém internetového nákupu či prodeje. Internet umožňuje rozvoj především malým podnikům a mikrofirmám, které mají okolo deseti zaměstnanců. Tyto firmy jsou pružné, inovativní a zdrojem nových pracovních míst. Není bez zajímavosti, že nová pracovní místa v dnešním světě vznikají z převážné části v malých firmách, které se dokáží flexibilně adaptovat na nově vzniklé podmínky na trhu. V Dánsku dokonce každá třetí firma umožňuje internetovou objednávku zboží či služby, ve Velké Británii 25 % a ve Švédsku 23 %.
S rostoucím věkem klesá zájem o internet
Ve věkové skupině od 16 let do 24 let pracuje dnes s internetem pravidelně naprostá většina evropské populace. Ve Švédsku, Dánsku, Finsku, Nizozemí a Lucembursku je to více než 92 % všech mladých lidí, v Česku 65 %. S výjimkou Řecka pracuje ve všech zemích s internetem pravidelně více než 50% všech mladých lidí. U penzistů (lidí nad 65 let) je situace obdobná. Opět nejvíce s internetem pracují Nizozemci (34 %), Dánové (30 %) a Švédové (27 %) - zatímco např. v Česku pouze 2 % a ani ostatní východoevropské země na tom nejsou lépe. Znalosti penzistů ohledně internetu se rok od roku neustále zvyšují a noví šedesátiletí penzisté již využívají internet nejenom pasivně, ale využívají jej aktivně např. formou komunikačního programu Skype.
Švédové a Britové v nákupech na síti vedou
Více než třetina Švédů a Britů využívá pravidelně výhod nakupování přes internet: úsporu času, mnohdy nižší ceny a především klid a pohodlí nákupu z domova. Počet lidí nakupujících přes internet ve světě neustále roste především z důvodů nižších internetových cen (není to však pravidlo) a „nestresového“ nakupování. Ve východní Evropě však ještě nemá tento typ nákupu mnoho příznivců (využívá ho cca. 5 % obyvatel).
Jak využívají pravidelně internet firmy v EU? (v %)
Země | Firmy využívající internet | Firmy umožňující objednání zboží či služby přes internet |
Finsko | 98 | 17 |
Dánsko | 97 | 32 |
Švédsko | 96 | 23 |
Slovinsko | 96 | 12 |
Rakousko | 95 | 10 |
Belgie | 95 | 16 |
Německo | 94 | 16 |
Itálie | 92 | 3 |
Lucembursko | 92 | 10 |
Česko | 92 | 13 |
Irsko | 92 | 21 |
Řecko | 92 | 7 |
Slovensko | 92 | 7 |
Nizozemí | 91 | 14 |
Velká Británie | 90 | 25 |
Španělsko | 90 | 3 |
Malta | 90 | 3 |
Estonsko | 90 | 8 |
Polsko | 87 | 5 |
Litva | 86 | 6 |
Kypr | 85 | 4 |
Portugalsko | 81 | 9 |
Maďarsko | 78 | 4 |
Lotyšsko | 75 | 1 |
Zdroj: Statistisches Bundesamt, Im Blickpunkt: Deutschalnd in der EU 2006