V diskuzích našeho finančního serveru se často objevují dotazy, která platební karta je lepší, zda Visa nebo MasterCard? Ani jedna, každá má své výhody a pro časté cestující do zahraničí je nejlepší zvolit kombinaci obou platebních karet. Minulý týden obě karetní asociace svolaly v Praze tiskové konference. Zatímco Visa Europe se chlubila svými úspěchy a ziskem, MasterCard Europe o zisku mlčel a spíše se zaměřil na budoucnost platebních karet v tomto roce.
Do USA vedou malé nitky
Společnost MasterCard Worldvide má v České republice v Praze svoji oficiální kancelář, které šéfuje Jan Čárný, ředitel MasterCard Europe pro Českou republiku, Slovensko a Polsko. MasterCard Worldwide se dělí na několik regionů, v rámci Evropy působí MasterCard Europe, ale všechny zastoupení MasterCardu jsou řízeny centrálně z USA, byť jednotlivé regiony mohou rozhodnutí významně ovlivňovat.
Visa Inc je rozdělena rovněž na několik regionů (Visa Canada, Visa USA apod.). V Evropě pak působí Visa Europe, která působí odděleně od Visa Inc. Visa Europe je samostatný evropský platební systém, který není řízený z USA a od Visa Inc. pouze přejímá licenci. Visa Europe je napak spolumajitelem Visa Inc. Visa Europe nemá v Česku oficiální zastoupení, kanceláře sídlí v Londýně, odkud je společnost řízena. Českou republiku má z Londýna na starosti Jana Lvová.
Poplatky, poplatky...
"Maximalizace zisku není náš cíl, naše působení je zaměřeno především na návratnost nákladů vynaložených na provoz a investice", uvádí Visa. Tato věta pak působila jako voda na mlýn a snesla se ihned diskuze na téma poplatků za příjem platebních karet, které musejí obchodníci odvádět prostřednictvím svých zpracovatelských bank. Visa byla kritizována, že poplatky jsou v Česku velmi vysoké, a proto brání širšímu rozvoji akceptace platebních karet.
V reakci na to zástupci Visy odpověděli, že Česká republika je pořád v rozvojové fázi, pokud jde o karetní trh. Tzv. interchange fees, které si platí mezi sebou banky za karetní transakce a které odvádějí i obchodníci za akceptaci platebních karet, odpovídají různým typům investic, které se stále provádějí pro rozvoj platebních karet. Není proto tajné, že tyto poplatky se liší na každém trhu a v žádném státě nejsou jednotné. Základní interchange fee poplatek, který odvádějí banky, se pohybuje okolo 1,6 % z transakce. Ten se platí v případě, že obchodník přijímající karty přijme kartu, která je vydána jinou bankou, než se kterou má obchodník smlouvu. Pokud se karetní transakce odehraje uvnitř systému banky (karta i obchodník je stejné zpracovatelské banky), poplatky jsou pro banku minimální a vše zůstává "doma". I proto se můžete sekat u některých obchodníku s více terminály, kdy např. karty České spořitelny přijímá na jednom terminálu, karty Komerční banky na druhém a ostatní na jednom z nich. Banky jsou obchodníkovi schopny hodně slevit, jedná-li se o jejich vlastní kartu.
Na MasterCard se naopak snesly otázky ohledně umožnění přirážky za platbu kartou. Tu MasterCard v ČR umožňuje přidávat od 1. ledna 2005. Podle Jana Čarného se však všechny obavy ukázali liché a neví o jediném obchodníkovi, který by tuto přirážku začal aplikovat. Jednak by se jemu samotnému zhoršila konkurenceschopnost s ostatními, kteří tuto přirážku nepřidávají a jednak by zákazník mohl zaplatit jinou platební kartu, kde by přirážka nebyla (např. Visa, AmEx, Diners apod.) Umožnění přenesení nákladů na transakci kartou a zákazníka není pro obchodníka nic jednoduchého. Musí na tuto odlišnost upozornit předem a navíc by se na něj snesla u vlna dotazů, proč u karet MasterCard je poplatek a u ostatních karet ne. V konečném důsledku by to bylo pro něj nevýhodné.
