Nízký pracovní úvazek zvyšuje produktivitu práce

Dosahovaná produktivita práce je důležitým ekonomickým ukazatelem o vyspělosti jednotlivých zemí. Nejvyšší produktivitu práce mají nejvyspělejší země světa s nejvyšší životní úrovní obyvatel. V zemích s vysokou produktivitou práce jsou i nejvyšší mzdy. Totéž platí o jednotlivých odvětvích národního hospodářství. Vyšší mzdy jsou samozřejmě v odvětvích s vyšší produktivitou práce. Nízká produktivita práce je u živností, obchodu a podnikových služeb.

Nejvyšší produktivita práce je v Norsku

Pro porovnání hodinové produktivity práce mezi jednotlivými členskými zeměmi OECD je jako výchozí hodnota použita produktivita práce ekonomicky nejvyspělejší země světa – Spojených států Amerických  (USA = 100). Pět evropských zemí se může pochlubit vyšší průměrnou hodinovou produktivitou práce než USA (Norsko, Lucembursko, Francie, Belgie a Irsko). Z nejproduktivnějších deseti zemí odpracují však občané ve Spojených státech nejvíce hodin za rok. Navíc na prvních místech, s výjimkou Francie, jsou malé evropské země. Ve Spojených státech jsou státy s nejvyšší produktivitou práce na světě  (Kalifornie, New York či Florida). Díky nižší produktivitě některých vnitrozemských států (Iowa, Alabama, Nebraska, Idaho) je celková produktivita práce nižší než v uvedených čtyřech zemích.

Asie pracuje více než Evropa

Zaměstnanci v Evropě pracují mnohem méně než v ostatních vyspělých zemích světa. V asijských zemích (Malajsie, Thajsko či Japonsko) se odpracují zaměstnanci více než 2000 tisíce hodin za rok. Nejvíce času v práci stráví zaměstnanci v Jižní Korey -  200  hodin za měsíc.  Ve více než dvou třetinách členských zemích Evropské unie pracují občané v průměru méně než 40 hodin týdně (počítá se pouze pracovní doba – mimo přestávek na oběd…). Vždyť ve Francii je zákonem stanovená týdenní pracovní doba dokonce 35 hodin a i v dalších evropských zemích docházelo v minulých letech ke snižování zákonné pracovní doby. Při snížení státem uzákoněné pracovní doby musí zaměstnavatel příjmout nové zaměstnance, aby byly splněny termíny zakázek. Dochází tak ke snižování nezaměstnanosti v zemi. Na druhou stranu rostou zaměstnavateli mzdové náklady a ztrácí tak v boji s konkurencí na světových trzích. Během posledních let došlo téměř ve všech členských zemích Evropské unie k poklesu pracovní doby. V průměru nejméně hodin v práci stráví Nizozemci (113  hodin za měsíc), Francouzi (120 hodin) a Dánové (123 hodin). V Nizozemí je to především proto, že zde více než 40% občanů pracuje na zkrácené pracovní úvazky, ženy dokonce z necelých 80%.

Při krátké pracovní době je produktivita vyšší

Zaměstnanci pracující na  zkrácený úvazek tedy sice pracují denně pouze okolo 4 hodin, ale zato pracují velice rychle, přesně a soustředí se na práci po celou dobu. Produktivita práce je tedy u zaměstnance na zkrácený úvazek mnohem vyšší než u zaměstnance na plný úvazek. Zkrácené pracovní úvazky  umožňují podnikatelům  vyšší flexibilitu v přijímání zakázek, současně   mohou  lépe optimalizovat počet zaměstnanců, čímž si  snižují své  mzdové náklady. Naopak nejvíce času v práci stráví Východoevropané.  Delší pracovní doba je jednou z konkurenčních výhod těchto zemí. Navíc produktivita práce je v nových členských zemí Evropské unie výrazně podprůměrná.

Jak jsme na tom v Česku?

Meziroční průměrný nárůst produktivity práce  v České republice je vyšší než v mnoha  členských zemích OECD, od roku 2000 do roku 2004 se zvýšila o 13,1%. Jedná se však o   relativní výhodu, a ta  nedokáže vyrovnat nižší ekonomickou úroveň. Produktivita práce v českých firmách je srovnatelná s ostatními  středoevropskými zeměmi – Maďarskem a Polskem.     V oblasti produktivity práce  jsou i v České republice  velké rozdíly mezi jednotlivými průmyslovými odvětvími. Vyšší produktivitu práce  mají společnosti pod zahraniční kontrolou či zahraniční účastní  a firmy, které se orientují na vývoz  svých výrobků do zahraničí.

Budoucnost = mírné zvyšování?

Protože v posledních měsících mají mnohé velké západoevropské firmy problémy s konkurencí na světových trzích především díky vysokým mzdovým a daňovým nákladům, očekává se mírné zvyšování pracovní doby. Ve Francii a Německu již několik firem pohrozilo stěhováním do jiného státu, pokud zaměstnanci nebudou pracovat za stejnou mzdu každý týden o něco déle. Sociální vymoženosti, pracovní ochrana je v zemích Evropské unie na vysoké úrovni, což je pro všechny členské země finančně náročné. Pro udržení nastavených sociálních výhod je nezbytně nutné zvyšovat produktivitu práce, vzdělanost v zemi, podporovat evropské podnikatele  a především investovat do výzkumu a vývoje.

Produktivita práce v členských zemích OECD (rok 2004)

Pramen: OECD estimates, September 2005: „Breakdown of GDP per capita in its components, 2004“