Čipy jsou v módě
Obě karetní společnosti se shodují, že budoucnost patří čipovým a bezkontaktním kartám. Čip významně zvyšuje bezpečnost platebních karet a bezkontaktní karty zase urychlují proces platby malých částek. Jako konkrétní příklad lze použít obchodní spojení britské banky Barclay´s s londýnskou Transport for London. Banka vydala bezkontaktní Visa kartu integrovanou s kartou pro osobní přepravu. Visa Barclaycard umožní nákup věcí pro každodenní spotřebu do výše 10 GBP (cca 440 Kč). Tato karta zároveň slouží jako karta pro cestování v londýnském metru a autobusech. V Evropě se očekává uvedení této karty v letošním roce (Francie, Turecko, Španělsko a Švýcarsko).
Zázraky v ČR nečekejte
V České republice si můžeme o všelijakých vychytávkách zatím nechat jen zdát. Přestože karetní společnosti mají mnoho technických novinek a v nabídce mají nespočet různých karetních variant, do ČR se tak rychle nedostanou. Pro zavedení jakékoliv novinky je nutný zájem místních bank a naše banky jsou velmi opatrné. Proto se smiřme, že v dohledné době v Česku neuvidíte platební kartu jako přívěsek na klíče, platební kartu se zvonkohrou či zabudovaným osvětlením, kartu ve tvaru kočičí hlavy či s designem vaší přítelkyně. Ani online převody mezi jednotlivými kartami známé v zahraničí např. jako Visa Direct se k nám tak rychle nedostanou, protože by mohly být konkurencí standardním bankovním poplatkům.
V letošním roce bychom se mohli dočkat plošného spuštění služby cashback, ale je otázkou, zda se dokážou mezi sebou naše banky domluvit, jak si vzájemně vyúčtují tyto platby. Podle Visy i MasterCardu bychom v tomto roce mohli v Česku očekávat předplacené platební karty (více o nich v Osobních financích 2/2007), ale podle mého průzkumu se české banky k jejich zavedení stavějí skepticky. Údajně o ně není zájem, ale problém je spíše v tom, jak o ně může být zájem, když klienti nevědí, že takovéto karty existují, že?
Hotovost je mrtvá, ať žijí karty
Proto lze reálně předpokládat, že v letošním roce bude pokračovat trend snižování hotovosti a nahrazování ji platbou kartou. Největší zájem je především o debetní karty, v České republice jich k 30. 9. 2006 bylo přes 6,46 milionu, zatímco kreditních karet bylo vydáno 2,44 milionu. Optimistický výhled MasterCardu uvádí dokonce 5 milionu kreditních karet do konce roku 2009. Na jednoho obyvatele ČR tak v současné době připadá 0,7 debetní a 0,15 kreditní karty.
Další novinkou by mohlo být umožnění volby designu karty, případně i umožnění zvolit si vlastní návrh designu (např. váš pes). Je známo, že o používání karty nerozhoduje ani tak její cena, ale to, zda se držiteli karta líbí. Toto by mohla být další cesta, jak přilákat držitele karet k většímu placení kartami. Touto cestou šli naši polští sousedé a rozhodně se vyplatila.
Náklady jsou až na prvním místě
Přestože karetní společnosti hodně umějí a hodně nabízejí, jejími vlastníky jsou banky. A právě ty rozhodují, jakou službu či produkt nabídnou svým klientům. Vše je i o nákladech, banka není sociální ústav a zavedením nové služby chce samozřějmě hlavně vydělat. Můžeme proto doufat, že některá z našich bank se chopí příležitoti nabídnout inovativní produkt a oživit tak trh s platebními kartami. Je to však i cesta pro nebankovní společnosti, které by novinkami mohli přitvrdit v konkurenci bankám (např. předplacené a bezkontaktní karty, kteditn karty apod.). Vše ostatní je však ve hvězdách.